Za pohotovosti v Kábulu oficiálně začal odchod západních vojáků z Afghánistánu

Vojáci USA, NATO a dalších spojeneckých zemí dnes oficiálně začali se svým stahováním z Afghánistánu, které v dubnu ohlásil americký prezident Joe Biden. V Kábulu podle agentury Reuters panovala posílená bezpečnostní opatření kvůli obavám z reakce Tálibánu na přetrvávající přítomnost zahraničních sil. Mluvčí islamistického hnutí vzkázal, že jeho bojovníci mohou přijmout „protiopatření“, jak uznají za vhodné.

Datum oficiálního začátku definitivního odchodu mezinárodních vojsk je spíše symbolické, píše agentura AFP. Američtí činitelé v Afghánistánu totiž přiznávají, že ve skutečnosti už proces stahování posledních asi 3000 vojáků USA běží. Hotový má být do konce léta, nejpozději do 11. září, tedy do 20. výročí teroristických útoků v New Yorku a Washingtonu, které byly důvodem následné americké invaze do asijské země. Pro Spojené státy po skoro dvou desetiletích nyní definitivně končí zatím nejdelší válka v jejich dějinách.

Podle dohody mezi Washingtonem a Tálibánem z loňského února měly veškeré zahraniční jednotky Afghánistán opustit už k dnešnímu datu. Americký prezident Biden ale minulý měsíc oznámil, že termín odchodu amerických sil, domluvený za jeho předchůdce Donalda Trumpa, se odsouvá až k 11. září. V koordinaci s USA postupuje Severoatlantická aliance, jejíž afghánská mise začala stejně jako ta americká 7. října 2001. Vojáci zemí NATO a několika dalších spojenců mimo struktury aliance ostatně ani neměli bez americké logistické a další podpory možnost v zemi dál zůstávat.

sloupek daniela anýže

Afghánistán, věčná válka, která nemá vítěze

16. 4. 2021 ▪ 3 min. čtení

Kvůli pokračující přítomnosti cizích vojáků po původně domluveném datu stažení panují v Afghánistánu obavy z násilné reakce Tálibánu. V ulicích Kábulu dnes podle Reuters hlídkovalo více vojáků a objevila se kontrolní stanoviště. Podle nejmenovaného bezpečnostního činitele platí v afghánské metropoli stav „vysoké ostražitosti“, zatímco opatření jsou zpřísňována také v dalších městech. Washington varoval, že pokud islamisté zaútočí na stahující se jednotky, následovala by odpověď za využití „všech nástrojů, které máme k dispozici“.

V dohodě vyjednané minulou americkou administrativou se Tálibán zavazoval k tomu, že se zdrží útoků na zahraniční základny a jednotky. Dnes mluvčí hnutí na Twitteru řekl, že nedodržení květnového termínu „otevřelo cestu k tomu, aby (bojovníci Tálibánu) přijali veškerá protiopatření, která budou vůči okupačním silám považovat za přiměřená“. Dodal, že ozbrojenci v tomto směru čekají na rozhodnutí vedení hnutí, které je podle všeho v kontaktu s americkou stranou.

Jakkoli zatím útoky na zahraniční jednotky hlášeny nejsou, v posledních týdnech Afghánistán zažívá eskalaci násilí vůči místním obyvatelům. Město Púli Alam v pátek zasáhl bombový útok, který připravil o život 30 lidí. Kdo za ním stál, nebylo jasné.