Pandemie uškodila svobodě tisku, situace je špatná ve třech čtvrtinách světa. V Česku posilují nedůvěru k novinářům politici

Svoboda tisku ve světě utrpěla i kvůli pandemii covidu-19, novinářské povolání je plně nebo částečně blokováno ve více než 130 zemích, napsala v úterý v každoroční zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Česká republika se v žebříčku 180 zemí světa drží stejně jako loni na 40. místě. Největší svobodu médiím i nadále poskytují skandinávské země, poslední příčky obsadily Eritrea, Severní Korea, Turkmenistán a Čína.

Letošní žebříček podle RSF odráží dramatické zhoršení v přístupu k informacím a více překážek pro informování veřejnosti. Podíl na tom nese pandemie covidu-19, která v některých státech posloužila jako záminka odepřít novinářům přístup k informacím. Organizace hodnotí situaci žurnalistiky jako „velmi špatnou“, „špatnou“ nebo „problematickou“ v 73 procentech ze 180 zemí. Data ukazují, že práce novinářů na citlivých tématech a investigace si pohoršily zejména v Asii, na Blízkém východě a v Evropě.

Google začíná platit prvním českým vydavatelům. Spouští mediální službu Showcase

20. 4. 2021 ▪ 3 min. čtení

Novináři v Česku podle RSF čelí velkým výzvám, mezi které patří hrozby médiím veřejné služby ze strany vládou kontrolovaných dozorčích orgánů, nenávistné on-line kampaně či rozšíření takzvaných alternativních médií. Rozsáhlou nedůvěru v novináře posilují i slovní výpady českého prezidenta Miloše Zemana a dalších vysoce postavených představitelů země, píše organizace.

V Evropě si letos pohoršilo Německo, které se ze skupiny států s dobrým postojem k médiím přesunulo do skupiny „docela dobrých“, respektive se propadlo z 11. na 13. místo. Podle RSF za tím stojí útoky na novináře ze strany „demonstrantů podporujících extremistická hnutí a konspirace při protestech vůči opatřením proti koronaviru“.

„Žurnalistika je nejlepší vakcínou proti dezinformaci,“ uvádí generální tajemník Christophe Deloire. „Bohužel její produkci a distribuci příliš často blokují politické, ekonomické, technologické, a někdy dokonce i kulturní podmínky,“ dodává Delorie, podle kterého je žurnalistika nejúčinnějším prostředkem, jak zajistit veřejnou debatu založenou na široké škále zavedených faktů.