Nájmy v Berlíně mohou růst. Ústavní soud zrušil zákon o zmrazení výše činží v německé metropoli

Německý Ústavní soud zrušil tento čtvrtek zákon, který v hlavním městě Berlíně zmrazil nájemné. Podle soudu jednotlivým spolkovým zemím, kterou je i německá metropole, nepřísluší o výši nájemného rozhodovat. Tuto pravomoc má pouze parlament na celoněmecké úrovni. Nájemníkům v Berlíně nyní hrozí, že budou muset rozdíl mezi tržním a zastropovaným nájemným uhradit, informovala agentura DPA.

Koncem loňského února vstoupil v Berlíně v platnost zákon, který na pět let zmrazil nájemné zhruba u 1,5 milionu bytů. Přibližně u 300 tisíc bytů museli majitelé nájemné snížit na úroveň z června 2019. Od roku 2022 mohou ceny znovu stoupat, ale ročně nejvýše o 1,3 procenta.

Cílem kontroverzního opatření prosazeného levicovou koalicí na berlínské radnici bylo zastavit prudký růst nákladů na bydlení z posledních let, kvůli kterému se řada obyvatel z německého hlavního města vystěhovala.

Berlín byl prvním německým městem, které se rozhodlo takovýmto přímým způsobem regulovat ceny nájemného. Podporovatelé nový zákon oslavovali jako krok k větší spravedlnosti a prohlašovali jej za vzor pro celou zemi, zatímco odpůrci ho odsuzovali jako socialistické opatření. Žalobu k Ústavnímu soudu podala konzervativní koalice CDU/CSU a svobodní demokraté (FDP).

Čtvrteční verdikt soudu v Karlsruhe, který zákon označil za od počátku neplatný, pro nájemníky znamená, že budou „případně muset doplatit rozdíl mezi zastropovaným nájemným a činží uvedenou v nájemních smlouvách“, uvedla  berlínská radnice. Realitní skupina Vonovia již nicméně oznámila, že tento doplatek vymáhat nebude. Berlínský Senát v úterý zasedne, aby probral možnosti „sociálně snesitelného řešení“ nynější situace v oblasti bydlení.

Letos v únoru zveřejněný průzkum institutu Ifo ukázal, že zmrazení nájmů v Berlíně po roce platnosti sice snížilo jejich růst, zároveň ale omezilo nabídku nájemních bytů ve městě. Realitní sektor si stěžoval, že byl nucen snížit investice do výstavby nových bytů.

Německý Svaz majitelů domů a pozemků označil rozhodnutí soudu za správné. „Dnes je dobrý den nejen pro politiku výstavby bytů a soukromé pronajímatele, ale také velmi dobrý den pro nájemníky,“ uvedl svaz. Verdikt přivítal i Spolkový svaz svobodných podnikatelů v nemovitostech a bydlení (BFW), který své členy zároveň vyzval, aby v otázce doplatků nájemného postupoval „sociálně zodpovědným způsobem“.

Podle německého svazu nájemníků jde o „hořký“ verdikt, který by měl nyní vést k řešení problému s bydlením na celoněmecké úrovni. „Jedná se o budíček poslancům na spolkové úrovni, aby konečně začali jednat a zastavili explozi nájmů v mnoha německých městech,“ uvedl předseda sdružení Lukas Siebenkotten.

„Zmrazení nájmů je historie,“ řekl k verdiktu spolkový ministr vnitra Horst Seehofer. „Je to dobře, neboť i z hlediska bytové výstavby šlo o zcela chybnou cestu. Způsobilo nejistotu na trzích s bydlením, zbrzdilo investice a nevytvořilo jediný nový byt,“ myslí si. „Má zásada zní: stavět, stavět, stavět! Jen v roce 2020 bylo postaveno 300 tisíc nových bytů, nejvíce v uplynulých 20 letech. To je a zůstane nejlepší ochrana nájemníků,“ dodal ministr.