Sputnik V je nástroj ruského vlivu. Zkušenosti ze světa ukazují na pochyby o účinnosti i schopnosti vyrobit a dodat slíbené množství

Slovenský premiér Igor Matovič v únoru bez vědomí kolegů ve vládě objednal z Ruska vakcínu Sputnik V a velkoryse ji přivítal. Odstartoval tak vládní krizi, na jejímž konci už není premiérem. Slovenští experti mezitím čekají na dokumentaci od ruského výrobce, aby vakcínu mohli schválit alespoň pro dočasné použití jen na Slovensku, protože Sputnik V na povolení Evropské lékové agentury stále čeká. A Slováci také stále čekají na slíbenou březnovou dodávku vakcíny, které si objednali celkem dva miliony dávek. Zatím mají desetinu.

Situace v Evropské unii s dodávkami vakcín nahrává ruským hrátkám se sliby o dodání Sputniku V. Ukázal to i summit EU tento týden. Český premiér Andrej Babiš (ANO) na něm vyjednával takovým způsobem, že Česko přišlo o možnost získat desítky tisíc dávek od schválených výrobců navíc. Babiš pak pod tlakem připustil, že bude muset objednat dodávku vakcíny Sputnik V z Ruska, do čehož ho tlačí prezident Miloš Zeman a čemuž v cestě stojí ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Slovenský případ ale ukazuje, jak Rusko s vakcínou pracuje jako s nástrojem politického vydírání, nikoli jako spolehlivý partner a dodavatel. Podobné zkušenosti s politickou propagandou, podpisem smluv a pak marným čekáním na dodávku mají i další země světa.