Kathleen Frankovicová dlouhá léta vedla průzkumy veřejného mínění americké televizní stance CBS. Nyní dělá konzultantku výzkumné společnosti YouGov a zpracovává průzkumy pro týdeník Economist. V rozhovoru pro HN vysvětluje, proč se podobně jako před čtyřmi lety předvolební průzkumy poměrně zásadně mýlily v odhadu volebních výsledků amerických prezidentských voleb. Frankovicová má zvláštní osobní vztah ke střední Evropě, její prarodiče jsou Rusíni pocházející z vesnic na dnešním východním Slovensku.
HN: Co se v průzkumech před letošními volbami pokazilo?
Tyto volby byly první, ve kterých Američané odevzdávali obrovské množství hlasů ještě před hlavním volebním dnem. Nejsem si jistá, jestli tito lidé byli dostatečně zastoupeni v průzkumech, jestli oni ty hlasy opravdu pak poslali, jaký podíl jejich hlasů nebyl započítán. Je to něco, s čím jsme se nikdy dříve nepotýkali. Další věc je to, že si musíme uvědomit, že USA jsou, pokud jde o prezidentské volby, zvláštní země. Je velmi jednoduché zvítězit v počtu hlasů, ale přitom prohrát ve volbách. To je něco, co se stalo Hillary Clintonové před čtyřmi lety a částečně také Joeu Bidenovi letos. Před čtyřmi lety Clintonová získala větší počet hlasů, celý její náskok v národních průzkumech ale vycházel především z Kalifornie. Když vypustíme Kalifornii, byla to velmi těsná volba. Letos se vše odehrává do značné míry obdobně. V Kalifornii získal Biden nejméně o čtyři miliony více hlasů než Trump. V dalších státech je ale souboj výrazně těsnější, na což často zapomínáme při pohledu na výsledky celostátních průzkumů.
Takže problémem byla především korespondenční volba a obecně vyšší účast ve volbách?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
