V Minsku se v neděli odpoledne opět sešly desítky tisíc lidí, aby vyjádřili svou nespokojenost s Lukašenkem. Lidé na Náměstí nezávislosti volali "Odejdi!". Mnoho z nich na místo dorazilo pěšky, neboť bezpečnostní složky uzavřely některé stanic metra, píše německá tisková DPA, podle které protest začal poklidně. 

Reportéři nezávislých médií odhadují účast na více než 100 tisíc lidí. V okolí se soustřeďují policejní těžkooděnci a vojenské jednotky. Úřady tlampačie vyzývají shromážděné k rozchodu a varují, že v opačném případě použijí síly. Odpovědí je hvízdot. Policisté nezasahují. Protesty se konají také v Brestu, Grodnu, Vitebsku a dalších městech.

Běloruské ministerstvo obrany před začátkem demonstrace oznámilo, že armáda převezme ochranu nad národními památníky. S jakýmikoli nepokoji v okolí soch či pomníků se místo policie vypořádají vojáci, píše se v prohlášení.

Dav s bílo-červenými vlajkami, které se staly barvami protestu, zaplnil nejprve náměstí Nezávislosti a přilehlé ulice a sborově vykřikoval hesla jako "Svoboda!", vylíčil reportér agentury AFP a dodal, že více než 100 tisíc demonstrantů se v centru hlavního města sešlo druhou neděli za sebou.

Protestující dav nakonec upustil od záměru pochodu k prezidentskému paláci v Minsku, který hlídají těžkooděnci, aby se vyhnul dalším konfrontacím s ozbrojenými složkami. Podle informací ze sociálních sítí prezident Lukašenko helikoptérou proletěl nad davem, do prezidentského paláce se pak vrátil v neprůstřelné vestě a se zbraní v ruce. Samopal neměl zásobník, internetové zdroje nicméně dodávají, že Lukašenka údajně chrání v plné výzbroji jeho teprve patnáctiletý syn Nikolai Lukašenko.

Lukašenko v neděli poděkoval těžkooděncům, kteří zastoupili cestu demonstrujícím lidem k prezidentskému paláci. "Díky! Jste krásní", pronesl běloruský prezident směrem k policistům na barikádách. "My si s nimi poradíme", dodal za bouřlivého potlesku policistů. 

Agentura DPA píše o "bezprecedentní soudržnosti občanů všech tříd v zemi, ovládané v sovětském stylu i třicet let po pádu komunismu". Protesty v Minsku podle ní nejsou ani protiruské, ani proevropské. "Chci, aby tento teror skončil, abychom mohli konečně svobodně žít," řekla dvaapadesátiletá historička Svjatlana. "Tento režim a tento diktátor mají na rukou tolik krve," dodala v slzách.

Demonstrace se podle listu Kommersant účastní také členové koordinační rady, kterou vytvořila opozice kvůli hladkému předání moci. Její členka Maryja Kalesnikavová vyzvala lidi, aby se nepřibližovali k válečnému památníku, který střeží vojáci. 

Podpora ze zahraničí

 

Litevci v neděli utvořili lidský řetěz z hlavního města Vilniusu až k běloruským hranicím. Akcí nazvanou "Cesta svobody", které se zúčastnila například i bývala litevská prezidentka Dalia Grybauskaitėová, chtěli Litevci podpořit běloruské protirežimní demonstranty. 

"Je důležité dát vědět Bělorusům, že nejsou osamoceni," řekla Grybauskaitéová podle serveru Delfi a vyzvala k mezinárodní izolaci Lukašenkova režimu a zavedení ekonomických sankcí.

Server připomněl, že 23. srpna 1989 se více než milion lidí drželo za ruce v živém řetězu sahajícím z litevského hlavního města přes lotyšskou Rigu až do Tallinu, metropole Estonska, aby světu předvedli, že Estonsko, Litva a Lotyšsko touží zbavit se sovětské okupace a obnovit svou nezávislost.

"Litva před 30 lety shodila okovy, spolu s bratry Lotyši a Estonci, když ohlásila světu, že už jsme svobodni, svobodni duchem. Dnes přišla řada na naše bratry Bělorusy," prohlásil litevský prezident Gitanas Nauséda, který se akce rovněž zúčastnil.

V Rize na akci na podporu Bělorusů přislo podle ruské redakce BBC asi 400 lidí, včetně lotyšského prezidenta Egilse Levitse.

Akci na znamení solidarity s běloruskými občany pořádal v Česku spolek Milion chvilek pro demokracii. České a evropské politiky vyzval k co nejrychlejšímu vyhlášení plošných ekonomických sankcí. "Individuální sankce nestačí a plošné sankce jsou to jediné, čeho se vládci Lukašenko a (ruský prezident Vladimir) Putin obávají," uvedlo hnutí na facebooku.

Moskva považuje reformu běloruské ústavy za možné řešení politické krize v zemi. S odvoláním na vyjádření ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova o tom informovaly ruské tiskové agentury.

Lavrov podle ruských médií také prohlásil, že Moskva věří, že situace v Bělorusku je nyní ve fázi stabilizace, píše agentura Reuters.

Podle Lavrova není možné dokázat, že běloruský vůdce Alexander Lukašenko volby 9. srpna nevyhrál. Moskva vyzývá k zahájení skutečně širokého národního dialogu v Bělorusku.

Lukašenko nařídil obranu Grodna

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko během sobotní návštěvy vojenské posádky ve městě Grodno varoval před revolucí, kterou se podle jeho slov v zemi snaží rozpoutat cizina. Podle agentur oznámil, že pověří ministra obrany, aby přijal "nejtvrdší opatření" na ochranu celistvosti státu. Situace v Bělorusku je dál neklidná po oficiálně ohlášeném Lukašenkově vítězství v prezidentských volbách z 9. srpna a tvrdém potlačení následných protestů a stávek. Lukašenko podle agentury TASS nařídil od pondělka uzavřít stávkující továrny.

"Jestli někdo nechce pracovat, nepřemlouvejte je, není to třeba. My je stejně nepřimějeme (změnit názor) a nepřemluvíme. Země to přežije. Ale pokud podnik nepracuje, dejte od pondělka zámek na vrata. Lidé vychladnou a vybereme, koho do toho podniku pozvat," prohlásil Lukašenko na adresu stávkujících na mítinku v Grodnu podle agentury TASS. Podle něj soukromé podniky ponoukají zaměstnance státních firem, aby stávkovali, a tak mohly ovládnout trh.

V Grodně na západě Běloruska poblíž polských hranic navštívil Lukašenko tankový prapor a raketovou divizi. Oblečený do uniformy odsoudil současné protesty a varoval před nebezpečím, které podle něj regionu hrozí ze strany Polska a Severoatlantické aliance.  Při návštěvě velitelství mechanizované brigády prohlásil, že musel přijmout nejvážnější rozhodnutí uvést hlavní jednotky ozbrojených sil do plné bojové pohotovosti, v souvislosti s údajným soustřeďováním vojsk NATO u běloruských hranic. Vlají tu už polské vlajky, řekl. "Nařídím ministrovi obrany... aby bránil především západní perlu Běloruska, jejímž střediskem je Grodno. A aby přijal nejpřísnější opatření na ochranu uzemní celistvosti naší země," uvedl běloruský prezident. 

Lukašenko v Grodnu podle serveru Tut.by jmenoval dosavadního ministra zdravotnictví novým oblastním gubernátorem. V regionu kolem Grodna se ve dnech 28. až 31. srpna chystají rozsáhlá vojenská cvičení běloruské armády. 

"(Lukašenkův) režim se ničím nepodloženými tvrzeními o imaginárních vnějších hrozbách snaží odvrátit pozornost od vnitřních problémů Běloruska," reagovala litevská hlava státu Gitanas Nauséda.

Jeden ze zástupců polské prezidentské kanceláře Lukašenkova tvrzení nazval "propagandou (běloruského) režimu". "Polsko... nemá nic takového v úmyslu," uvedl představitel.

Severoatlantická aliance odmítá, že by se na polské a litevské hranici s Běloruskem shromažďovali vojáci, informoval zpravodajský server BBC.

Mluvčí NATO Oana Lungescuová uvedla, že aliance "není hrozbou pro Bělorusko ani pro žádnou jinou zemi" a v regionu žádné vojáky nesoustřeďuje. "Náš postoj je přísně obranný," dodala mluvčí.

Druhý týden protestů

V Bělorusku jsou znovu rušeny nebo blokovány desítky webových stránek nezávislých a k vládě kritických médií. Běloruské novinářské sdružení vyzvalo vedení země, aby tlak na média ukončilo a umožnilo svobodně informovat o současném dění.

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská řekla agentuře Reuters, že Bělorusové nedovolí prezidentovi, aby s nimi zacházel stejně jako dříve, a že Lukašenko bude muset dříve či později odejít. Také uvedla, že přijímá mnoho telefonických hovorů od mezinárodních vůdců, včetně Británie a Německa, ale že je žádá pouze o podporu běloruské veřejnosti a o respektování suverenity země.

Lukašenko, který stojí v čele Běloruska už 26 let, čelí od začátku srpna masovým protestům a stávkám. Část obyvatel totiž pokládá Lukašenkovo oficiálně oznámené vítězství v prezidentských volbách s více než 80 procenty hlasů za zfalšované.

Prezident na začátku minulého týdne při návštěvě jedné z běloruských továrny připustil možnost nových voleb - ovšem pod podmínkou přijetí nové ústavy.

Český by mohlo zavést sankce

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) na pondělním jednání vlády představí program konkrétní pomoci běloruským občanům postižených represemi. Podpora by měla formu peněz na právní zastupování nebo fyzickou i psychologickou pomoc zbitým lidem. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že by Česko mohlo na pomoc zraněným v Bělorusku využít program Medevac, který slouží k vyslání lékařských týmů na místo nebo k odvezení zraněných k ošetření do českých nemocnic. Podle Petříčka ale program Medevac není v této situaci vhodný a ministerstvo zahraničí ve spolupráci s ministerstvem vnitra řeší, jak pomoc zraněným zajistit jiným způsobem.

Česká republika může sama rozhodnout o tom, že bude sankcionovat konkrétní prominenty běloruského režimu. V pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce to v neděli uvedl předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nezávislý). V zemi druhým týdnem pokračují protesty proti nedemokratickému průběhu prezidentských voleb. Sněmovna ve středu odsoudila násilné a nepřiměřené zásahy režimu prezidenta Alexandra Lukašenka proti jeho odpůrcům, zároveň ale nepodpořila návrh opozice na zavedení zákona, který by umožnil zavedení individuálních sankcí vůči těm, kdo nesou odpovědnost za nedodržování lidských práv.

"Můžeme jednat rychle, suverénně a vím, že je tady zajištěna napříč politickým spektrem politická podpora," uvedl k sankcím pro běloruské představitele Fischer. "Možnost, aby se stát suverénně vyjádřil k tomu, kdo tady bude podnikat, nebo tu bude mít majetky (...), tady je potřeba, abychom dokázali skutečně říct svoje jako Česká republika," dodal. Česko by podle něj také mohlo v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) prosadit vyslání inspekce do běloruských věznic.

Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák se zapojením OBSE souhlasí. Zapojit by se podle něj mohly i další mezinárodní organizace. Dodal však, že například vyloučení Běloruska z OBSE by nebylo žádoucí. "Zejména tento režim, myslím režim pana prezidenta Lukašenka, čím víc bude izolován, tím víc bude podle mého soudu horší," uvedl v ČT Jindrák.

V Bělorusku byly při protestech zatčeny tisíce lidí, propuštění mluví o násilí a psychickém mučení ve věznicích. Při zásazích několik lidí zahynulo, řada Bělorusů je nezvěstná.

Lídři Evropské unie se ve středu na mimořádném summitu shodli na tom, že prezidentské volby v Bělorusku nebyly ani svobodné, ani spravedlivé. Proto EU neuznává jejich výsledek. Summit se rovněž vyslovil pro uvalení sankcí vůči běloruským představitelům, odpovědným za zfalšování voleb a za potlačování protestů.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam