Bejrútem otřásla nevídaná exploze, zemřelo nejméně 135 lidí. Česko vyšle na pomoc desítky lidí

Dvě gigantické exploze v bejrútském přístavu, které v úterý poničily několik čtvrtí, si vyžádaly 135 mrtvých a více než 5000 zraněných. Sdělil to ve středu ministr zdravotnictví Hamad Hasan. Podle bejrútského guvernéra Marvána Abbúda výbuch způsobil škody v hodnotě tří až pěti miliard dolarů (66 až 110 miliard korun). Podle něj přišlo o domov až 300 tisíc lidí a úřady se jim snaží zajistit jídlo, vodu a provizorní přístřeší. Výbuch nastal v přístavním skladišti, kde bylo uloženo 2750 tun dusičnanu amonného. Vláda vyhlásila v Bejrútu na čtrnáct dní výjimečný stav a nařídila umístit do domácího vězení přístavní zaměstnance odpovědné za sklad.

Abbúd řekl, že oficiální údaje o škodách vydají technické týmy. Výbuch podle něj byl tak rozsáhlý, že je poškozena půlka města. "Myslím si, že bez domova je nyní 250 tisíc až 300 tisíc lidí," řekl guvernér. "Přišli jsme o deset členů bejrútské hasičské brigády a máme škodu až pěti miliard dolarů, možná víc," dodal.

Sdělil dále, že bezpečnostní zpráva vypracovaná v přístavu v roce 2014 varovala před možností exploze, protože výbušný materiál nebyl uskladněn tak, aby to odpovídalo bezpečnostním normám.

Ministr Hasan řekl, že další "oběti jsou určitě ještě pod troskami a na ministerstvo telefonují desítky lidí, kteří někoho pohřešují".

Libanonci na sociálních sítích začali nabízet postiženým přístřeší i lůžka nebo své prázdné nemovitosti. Na twitterovém účtu OurHomesAreOpen dávají k dispozici svá jména i telefonní čísla.

Vláda vyhlásila v hlavním městě dvoutýdenní výjimečný stav a předala bezpečnostní záležitosti armádě.

Země nemá prostředky, aby se s explozí vyrovnala. K českým psovodům mohou mít muslimové averzi, říká Libanonec

5. 8. 2020 ▪ 4 min. čtení

Velkou kritiku vzbuzuje skladování takového množství nebezpečného materiálu v blízkosti městského centra. Ředitel přístavu Hasan Kurajta řekl místní televizi, že materiál byl uskladněn v přístavu před šesti lety na základě soudního příkazu. Celní i bezpečnostní orgány podle něj žádaly o odvoz, ale "nic se nestalo". Vláda dnes nařídila umístit do domácího vězení představitele přístavu odpovědné za bezpečnost skladu. O kolik jde přesně lidí, zatím není jasné.

Podle upřesňujících se zpráv se v úterý v 17:00 SELČ v přístavu ozval první velký výbuch, který vyvolal požár. Následovalo několik menších a nakonec kolosální exploze, která vyrazila okna budov až na mezinárodním letišti vzdáleném devět kilometrů.

Prezident USA Donald Trump sice prohlásil, že podle amerických vojenských expertů byl příčinou výbuchu zřejmě pumový útok, ale nikdo jiný tento názor nesdílí. Agentura AP citovala dva nejmenované americké představitele ministerstva obrany, kteří sdělili, že nic nenasvědčuje tomu, že za úterním výbuchem byl útok. Podle těchto zdrojů je příčinou podle všeho špatné uskladnění nebezpečného materiálu.

Německé Geologické výzkumné centrum (GFZ) sdělilo, že exploze vyvolala otřesy o síle 3,5 stupně a byla citelná a slyšitelná až na Kypru, vzdáleném od Libanonu více než 200 kilometrů. Většina bejrútského přístavu byla srovnána se zemí a poškozeno bylo i mnoho dalších budov ve městě, napsala agentura AP. Tlaková vlna vyrazila okna i na bejrútském mezinárodním letišti. Ještě několik hodin po explozi bylo slyšet sanitky, které přijížděly na místo tragédie ze všech koutů země a odvážely zraněné.

Ministr vnitra Muhammad Fahmí doplnil, že se pravděpodobně jednalo o ledek, který byl zkonfiskován na jedné obchodní lodi v roce 2014.

Šéf Bílého domu Trump na tiskové konferenci v noci na středu SELČ vyjádřil soustrast libanonskému lidu a uvedl, že Spojené státy jsou připraveny Libanonu pomoci. "Vypadá to jako strašlivý útok," prohlásil. Na dotaz novinářů ohledně tohoto zdůvodnění exploze se Trump odvolal na představitele americké armády.

"Setkal jsem se s některými našimi skvělými generály a oni se domnívají, že nešlo o průmyslovou nehodu. Podle nich se zdá, že to byl atentát, že to byla nějaká bomba," řekl prezident.

V Bejrútu zabíjela série výbuchů

Dalších 10
fotografií

Dusičnan amonný byl podle stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) i ruských medií do skladu přeložen v roce 2014 z nákladní lodi ruského podnikatele Igora Grečuškina.  Ve skladu bylo 2750 tun dusičnanu uloženého bez dodržení bezpečnostních pravidel. Co přesně výbuch způsobilo, zatím není jasné, libanonská televize LBCI uvedla, že to mohla být jiskra ze sváření. Svářeči se v úterý snažili uzavřít otvor, jímž se dalo do skladu dostat.

Podle médií libanonské úřady v roce 2013 zkonfiskovaly loď Rhosus sibiřského podnikatele Grečuškina na příkaz bejrútské inspekce. Loď plula pod moldavskou vlajkou z Gruzie do Mozambiku, ale kvůli technickým problémům se musela zastavit v Bejrútu. Tamní inspekce po prohlídce plavidlo zabavila, protože podle ní nebylo vybaveno náležitou dokumentací a náklad nebyl přepravován náležitým způsobem. Posádka byla nucena na palubě zůstat, zatímco Grečuškin ohlásil bankrot a nechal plavidlo i námořníky napospas. Úřady povolily šesti z deseti námořníků vrátit se domů, ale čtyři v Bejrútu uvízli téměř rok, napsal list The Siberian Times.

Mnoho hodin po výbuchu stále odvážely z místa sanitky raněné, některé nemocnice už odmítaly přijímat další, protože nemají kapacitu. Na internetu se množí výzvy k darování krve. Ministerstvo zdravotnictví požádalo zdravotníky, aby přišli pomoci k nejbližšímu místu, kam jsou schopni se dostat. Mezi mrtvými je také předseda Libanonské falangy, což je sociálnědemokratická strana maronitských křesťanů. Její šéf Nazar Nadžariján byl ve chvíli výbuchu v kanceláři v blízkosti přístavu.

"To, co se dnes stalo, neprojde, aniž by odpovědní lidé složili účty. Musí za to zaplatit. Naléhavě vyzýváme všechny spřátelené a bratrské země, které mají Libanon rády, aby se mu postavily po bok a pomohly mu ošetřit hluboké rány," řekl Dijáb v úterý v televizním projevu. Na středu vyhlásil státní smutek a prezident Michel Aún svolal mimořádnou schůzi bezpečnostní rady a dal také příkaz k tomu, aby postiženým rodinám bylo poskytnuto náhradní ubytování.

Televizní kamery zachytily kouř nad městem a média exploze lokalizovala do blízkosti přístavu a tamních skladišť. Obchodní přístav se rozkládá východně od centra metropole. Jeden ze zasahujících vojáků řekl, že "situace v přístavu je katastrofická, na zemi jsou mrtví a sanitky je odvážejí".

Situaci sledují v sousedním Izraeli, jehož ministr zahraničí Gabi Aškenazi řekl, že Izrael nemá s událostí v Bejrútu nic společného. Nedávno se obnovilo napětí mezi Izraelem a libanonským radikálním hnutím Hizballáh na izraelsko-libanonské hranici.

Také mluvčí Bílého domu Kayleigh McEnanyová řekla, že ve Washingtonu událost sledují. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že je připraveno poskytnout pomoc.

Pomoci je připraven Izrael, Írán, Británie, Francie, ale i Egypt a Kypr a rovněž Evropská unie, jak řekl předseda Evropské rady Charles Michel.

Podle informací GŘ @hasici_cr Libanon přijal naši nabídku na vyslání USAR týmu v počtu 37 osob. Předpokládaný odlet je dnes v 16:00.

— Jan Hamáček (@jhamacek) August 5, 2020

Česká republika je připravena poslat do Bejrútu speciální tým USAR cvičený na vyprošťování lidí z trosek. Šlo by o 37 lidí včetně pěti psovodů. Pokud bude Libanon souhlasit, mohou odletět ve středu odpoledne, uvedl ráno na Twitteru ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

"V souvislosti se situací v Bejrútu byla Libanonu nabídnuta pomoc ze strany České republiky. Byl aktivován Medium USAR tým pražských hasičů, který se připravuje na vyslání. V případě potvrzení ze strany Libanonu bude tým připraven vyrazit na místo neštěstí dnes v odpoledních hodinách. Složen by měl být ze 37 příslušníků a pěti psovodů," sdělil mluvčí pražských hasičů Martin Kavka.

Půl milionu korun na zajištění jídla, vody a léků lidem zasaženým výbuchem pošle česká nezisková organizace Člověk v tísni. Humanitární pracovníky na místo posílá její slovenská partnerská organizace Človek v ohrození. 

"Viděl jsem ohňový kotouč a kouř nad Bejrútem. Lidé křičeli a utíkali, krváceli. Z domů to utrhlo balkony, ve výškových budovách se vysypala okna a sklo spadlo na ulici," citovala svědka agentura Reuters. Podle dalšího svědka jsou v celém bejrútském centru vytlučená okna a je vidět zraněné. "Naprostý chaos," řekl tento svědek.

Libanon se potýká s vážnou ekonomickou krizí a jeho občané loni v říjnu zahájili protesty proti údajně zkorumpovaným politikům. V Bejrútu se v úterý konal další z těchto protestů, tentokrát kvůli stále se horšícím dodávkám elektrické energie. Lidé se před budovou ministerstva energetiky střetli s policisty, kteří se snažili udržet dav za zátarasy. Účastníci sdělili, že jsou odhodláni na místě zůstat a pokračovat v protestu vsedě. Některé libanonské domácnosti mají nyní proud jen několik hodin denně a lidé byli nuceni vrátit se k petrolejovým lampám a svíčkám.

Situaci komplikují dlouhodobě spory mezi šíitským Hizballáhem, za nímž stojí Írán a který bojuje proti Izraeli, a sunnitskými politiky. V pátek bude tribunál OSN v Haagu rozhodovat o trestu pro údajné pachatele atentátu na někdejšího premiéra Rafíka Harírího. V roce 2005 byl mezi 22 lidmi, kteří nepřežili pumový útok na jeho kolonu v Bejrútu. Obviněni jsou právě čtyři členové Hizballáhu, kteří ale v Haagu osobně nebudou. Hizballáh podíl na útoku popřel.

Zůstat v ateliéru déle, výbuch by mě zabil. Je to apokalypsa, líčí z Bejrútu Matragi