Ze slavného chrámu Hagia Sofia v Istanbulu bude opět mešita, rozhodl turecký prezident Erdogan

Istanbulský chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia), který nyní funguje jako muzeum, se po 85 letech přemění zpět na mešitu. Rozhodl o tom v pátek prezident Recep Tayyip Erdogan, který podepsal příslušný dekret. Turecký Nejvyšší správní soud předtím došel k závěru, že takový krok je legální, protože podle jeho verdiktu bylo rozhodnutí ministerské rady z roku 1934 změnit mešitu na muzeum protiprávní.

"Bylo rozhodnuto o tom, že Hagia Sofia... se opět otevře k modlitbám," uvedl Erdogan v prohlášení zveřejněném na Twitteru. V projevu poté řekl, že Turecko má jako svrchovaná země na takové rozhodnutí plné právo. První modlitby se v mešitě mají uskutečnit 24. července, i poté ale zůstane památka dál otevřená pro všechny turisty bez ohledu na vyznání.

Po přečtení prezidentského dekretu v parlamentu poslanci vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) aplaudovali ve stoje. Stovky slavících lidí se sešly i před samotným chrámem v Istanbulu.

Plány na chystanou přeměnu budovy z 6. století, která je na seznamu světového dědictví UNESCO, vzbudily vlnu kritiky, k níž se přidaly například Spojené státy nebo představitelé pravoslavné církve. Krok se nelíbí ani samotné Organizaci spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO), která v pátek uvedla, že jde o "politováníhodné rozhodnutí". Řecko v pátek rozhodnutí označilo za "otevřenou provokaci", kyperská diplomacie hovořila o porušení mezinárodních závazků a prezidentský dekret ostře odsoudilo i vedení ruské pravoslavné církve.

Nejvyšší správní soud rozhodoval o stížnosti sdružení, které si říká Asociace pro ochranu náboženských základů, historických monumentů a životního prostředí. To tvrdilo, že rozhodnutí ministerské rady z roku 1934, které v rámci sekulárních reforem zakladatele moderního tureckého státu Mustafy Kemala Atatürka změnilo mešitu na muzeum, bylo protiprávní. Sdružení u soudů usilovalo v posledních 15 letech o zrušení rozhodnutí z roku 1934 opakovaně, uspělo až nyní, a to navzdory postoji prokuratury, která měla za to, že někdejší rozhodnutí vlády bylo legální.

Erdogan chce přeměnit slavný chrám Hagia Sofia v Istanbulu na mešitu. USA, Rusko i Řecko protestují

10. 7. 2020 ▪ 3 min. čtení

Monumentální křesťanský chrám, v němž byli korunováni byzantští císařové, se změnil v mešitu po dobytí Konstantinopole (dnešního Istanbulu) osmanskými vojsky v roce 1453. Jako muslimská svatyně pak sloužil téměř 500 let a během této doby k němu byly přistaveny čtyři minarety. Uvnitř pak byly zakryty mozaiky s křesťanskými motivy, které byly odkryty poté, co se památka změnila na muzeum.

O jeho přeměně na mešitu uvažovala Erdoganova vláda delší dobu, podle komentátorů zřejmě s cílem zajistit si větší podporu tureckých islamistů a nacionalistů, pro něž je chrám i symbolem historické porážky křesťanské Konstantinopole.

Organizace UNESCO, na jejímž seznamu kulturního dědictví Hagia Sofia figuruje od roku 1985, vyjádřila v několika dopisech turecké vládě znepokojení ohledně plánovaných změn a vyzvala Ankaru k dialogu před jakýmkoli rozhodnutím, které by změnilo charakter památky. "Je politováníhodné, že turecké rozhodnutí nebylo předmětem dialogu či předchozího upozornění," uvedla v pátek generální tajemnice organizace OSN Audrey Azoulayová. Podle ní by měly turecké úřady o celé věci otevřeně komunikovat, aby nedošlo k poškození "univerzální hodnoty mimořádné památky", jejíž ochranu hodlá výbor UNESCO posoudit na svém příštím zasedání.

Mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin ve čtvrtek uvedl, že i v případě přeměny chrámu na mešitu zůstane zachován charakter stavby jako památky světového dědictví. "Otevření chrámu Hagia Sofia modlitbám nebude bránit návštěvám turistů v této památce," citovala Kalina agentura Anadolu. "Všechny naše velké mešity, jako je Modrá mešita, Fatihova mešita či Sulejmanova mešita, jsou dál otevřené jak návštěvníkům, tak věřícím," dodal s odkazem na další mešity v Istanbulu.

Nejvyšší představitel řecké pravoslavné církve, konstantinopolský patriarcha Bartoloměj, prohlásil, že přeměna chrámu ve svatostánek rozdělí muslimskou a křesťanskou komunitu. Proti se staví také Řecko, dlouholetý rival Turecka. Řecká ministryně kultury Lina Mendoniová v pátek uvedla, že krok Turecka je "otevřenou provokací" a že "návratem o šest století nazpět" země znehodnocuje ekumenickou hodnotu památky.

"O provokaci vůči světovému kulturnímu dědictví jsem informoval kolegy z EU," uvedl šéf řecké diplomacie Nikos Dendias.

Podle kyperského ministra zahraničí Nikose Christodulidise je "rozhodnutí změnit účel Hagie Sofie, památky světového kulturního dědictví, která je univerzálním symbolem pravoslaví, zjevným porušením mezinárodních závazků". Podle mluvčího moskevského patriarchátu Vladimira Legojdy Ankara ignorovala oprávněné obavy milionů pravoslavných věřících. "Toto rozhodnutí nepřispěje k usmíření existujících neshod, ale naopak povede k ještě větším rozporům," citovala jej agentura TASS.

Podle některých komentátorů změna chrámu na mešitu Erdoganovu voličskou základnu příliš neovlivní, prezidentské a parlamentní volby se navíc v Turecku konají až v roce 2023. "Bude to vítězství pro Erdogana a islámské hnutí... ale nemyslím, že by se tím Erdoganovi rozšířila jeho voličská základna," řekl serveru Ahval profesor Berk Esen z ankarské univerzity. Dodal, že například pro mladé voliče to není vůbec důležitá otázka, více je zajímají pracovní příležitosti a ekonomický růst.