Na kurzarbeit pracuje v Německu rekordních 7,3 milionu lidí. Nejvíce postižené jsou služby, nejméně stavebnictví

V režimu kurzarbeit pracovalo v Německu v květnu rekordních 7,3 milionu lidí a koronavirová krize zasáhla téměř všechna odvětví ekonomiky. V úterý to uvedl hospodářský institut Ifo. V období finanční krize v květnu 2009 jich bylo jen necelých 1,5 milionu. "To číslo ještě nikdy nebylo tak vysoké," řekl Sebastian Link, který se v Ifo zaměřuje na pracovní trh.

Když vypukla koronavirová krize, nahlásili zaměstnavatelé na úřadech kurzarbeit - což je zkrácená pracovní doba pro zaměstnance, na jejichž mzdy přispívá firmám stát - pro 10,1 milionu lidí. Pracovat v tomto režimu jich po úředním schválení začalo 71,6 procenta.

Zvláště postižený je sektor služeb, kde na kurzarbeit podle zjištění Ifo přešlo 2,4 milionu lidí, tedy 24,5 procenta všech zaměstnanců, průmysl a obchod. Naopak nejméně byli opatřením postiženi pracovníci ve stavebnictví, kterých tak minulý měsíc bylo zaměstnaných jen 22 tisíc, tedy 4,1 procenta.

Český kurzarbeit drhne, vláda proto chystá změnu. Tu zvládne spustit ale až od podzimu

25. 5. 2020 ▪ 4 min. čtení

Na rozdíl od finanční krize, kdy se více než 80 procent pracujících na kurzarbeit soustřeďovalo v průmyslu, se tento mechanismus rozšířil v koronavirové krizi téměř na všechna hospodářská odvětví.

V úterý budou o opatřeních na podporu ekonomiky zasažené koronavirem jednat německé vládní strany konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokraté (SPD). Rozdělovat budou 80 miliard eur (2,1 bilionu korun).

Oprava 2. 6. 2020, 11:35: V původní verzi textu jsme uvedli, že nejméně byli opatřením postiženi pracovníci ve stavebnictví, kterých tak minulý měsíc bylo zaměstnaných jen 163 tisíc, tedy 4,1 procenta. Ve skutečnosti jich bylo zaměstnaných 22 tisíc. Údaj opravil institut Ifo.