Zákaz vycházení byl kvůli protestům vyhlášen už ve 25 městech v 16 státech USA, Trump pohrozil nasazením armády

Kvůli trvajícím nepokojům vyvolaným násilnou smrtí černocha George Floyda byl vyhlášen noční zákaz vycházení již ve 25 městech v 16 amerických státech, uvedl v sobotu web televize CNN. Během protestů v Indianapolisu byli postřeleni tři lidé a jeden člověk zemřel. Newyorský starosta Bill de Blasio odsoudil incident, při němž dva vozy newyorské policie NYPD vjely do davu. Média si všímají útoků na novináře, kteří nepokoje pokrývají, a to ze strany policie i demonstrantů. Násilí některých protestů v sobotu odsoudil demokratický kandidát na amerického prezidenta Joe Biden.

Zákaz vycházení byl vyhlášen mimo jiné ve městech Los Angeles, Philadelphie, Atlanta, Denver či Seattle. V Minneapolisu, kde protesty začaly, platilo toto opatření již předchozí noc, protestující ho ale nedodržovali. Ve více než desítce států byla mimořádně aktivována Národní garda, která je jednou z rezervních složek amerických ozbrojených sil. Pentagon je připraven nasadit vojenskou policii. Nasazením armády v sobotu pohrozil prezident Donald Trump, podle nějž musí státy a města tvrději zasáhnout proti násilným demonstracím.

Demonstrace se v noci na sobotu konala i před Bílým domem, kde se dav asi pět hodin přetlačoval s ostrahou, která nejméně jednou použila pepřový sprej. Trump postup ochranky ocenil a demonstrantům na Twitteru pohrozil "těmi nejzlejšími psy a nejstrašlivějšími zbraněmi", pokud by pronikli do areálu prezidentského sídla. Z protestů obvinil radikální levici, které podle něj na Floydově památce nezáleží.

V centru Indianapolisu byli během sobotních protestů postřeleni nejméně tři lidé a jeden člověk zemřel, informoval šéf tamní policie Randal Taylor. Policie věc vyšetřuje a nabádá občany, aby se oblasti vyhnuli, dodal. Není jasné, zda střelba souvisí s protesty. Podle Twitteru místní policie nestříleli muži zákona.

Kritiku vyvolal incident, při němž do demonstrantů najely dva vozy newyorské policie. Dav se jednomu z aut pokusil zahradit cestu zábranou a lidé na něj házeli předměty. "Přál bych si, aby to policisté byli neudělali," řekl k tomu newyorský starosta a dodal, že k videu chybí kontext. "Znepokojující" situaci ale podle něj vyvolali protestující lidé, kteří vozu zatarasili cestu.

CNN a další média si všímají násilí namířeného proti novinářům, kteří události pokrývají. Někteří z nich byli též zatčeni. V Denveru byl například tým televize KMGH TV zasažen gumovými projektily a slzným plynem. Ve Phoenixu obtěžoval reportérku Brianu Whitneyovou jeden z protestujících během živého vstupu. Agentura Reuters v neděli informovala, že v sobotu večer byli v Minneapolisu raněni gumovými projektily dva členové jejího televizního štábu.

Útoky na novináře odsoudil generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres. "Útok na novináře se rovná útoku na společnost," napsal na Twitteru v sobotu. "Žádná společnost nemůže fungovat bez svobody tisku, žádná společnost nemůže být spravedlivá bez novinářů, kteří zkoumají přečiny a říkají mocným pravdu," dodal.

"Demonstrovat proti takové (policejní) brutalitě je právo a nutnost. Je to svrchovaně americká reakce," reagoval na protesty demokratický kandidát do Bílého domu Biden v komuniké. "Americkou reakcí ale není zakládání požárů ve městech ani bezdůvodná destrukce. Není jí ani násilí, které ohrožuje životy," dodal.

Vlnu protestů v desítkách měst, které trvají již pátým dnem, vyvolala násilná pondělní smrt George Floyda, jemuž v Minneapolisu ve státě Minnesota více než osm minut klečel na krku bělošský policista. Jedno z hesel, které se během nich často objevuje, zní "Nemůžu dýchat", tedy jedna z posledních slov zesnulého muže.

Podle trestního oznámení nyní již bývalý bělošský policista Derek Chauvin klečel Floydovi na krku osm minut a 46 vteřin, z čehož dvě minuty a 53 vteřin bylo v době, kdy muž již nereagoval. Předtím černoch prosil, aby ho policie nezabíjela, a opakovaně si stěžoval, že nemůže dýchat.

Chauvin byl v pátek zatčen a obviněn z vraždy. Hrozí mu až 25 let vězení. Kauce byla stanovena na půl milionu dolarů (přes 12 milionů korun). Chauvinova manželka Kellie mezitím vyjádřila Floydově rodině soustrast, neboť ji incident šokoval, a požádala o rozvod.

Policie zatkla přes 1400 demonstrantů, desítky zraněných

Při pokračujících demonstracích bylo od čtvrtka zadrženo přes 1400 lidí a desítky dalších utrpěly zranění. Los Angeles, Philadelphie, Atlanta, Denver či Seattle se v sobotu zařadily mezi více než desítku velkých měst, která v obavách z neklidné noci vyhlásila noční zákaz vycházení. V Minneapolisu platil zákaz již předchozí noc, protestující ho ale porušovali a totéž se děje v noci na neděli. Tentokrát proti nim policie nasadila slzný plyn. Informovala o tom v neděli agentura AP.

V Los Angeles demonstranti v sobotu skandovali heslo "Black Lives Matter" (Na černošských životech záleží), jak zní také název hnutí, které upozorňuje na případy policejního násilí na černoších. Policie použila k zatlačení davu obušky a gumové projektily. Během rušné noci z pátku na sobotu, kdy výtržníci rozbíjeli výlohy, vykrádali obchody a zapalovali ohně, policisté v Los Angeles zatkli 533 lidí, většinu z nich ale později propustili. Zranění utrpělo 12 policistů a blíže neupřesněný počet demonstrantů. Dalších 200 lidí zatkla policie v New Yorku.

"Na černošských životech záleží" a "Nemůžu dýchat" zaznívalo v sobotu také před Bílým domem ve Washingtonu. Demonstranti tím připomínali okolnosti smrti George Floyda, jemuž více než osm minut klečel na krku bělošský policista. Demonstranti před Bílý dům přišli znovu, přestože prezident Donald Trump předtím protestujícím pohrozil "těmi nejzlejšími psy a nejstrašlivějšími zbraněmi".

V Tallahassee na Floridě do davu demonstrantů najela dodávka, vážná zranění ale nezpůsobila. V Miami původně poklidný sobotní protest přerostl v násilí a výtržnosti, při nichž někteří demonstranti zapalovali policejní auta. Policie odpověděla slzným plynem, uvedli podle agentury AP svědci. Úřady následně v Miami vyhlásily zákaz vycházení od 22:00 hodin a uzavřely důležitou dálnici na východním pobřeží USA Interstate 95, kterou demonstranti zablokovali.

V Seattlu byla uzavřena dálnice Interstate 5 procházející centrem města, kde v sobotu odpoledne policie zasahovala proti demonstrantům pepřovým sprejem a ohlušujícími granáty. Také ve Philadelphii se po původní mírumilovné sobotní demonstraci rozhořelo násilí, při němž bylo zraněno nejméně 13 policistů.

Trump pohrozil americkým státům nasazením armády proti protestům

Americké státy a města musí proti násilným demonstracím zasáhnout tvrději, jinak se do věci vloží federální vláda včetně armády. V sobotu to zdůraznil americký prezident Donald Trump, který prohlášení zveřejnil na Twitteru. Pentagon mezitím oznámil, že vojenské jednotky jsou v pohotovosti a jsou připraveny do čtyř hodin k nasazení, pokud o to americký stát Minnesota požádá. 

"Liberální guvernéři a starostové musí jednat mnohem tvrději, nebo federální vláda zasáhne a udělá, co je třeba včetně využití neomezené moci naší armády a velkého zatýkání," uvedl Trump. Demonstrace v USA vyvolalo úmrtí černocha George Floyda, který zemřel při zatýkání policií.

Pentagon učinil podle Reuters mimořádný krok, když v sobotu oznámil, že vojenské jednotky jsou v pohotovostním režimu, kdy budou připravené k nasazení do čtyř hodin. Požádat o jejich vyslání ale musí stát Minnesota, který tak podle americké armády zatím neučinil.

Minnesota prozatím jako bezpečnostní pilíř k obnovení pořádku využívá svou Národní gardu, která je jednou z rezervních složek amerických ozbrojených sil. Garda v tomto státě, kde žije asi 5,6 milionu obyvatel, má 13 000 příslušníků. Původně guvernér Walz povolal do ulic Minneapolisu a sousedního hlavního minnesotského města Saint Paul 500 gardistů, později aktivoval dalších 1200 příslušníků těchto sborů, což je v tomto státě poprvé od druhé světové války.

Garda na Twitteru uvedla, že na základě plné mobilizace povolá všechny, jejichž zdravotní stav vyhovuje a kteří nebyli vysláni na jiné mise. "Předběžný odhad je, že by to mohlo být okolo 7000 až 10 000 vojáků a letců. To je včetně takřka 2500 (gardistů), kteří misi podpoří ještě dnes v noci," napsala garda s tím, že jejím úkolem je ochrana životů, majetku a obnovení pořádku. "To zahrnuje hlídkování, obsluhu kontrolních stanovišť a poskytnutí ochrany hasičům v plnění jejich záchranných misí," dodala garda.

Demonstrace se konaly i ve světě

Smrt Floyda při zásahu minneapoliské policie vyvolala vlnu protestů také v Kanadě, Británii, Itálii či Německu. Demonstrace byly svolány nejen na tento týden, ale i na ten nadcházející, napsal v neděli portál Variety.

V Berlíně se v sobotu před americkou ambasádou u Braniborské brány sešlo několik tisíc lidí, kteří protestovali proti okolnostem Floydovy smrti. Dav nesl transparenty Black Lives Matter (Na černošských životech záleží), Spravedlnost pro George Floyda či Nemohu dýchat.

Stovky lidí demonstrovaly v londýnském obvodu Peckham. Dav v jednu chvíli zastavil veškerou dopravu na místní hlavní komunikaci. Do centra Londýna byla svolána další demonstrace také na neděli. Příští týden ve středu, v sobotu a v neděli se pak protesty v Londýně budou konat v Hyde Parku, před parlamentem a také před americkým velvyslanectvím.

V kanadském Torontu demonstranti uspořádali protestní pochod od parku Christie Pits k velitelství městské policie. Akce, která byla protestem proti smrti Floyda a také černošky Regis Korchinskiové-Paquetové, se zúčastnilo několik tisíc lidí. Korchinskiová-Paquetová zemřela ve středu během policejního zásahu po pádu z balkonu výškové budovy. Média s odvoláním na policii uvedla, že žena byla v době zásahu na balkoně, ze kterého skočila. Rodina ženy ale odmítá, že by spáchala sebevraždu, z podílu na smrti proto viní policii. Incident policie nadále vyšetřuje.

V minulých dnech se demonstrace i připomínky Floydovy smrti konaly například v Tokiu, severoitalském Milánu nebo v Mašhadu na severovýchodě Íránu.