Spojené státy odstupují od vojenské dohody, která umožňuje provádět vzájemné kontrolní přelety nad signatářskými státy. Oznámil to ve čtvrtek podle agentury AP Bílý dům. Dohoda o otevřeném nebi, kterou vedle USA, Kanady a Ruska uzavřela většina evropských zemí včetně Česka, byla podepsána v Helsinkách v roce 1992, v platnost vstoupila o deset let později.

Podle deníku The New York Times je vypovězení dohody dalším dokladem toho, že je prezident USA Donald Trump připraven ukončit i americko-ruskou smlouvu START o omezení strategických zbraní. Podle Moskvy na americké rozhodnutí doplatí bezpečnost v Evropě.

Na základě ujednání o otevřeném nebi mohou zúčastněné státy mezi sebou podnikat kontrolní lety, aby se přesvědčily, že žádná ze účastněných stran nechystá vojenskou agresi.

Trump před odletem do záplavami postiženého Michiganu prohlásil, že s Ruskem má sice dobrý vztah, ale Moskva ujednání o otevřeném nebi nedodržovala. Poznamenal, že Rusko bylo přistiženo při řadě špatných věcí, ale věří, že se situace vyřeší. "Takže dokud to nebudou dodržovat, my se stahujeme," řekl prezident novinářům. "Je hodně velká šance, že uděláme novou dohodu nebo něco, co tuto dohodu vrátí zpět," dodal.

Američané ale dlouhodobě poukazují na to, že Moskva dohodu porušuje, neboť zakazuje přelet nad městem, kde se předpokládají rozmístěné jaderné zbraně, které by mohly zasáhnout Evropu. Rusko rovněž zakazuje přelety nad oblastmi, kde se v té době konají vojenské manévry.

V utajených zprávách Pentagon i americké rozvědky podle The New York Times uvádějí, že Rusko přelety využívá ke zmapování klíčové americké infrastruktury pro možné kybernetické útoky. Američtí činitelé rovněž poznamenali, že Trumpa rozhněvalo, že Rusko v roce 2017 podniklo kontrolní let přímo nad jeho golfovým klubem v Bedminsteru ve státě New Jersey.

Očekává se, že Trumpovo rozhodnutí, o kterém se již déle spekulovalo, budou evropští spojenci USA včetně členů NATO kritizovat. Lze předpokládat, že stejný krok jako nyní USA učiní i Rusko.

NATO podle informací agentury AFP v reakci na krok Washingtonu svolalo mimořádné zasedání velvyslanců členských zemí. "Schůze byla svolána na páteční odpoledne," uvedl nejmenovaný diplomat. Cílem je probrat důsledky kroku avizovaného Američany, který údajně nabude platnosti za šest měsíců.

Odchod USA z dohody o otevřeném nebi zasadí další ránu systému vojenské bezpečnosti v Evropě, kterou oslabily již předchozí kroky Bílého domu, zejména odstoupení od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu, prohlásil podle agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško. Nynější rozhodnutí podle ruského diplomata poškodí i zájmy spojenců USA, kteří jsou účastníky dohody o otevřeném nebi. Moskva ale ještě o americkém rozhodnutí nebyla oficiálně vyrozuměna.

Tento krok zřejmě také uvrhne ještě větší nejistotu na budoucnost stávající americko-ruské smlouvy START o omezování stavu strategických jaderných arzenálů. Ta byla podepsaná před deseti lety v Praze a příští rok vyprší. Trump chce novou smlouvu, která by vedle Ruska zahrnovala i Čínu. Peking se ale do odzbrojovacích jednání zapojit nehodlá, což vysvětluje tím, že má ve výzbroji výrazně méně jaderných zbraní než USA nebo Rusko.