Demokracie se v roce 2019 celosvětově zhoršila, uvádí každoroční zpráva o Indexu demokracie časopisu The Economist. Podle výsledků je na nejhorší úrovni od roku 2006, kdy časopis s měřením míry demokracie začal. K tomu, aby propad nebyl výraznější, pomohla větší aktivita občanské společnosti a obrovské protesty, které například Francii nebo Chile pomohly dostat se do skupiny nejdemokratičtějších států. V plně demokratických zemích žije 5,7 procenta světové populace. Česko z této kategorie států vypadlo v roce 2014, nyní je takzvanou demokracií s nedostatky. Více než třetina lidí momentálně žije ve státech, ve kterých panují autoritářské režimy.

Experti pracující pod zpravodajskou jednotkou The Economist Group, která vlastní i časopis The Economist, od roku 2006 měří míru demokracie ve 165 nezávislých státech a dvou územích. Vytvořili index demokracie, který zkoumá 60 ukazatelů spadajících do pěti různých kategorií: volební proces a pluralismus, fungování vlády, politická participace a občanské svobody. Jednotlivým státům nebo územím dává v každé kategorii body od nuly do deseti a podle skóre země seřadí od nejvíce demokratických po autoritářské.

V první desítce jsou všechny severské státy. Na prvním místě je Norsko, které získalo 9,87 bodu. Druhé je Švédsko a třetí Island, za nimi následují Nový Zéland a Finsko. Do skupiny plně demokratických států podle Economistu patří většina států západní Evropy, včetně Německa, Švýcarska, Velké Británie nebo Španělska, nově se mezi ně zařadily také Francie a Portugalsko. Mimoevropští zástupci nejdemokratičtější kategorie jsou například Kanada, Austrálie nebo africký Mauricius. Přestože Latinská Amerika je regionem, který se v demokratických praktikách poslední rok zhoršoval, Uruguay a Kostarika se dlouhodobě v žebříčku drží na nejvyšších příčkách a do plně demokratických zemí se v loňském roce zařadilo i Chile.

Poslední je naopak Severní Korea, která je s hodnocením 1,08 nejhorším autoritářským režimem. O trochu lépe jsou na tom Demokratická republika Kongo, Středoafrická republika a Sýrie.

Podle zprávy z loňského roku nyní přes 48 procent všech lidí světa žije v 76 zemích, které mají alespoň nějakou formu demokracie, ačkoliv někdy s velkými nedostatky. V těch, které mají opravdu kvalitní demokracii, žije zhruba každý dvacátý člověk, přesněji 5,7 procenta světové populace, což je o 1,2 procentního bodu více než v roce předchozím.

  Počet států Podíl světové populace
Úplná demokracie 22 5,7 %
Demokracie s nedostatky 54 42,7 %
Hybridní režimy 37 16 %
Autoritářské režimy 54 35,6 %

Pozitivní změnou oproti roku 2018 je to, že se kategorie plně demokratických států rozrostla o dva státy. Přibyly Francie, Chile a Portugalsko. Naopak Malta se posunula o kategorii níže mezi systémy, které The Economist nazývá demokraciemi s nedostatky.

Francie se do skupiny plně demokratických zemí vrátila po pěti letech a meziročně stoupla o devět příček z 29. na 20. místo. Pro Francii bylo důležité dění od ledna do března roku 2019, které nastalo po demonstracích žlutých vest. V zemi proběhla "celonárodní debata", v jejímž rámci se po celé zemi ve školách nebo třeba radnicích konalo asi 10 tisíc různých diskusí a setkání. Francouzi se v nich mohli vyjádřit k řešením různých témat, jako jsou například ekologie, daně nebo migrace. Během debat se úřadům podařilo shromáždit obrovské množství údajů, poznámek a požadavků Francouzů. Jen v on-line debatě se objevilo 1,5 milionu příspěvků.

V Portugalsku s tím, jak skončilo období úsporných opatření po světové finanční krizi, vzrostl nárůst důvěry v politické strany a vládu. Chile se do první skupiny zemí s plnou demokracií dostalo díky zlepšení v kategorii politické participace, kterou si jako jedinou výrazně zlepšilo. Zemi k pokroku pomohly rozsáhlé protivládní protesty.

Malta se naopak propadla do skupiny zemí s demokracií s nedostatky. Důvodem bylo především zjištění, že existuje spojitost mezi vraždou investigativní novinářky Daphne Caurany Galizie a vysoce postavenými politiky.

Česká demokracie s nedostatky

Mezi lety 2006 a 2012 bylo i Česko mezi prvními dvaceti státy žebříčku, některé roky si vedlo dokonce lépe než například Velká Británie, Spojené státy nebo Belgie. V roce 2013 se propadlo na 21. až 22. místo a o rok později úplně vypadlo z kategorie plně demokratických států. Země se totiž výrazně zhoršila v kategorii politické kultury, za což podle Economistu mohly korupční kauzy a krátké trvání vlád.

Chcete číst dál?

Ještě na vás čeká 60 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.