Na světě je podle Economistu dvacet plně demokratických zemí, Česko mezi ně už nepatří. Více než třetina lidí žije v autoritářských režimech

Podle indexu demokracie, který vypočítává časopis The Economist, žilo v roce 2018 v plně demokratických systémech 4,5 procenta lidstva, autoritářské režimy naopak v roce 2018 určovaly životy více než třetiny světové populace. Index Česka oproti předešlému roku mírně vzrostl (zlepšil se), za posledních více než deset let se ale výrazně zhoršoval a od roku 2014 výzkumníci z Economistu již neřadí Česko do kategorie plně demokratických zemí. Systém označují jako "demokracii s nedostatky".

Economist měří od roku 2006 index 165 nezávislých zemí světa a dvou území, následně řadí země do čtyř kategorií na základě 60 ukazatelů, které jsou rozděleny do pěti skupin, jež podle Economistu společně určují demokracii. Index tak v jednotlivých zemích hodnotí volební proces a pluralismus, občanské svobody, fungování vlády, politickou participaci obyvatelstva a politickou kulturu. Každý z ukazatelů je hodnocen na škále od nuly do deseti, jednotlivé výsledky jsou pak zprůměrovány a státy jsou seřazeny od těch nejdemokratičtějších po autoritářské.

Jen dvacet zemí světa se podle Economistu může chlubit úplnou demokracií. Na prvních třech místech jsou evropské severské státy - Norsko, Island a Švédsko. Mezi dvacítkou plně demokratických států je kromě 14 zástupců západní Evropy, Austrálie, Nového Zélandu a Kanady i Uruguay, africký Mauricius a nově také Kostarika.

Zatímco středoamerická Kostarika se od loňského roku stala plnou demokracií, a posunula se nahoru ze skupiny států s demokracií s nedostatky, sousední Nikaragua od loňska spadla ze stejné kategorie mezi autoritářské režimy, tedy země s nejhoršími výsledky.

Kategorie plně demokratických států se od roku 2017 rozrostla o jeden stát, ale procentuálně zůstala stejná, protože podíl lidí žijících v zemích z dalších kategorií, například v autoritářské Číně, roste rychleji.

V nejvíce zemích světa panují demokratické systémy, které ale mají určité nedostatky. V této kategorii je 55 států, ve kterých žije 43,2 procenta světové populace. Podle Economistu jsou zde dodržovány zásady svobodných a rovných voleb a, i přes občasné problémy, občanské svobody. Země se ale často potýkají s nedostatky ve fungování vlád, nízkou úrovní politické participace nebo nemají dostatečně vyvinutou politickou kulturu.

Demokracie s nedostatky je především ve státech východní Evropy, Latinské Ameriky, ale také Asie. Česko se do této kategorie propadlo v roce 2014.