Putin chce změnit ústavu, aby měla přednost před mezinárodním právem. Posílí i parlament

Prezident Vladimir Putin navrhl přijmout změny v ruské ústavě tak, aby měla v Rusku vždy přednost před mezinárodním právem a aby zakazovala lidem v klíčových funkcích, včetně hlavy státu, cizí občanství. Rusko by nadále mělo zůstat silnou prezidentskou republikou, ale ústavní změny by měly posílit roli ruských poslanců při vytváření vlády. Ruská média a politologové si už Putinova slova vykládají jako přípravu na budoucí předání moci; prezidentův nynější mandát vyprší v roce 2024.

"Hlavní jsou zájmy Ruska," zdůraznil Putin. "Rusko to jsme my," dodal s tím, že nemá na mysli jen přítomné v sále, ale všechny občany země. Případné ústavní změny by proto podle něj mělo potvrdit referendum.

Státní duma, tedy dolní komora ruského parlamentu, by měla podle Putina nově mít klíčové slovo při výběru předsedy ruské vlády, vicepremiérů i členů vlády. Její nominace by hlava státu nemohla odmítnout.

Prezidentovi by ale zůstalo právo šéfa kabinetu odvolat. Prezident by také měl se souhlasem horní komory parlamentu jmenovat šéfy "silových" resortů, tedy například ministry vnitra, obrany a šéfa ministerstva pro mimořádné situace.

Zákaz cizího občanství či vlastnictví dokumentů umožňujících trvalý pobyt v cizí zemi by se podle něj měl vztahovat i na hlavy regionů, senátory, poslance, členy federální vlády a vedoucí dalších federálních orgánů či soudce.

Prezidentem by se mohl stát pouze ruský občan, který v zemi prožil nejméně 25 let a nikdy neměl jiné občanství. Putin také souhlasil s tím, že z článku ústavy, který zakazuje zastávat nejvyšší funkci více než dvakrát za sebou, by se mohl vypustit výraz "za sebou".

Senátoři by zase měli mít právo navrhovat prezidentovi odvolat federální soudce a členy ústavního a nejvyššího soudu.

V ústavě by také mělo být zakotveno, že minimální mzda nesmí být menší než životní minimum a že se penze pravidelně zvyšují kvůli inflaci. Posílit by měla také role gubernátorů a ústavního soudu.

"Putin v podstatě navrhl změnit státní zřízení v Rusku," napsal list Vedomosti s tím, že jde o zásadní rozšíření pravomocí Státní dumy.

"Akcie dumy stoupají spolu s jejími možnostmi. Svěřuje jí právo potvrzovat nominaci na premiéra a celé vlády. Nový prezident je nebude smět odmítnout. Něco takového si za nynějších podmínek, kdy je vše řízeno z Kremlu, nelze představit ani hypoteticky. Vypadá to jako součást příprav na budoucí předání moci," usoudil politolog Konstantin Kalačov. Putinova slova si ovšem podle něj lze vykládat jak ve smyslu, že chce odejít, tak jako pravý opak, že chce zůstat navěky.

"Reforma sotva něco změní v nynější situaci. Ale celkově jde o změnu státního zřízení," řekl ruské redaci BBC politolog Abbas Galljamov a položil si otázku, zda se Putin nechystá po odchodu z Kremlu převzít funkci předsedy Státní dumy. Každopádně Putin podle něj vychází vstříc volání společnosti po střídání u moci.

"Je to signál, že začala reálná příprava na předání moci," souhlasí Alexej Makarkin ze Střediska politických technologií.

Ve hře je podle něj zmenšení prezidentských pravomocí, nicméně hlava státu nadále zůstane hlavní figurou.

Putin podle profesora ústavního práva Ilji Šablinského počítá, že navrhované změny v ústavě se jej nijak nedotknou. Čili setrvá ve funkci do roku 2024. A co bude dál, nadále není jasné, dodal Šablinskij.

Boj s chudobou a nízkou porodností

Putin ve středu ve svém poselství o stavu země rovněž ohlásil nová opatření v boji proti chudobě a na podporu porodnosti, včetně nových dávek na děti v nejchudších rodinách a zvýšení příspěvku od státu při narození potomka.

"Ve společnosti je jasná poptávka po změnách," prohlásil prezident v úvodu svého poselství o stavu země a slíbil, že tempo změn se bude zvyšovat s cílem dosáhnout uspokojivé životní úrovně a příjmů zajišťujících důstojný život.

Putin upozornil na problémy v demografickém vývoji, zejména na pokles porodnosti v důsledku nástupu slabších ročníků. Přesvědčoval však, že státní podpora v tomto směru funguje.

Ohlásil také konkrétní opatření: nejchudší rodiny budou - a to už od 1. ledna 2020 - dostávat 5 500 rublů (asi 2000 korun) na dítě. Od příštího roku se tato částka zvýší v průměru na 11 500 rublů (asi 4200 korun), konkrétní částka bude záviset na regionu. Vyplácení dávek by u nejchudších rodin mělo pokračovat až do dosažení sedmi let věku dítěte.

Program mateřského kapitálu, který dosud Rusky dostávají při narození druhého dítěte, se prodlouží nejméně do konce roku 2026 a od letoška jej bude možné dostat už při narození prvního potomka. Nyní jde o částku 466 tisíc rublů (asi 170 tisíc korun). Při narození druhého dítěte se mateřský kapitál zvýší o dalších 150 tisíc rublů na 616 tisíc. Mladá rodina by tak podle šéfa státu měla mít k dispozici částku pokrývající ve většině regionů cenu poloviny bytu - a to při narození třetího dítěte stát umoří část hypotéky.

Češi ze světových lídrů nejvíc důvěřují Putinovi, ukázal průzkum Pew Research Center

8. 1. 2020 ▪ 5 min. čtení

"Dokonce ani v dobách Sovětského svazu se to nedělalo," prohlásil prezident a oznámil, že všichni žáci prvních čtyř ročníků budou ve školách dostávat teplou stravu bezplatně.

Pokud se podaří vychovat novou velkou generaci, opírající se o pevné spojení generací v rodinách, "budeme moci zaručit rozvoj Ruska jako velké a úspěšné země", zdůraznil prezident za potlesku sálu.

Na Putinovo vystoupení ve výstavním sále Manež u Kremlu bylo pozváno na 1300 hostů - členové parlamentu a vlády, soudci, gubernátoři, preláti a šéfredaktoři - a také se akreditovalo asi 900 ruských a zahraničních novinářů, vypočítal server Newsru.com.

V pořadí už šestnácté poselství ruské hlavy státu vysílaly celostátní televizní a rozhlasové stanice. Prakticky ale bylo podle ruských médií všudypřítomné: promítalo se na fasády domů v centrech měst a nákupních středisek, znělo ve veřejné dopravě, na poliklinikách, v nemocnicích, na úřadech i letištích, v kavárnách, na stadionech či v kinech. A poslechnout si je bylo možné dokonce i na nejvyšší hoře Kavkazu a Ruska Elbrus, přesněji na stanici lanovky ve výši 3847 metrů nad mořem.

A vlastně ještě výše, na Mezinárodní vesmírné stanici ISS, kde se zrovna nacházejí dva ruští kosmonauti, Alexandr Skvorcov a Oleg Skripočka.

Náskok v jaderných zbraních

Rusko podle Putina poprvé v dějinách nikoho nedohání. Naopak jiné státy teprve budou muset vytvořit zbraně, kterými už Ruská federace disponuje, prohlásil ve středu Putin.

"Nikoho neohrožujeme a ani se nesnažíme vnucovat svou vůli. Ale mohu ujistit, že kroky k posílení národní bezpečnosti jsme udělali včas a v dostatečné míře," řekl ruský prezident v široce sledovaném a více než hodinovém vystoupení.

"Poprvé, chci zdůraznit, poprvé v dějinách, odkdy existují jaderné rakety, včetně sovětského období a novější doby, nikoho nedoháníme, ale naopak jiné přední státy světa budou muset vytvořit zbraně, kterými již Rusko disponuje," uvedl Putin.

Na konci prosince Moskva oznámila, že ruská armáda zařadila do výzbroje nové rakety Avantgard, jejichž okřídlená bojová část dosahuje hyperzvukové rychlosti. Raketa má podle ruských expertů mezikontinentální dosah a může letět v atmosféře sedmadvacetinásobně rychleji než zvuk, rychlostí více než 33 tisíc kilometrů za hodinu.

Ruský prezident ve středu také prohlásil, že pět stálých členů Rady bezpečnosti (Británie, Čína, Francie, Spojené státy a Rusko) by mělo světu podat příklad odstraněním předpokladů pro vypuknutí nové světové války. "Doba vyžaduje, abychom si uvědomili naši společnou odpovědnost. Příkladem by měly jít zakládající země OSN. Právě pět jaderných velmocí nese zvláštní odpovědnost za zachování a trvalý rozvoj lidstva," řekl s tím, že začít by se mělo zajištěním stability na planetě. "Rusko je otevřeno posílení spolupráce se všemi zainteresovanými partnery," ujistil.

Moskva a Washington loni odstoupily od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. USA a Rusko se předtím vzájemně obviňovaly z jejího porušování.