NATO bude působit i ve vesmíru. Posilujeme obranné schopnosti ve všech prostorech, říká Stoltenberg

Severoatlantická aliance rozšíří prostor svého působení do vesmíru. Shodli se na tom ve středu ministři zahraničí spojeneckých zemí, kteří schválili návrh na uznání vesmíru za pátou operační doménu NATO. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga nebude aliance rozmisťovat ve vesmíru zbraně, ale bude tento prostor především využívat k nevojenským účelům.

Vesmír se vedle země, vzduchu, moře a kyberprostoru oficiálně stal pátou doménou, v níž budou spojenci působit společně.

"Dáváme jasně najevo, že pokračujeme v posilování našich odstrašujících a obranných schopností ve všech prostorech," prohlásil Stoltenberg.

Aliance si podle něho uvědomuje hrozby spojené s provozem satelitů, možnými útoky na ně či s pokusy o jejich ovládnutí na dálku.

"Vesmír je extrémně důležitý pro všechny civilní a vojenské aktivity, pro komunikaci, navigaci, pro přenos dat, takže vesmír a satelity mají samozřejmě velký význam pro všechny spojence NATO," řekl Stoltenberg.

NATO přichází s rozšířením svých aktivit do kosmu po té, co začátkem letošního roku schválil vznik vesmírné sekce americké armády prezident Donald Trump.

Velké čtení

Odklon USA od Evropy je šancí, jak nakopnout váznoucí modernizaci české armády, říká šéf Ústavu mezinárodních vztahů

12. 11. 2019 ▪ 7 min. čtení

Alianční země podle letošních údajů vlastní přes polovinu všech satelitů na oběžné dráze. Musí se však vyrovnávat s výrazným nástupem Číny, která v současnosti vyvíjí zbraně použitelné ve vesmíru.

"Čína je stále více politická a vojenská mocnost a aliance se samozřejmě musí připravit i na tyto výzvy," řekl českým novinářům ministr zahraničí Tomáš Petříček. Uznání vesmíru za operační doménu aliance podle něho znamená, že alianční země budou od nynějška moci požádat spojence o pomoc například v případě útoku na svůj satelit. Na vesmírný prostor se totiž bude vztahovat článek 5 alianční smlouvy věnovaný principu kolektivní obrany.

Ministři jednali i o celkové reformě aliance

Část států NATO podporuje německý návrh na vytvoření expertní skupiny pro reformy fungování aliance, uvedl po středečním jednání Stoltenberg. Bez ohledu na diskuse vyvolané francouzskou kritikou je podle něj aliance silnější a aktivnější než v minulosti. Spojenci se ve středu shodli mimo jiné na posílení spolupráce v boji proti terorismu a potvrdili své závazky zvyšovat obranné výdaje, dodal šéf NATO.

Alianční ministři se ve středu sešli poprvé od okamžiku, kdy francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval funkčnost aliance, která je podle něj ve stavu "mozkové smrti". Macron vinu spatřuje v pasivitě Spojených států či ve vojenské ofenzivě Turecka v Sýrii, na kterou spojenci nedokážou účinně reagovat. Velká část spojenců nesouhlasila s jeho názorem, že Evropa by se měla více soustředit na posílení vlastní obrany.

V reakci na kritiku z Paříže ve středu německý ministr Heiko Maas přišel s návrhem vytvořit expertní skupinu, která by navrhla změnu fungování aliance s důrazem na posílení politické spolupráce. Stoltenberg návrh ocenil, podporu mu podle něj dala najevo řada států. Aliance se však jeho případnému převedení do praxe bude věnovat až po svém prosincovém londýnském summitu.

"Skutečností je, že přes rozdílné názory je NATO silnější a jedná a dělá toho více než v posledních desetiletích," prohlásil Stoltenberg, podle něhož je spolupráce Evropy a Spojených států lepší než v minulých desetiletích.

Pro větší aktivitu aliance se ve středu vyslovil i český prezident Miloš Zeman, který bude Českou republiku zastupovat v Londýně. Podle Zemana by NATO mělo být ofenzivnější a aktivnější například v boji s terorismem.

"My jsme připraveni se bavit o novém strategickém programu NATO, o tom, jak reagovat na nové výzvy," řekl českým novinářům ministr zahraničí Petříček.

Podle Stoltenberga ve středu ministři podpořili aktualizovaný akční plán boje s terorismem. V jeho rámci si například budou vyměňovat více zpravodajských informací o činnosti teroristů.

Vzhledem k účasti amerického ministra zahraničí Mikea Pompea došlo i na téma zvyšování obranných výdajů, které je pro Spojené státy nesoucí více než dvě třetiny nákladů aliance v současnosti prioritou. Pompeo ocenil, že spojenci slíbili najít v rozpočtech dalších celkem sto miliard dolarů (2,2 bilionu korun) do konce příštího roku. Americký ministr to označil za "pozitivní první krok" a vyzval evropské země k dalšímu navyšování výdajů. Česko podle Petříčka opět přislíbilo, že závazku zvýšit vojenské výdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu dostojí do roku 2024.