Česká armáda bude vést misi v Mali pod vlajkou Evropské unie. Cílem je cvičit místní vojáky proti islamistům

Česká armáda příští rok převezme velení výcvikové mise Evropské unie v Mali.

Na velitelském shromáždění to ve středu řekli premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Česká republika má v současné době v zemi asi 120 vojáků. Na starosti mají ostrahu velitelství mise v hlavním městě i výcvikové lokality Koulikoro. Podle informací ČTK budou čeští vojáci velet misi po šest měsíců. Převzetí velení mise si nevyžádá navýšení současného mandátu, který schválila vláda a parlament.

"V Mali nedojde k navýšení počtu vojáků, jsme tam skoro na maximu. Dojde jen k reorganizaci naší přítomnosti, kdy budeme velet. Budeme tam mít vybudovaný velitelský štáb a zvažujeme i zapojení Slovenska do toho štábu," řekl ministr obrany Metnar.

Hlavním úkolem mise je pomoc při výstavbě a výcviku malijské armády, která bojuje proti islámským radikálům.

"V Mali působíme od roku 2013. Je tam více než 620 vojáků z více než 20 zemí," přiblížil náčelník Generálního štábu Aleš Opata.

Na sídlo této vojenské výcvikové mise Evropské unie v malijské metropoli Bamaku v březnu roku 2016 zaútočili čtyři ozbrojenci. Nikdo z členů mise nebyl zraněn.

Terčem útoku byl hotel, kde je velení téměř 600 příslušníků mise EU. "Útočníci se pokusili probít přes vchod a jeho strážci zahájili palbu. Jeden útočník byl zabit. Střelba pokračovala několik minut," citovala agentura Reuters očitého svědka.

Čeští vojáci se také v červnu roku 2017 zapojili do boje proti teroristům, kteří zaútočili na areál hotelového komplexu nedaleko hlavního města Bamaka. Podíleli se na bojích, evakuaci a záchraně lidí. Všichni čeští vojáci vyvázli v pořádku. Útočníci zabili v letovisku Kangaba nejméně dva lidi. Útok nepřežili čtyři radikálové, vojáci úspěšně ochránili kolem 36 zákazníků nebo pracovníků hotelu.

Nejvíce vojáků má česká armáda v Afghánistánu, kde například hlídají spojeneckou základnu Bagrám. Další jednotky slouží v Pobaltí v předsunuté alianční přítomnosti, v Iráku, na Sinaji nebo na Balkáně. Každé vyslání vojáků musí schválit vláda a parlament. Současný mandát je platný do konce roku 2020. Ministerstvo obrany proto už nyní připravuje návrh na další roky.

Česká armáda musí modernizovat, navýšit zásoby a rozšířit zálohy. Na velitelském shromáždění to ve středu řekl Opata. V příštím roce se podle něj podepíšou smlouvy na dodání pásových bojových vozidel pěchoty, nových děl nebo systému řízení palby. Prezident Miloš Zeman přivítal, že armáda plánuje zřízení nového praporu bezpilotních prostředků a že pravděpodobně nakoupí tyto drony z Izraele.

"Akvizice dronů zatím rozjeta není. Nemůžu tedy říct, z jaké destinace a případně od jaké společnosti se budou nakupovat," řekl Metnar na tiskové konferenci. Opata doplnil, že armáda zatím připravuje nábor členů praporu bezpilotních prostředků a o dodavateli dronů se ještě nerozhodlo. Připustil však, že Izrael společně se Spojenými státy představuje špičku v oblasti bezpilotních letounů. Velení armády již dříve oznámilo, že v příštích letech pořídí bojové drony.

Velitelé české armády se sešli na ministerstvu obrany ke každoročnímu zasedání, na kterém se zaobírají plány na příští rok.

Opata v projevu například připomněl schválení koncepce výstavby armády do roku 2030, která stanovuje cíle do budoucna. Pokud je podle něj chce armáda splnit, nemůže používat stejné metody jako před deseti lety. Zdůraznil, že se v bezpečnostní oblasti objevily nové výzvy, je proto potřeba posilovat schopnosti k vedení konvenční války, ale i v jiných oblastech, například asymetrického konfliktu. Zdůraznil potřebu modernizace, navýšení zásob a rozšíření záloh.

Za pilíř modernizace označil přezbrojení 7. mechanizované brigády.

Jako negativní trend Opata vidí stárnutí populace a zhoršování fyzické kondice mladých lidí.

Premiér Babiš uvítal, že se podařilo rozjet důležité modernizační projekty, například nákup nových vrtulníků nebo mobilních radiolokátorů. Připomněl, že armáda má velký dluh z minulosti kvůli škrtům. Desítky miliard korun, které si modernizace vyžádá, by podle něj našly uplatnění i v jiné oblasti. Babiš je ale přesvědčen, že obranyschopnost země takové investice vyžaduje.

Metnar zdůraznil, že příští rok bude na investice určeno asi 18 miliard z rozpočtu na obranu. Letos podle něj bylo uzavřeno téměř 300 vojenských smluv za 17 miliard korun. Do konce roku má v plánu podepsat další smlouvy v hodnotě 24 miliard korun, a to na nákup nových vrtulníků, dvou letounů CASA, osmi mobilních radiolokátorů MADR nebo na pořízení malého dopravního letounu pro přepravu politiků.

Na velitelském shromáždění české armády ve středu vystoupil i prezident Zeman. Podle něj by se NATO mělo zaměřit na boj proti mezinárodnímu terorismu, který je hlavním nepřítelem civilizovaných států.

Odmítl také možnost stažení aliančních vojáků z Afghánistánu, země by se podle něj stala základnou teroristů, kterou byla před rokem 2001. Proti odchodu z Afghánistánu se postavil i ministr obrany Metnar.

Zeman připomněl slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom, že je NATO ve stavu klinické smrti. Podle něj je na vině tohoto stavu zaměření aliance na odstrašení protivníků v konvenčním konfliktu. "Nemá-li být NATO ve stavu klinické smrti, mělo by se stát poněkud ofenzivnějším a uvědomit si, jaká je jeho skutečná role v současném světě," řekl prezident.

Vyzval k nasazení aliančních kapacit proti teroristům. "Mezinárodní terorismus je hlavním, ne-li jediným nepřítelem civilizovaných zemí," řekl.

Zeman také odmítl návrhy na stažení aliančních sil z Afghánistánu a řekl, že stejný názor bude opakovat i v prosinci na summitu NATO v Londýně. Odchod z Afghánistánu by podle něj znamenal znehodnocení obětí aliančních vojáků, včetně těch českých. Obává se ale i dopadů možného odchodu na situaci v asijské zemi a na globální bezpečnost.

"Tálibán by ovládl celé území Afghánistánu, zlikvidoval by současnou afghánskou vládu a vytvořil z Afghánistánu teroristickou základnu, kterou před rokem 2001 Afghánistán byl. A protože Afghánistán je největším producentem opia na světě, měla by tato teroristická základna dost finančních prostředků k provádění nejrůznějších diverzních akcí," řekl Zeman.

Zeman je dlouhodobě stoupencem nasazení vojáků v Afghánistánu a opakovaně vyzývá k většímu angažmá ozbrojených sil v boji s mezinárodním terorismem. Zopakoval také svůj dřívější výrok, že s teroristy se nevyjednává, ale bojuje.

Odejít nyní z Afghánistánu odmítl i Metnar. "Situace v zemi je stále složitá, mírové rozhovory byly přerušeny. Dříve nebo později bude třeba nalézt politické řešení, do té doby ale v zemi zůstáváme v duchu zásady společně jsme přišli, společně odejdeme," řekl ministr.