Merkelová: Srovnání životních podmínek západu a východu Německa potrvá někde i padesát let

Znovusjednocení a srovnání životních podmínek v obou částech Německa potrvá výrazně déle, než se původně myslelo, je přesvědčena kancléřka Angela Merkelová. V některých oblastech to může být 50 let nebo i více. Řekla to v rozhovoru s deníkem Süddeutsche Zeitung, který vyšel v sobotu, tedy v den 30. výročí pádu Berlínské zdi.

"Po deseti nebo dvaceti letech byla naděje, že to půjde rychleji," poznamenala pětašedesátiletá politička, která sama v komunistické Německé demokratické republice (NDR) strávila velkou část svého života. "V některých oblastech, o kterých si člověk myslel, že se mezi Východem a Západem srovnají, je dnes vidět, že to bude trvat spíše půlstoletí nebo i déle," uvedla.

Helmut Kohl, německý kancléř z doby znovusjednocení Německa v roce 1990, východním Němcům v přelomových letech sliboval "kvetoucí krajiny" a do pár let životní úroveň, jakou měli západní Němci. Skutečnost ale byla pro mnoho lidí z bývalé NDR výrazně složitější, miliony jich přišly o práci, statisíce se vystěhovaly do západní části Německa.

I přes výrazné sblížení obou částí země v uplynulých 30 letech jsou i dnes patrné četné rozdíly. Například průměrný plat na východě Německa dosahuje 2790 eur (71 100 korun), což je 84 procent západoněmeckého průměru 3340 eur (85 100 korun). Hospodářský výkon na obyvatele na východě v poměru k západu spolkové republiky tvoří 75 procent.

Merkelová v projevu citovala Havla

Německá kancléřka v sobotu také přednesla u příležitosti 30. výročí pádu Berlínské zdi projev, ve kterém citovala někdejšího disidenta a pozdějšího československého prezidenta Václava Havla a jeho přínos k tehdejším událostem. Vzpomněla na oběti komunistického režimu a zdůraznila, že demokracii a právní stát nelze brát jako samozřejmost. Odpovědností Evropy je hodnoty svobody bránit, řekla.

Kancléřka také připomněla, že na 9. listopadu připadá i výročí takzvané křišťálové noci, tedy protižidovského pogromu, který se odehrál v roce 1938 v nacistickém Německu, Rakousku a v Sudetech.

Merkelová vyzvala ke vzpomínce na lidi, kteří byli zabiti či zatčeni při snaze o útěk z tehdejší Německé demokratické republiky (NDR). Zdůraznila, že lidé byli za minulého režimu sledováni, zatýkáni a jejich "naděje pochovány, protože se nechtěli vzdát své vůle v totalitním státě".

Německá kancléřka v projevu kladla důraz na budoucnost demokracie v Evropě. Poznamenala, že hodnoty svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv nelze brát jako samozřejmost, ale že je zapotřebí, aby je Evropa hájila, zejména v dnešní době technologického pokroku.

Merkelová, která byla před pádem zdi občankou NDR, v projevu připomněla, že demokratické hnutí ve východním Německu mělo vzory v zemích střední a východní Evropy. Konkrétně zmínila mimo jiné polské hnutí Solidarita a československou Chartu 77.

V závěru projevu kancléřka poznamenala, že "žádné zdi, které rozdělují lidi a omezují svobodu, nejsou tak vysoké ani tak dlouhé, aby nemohly být zničeny". Řekla, že příspěvek jednotlivce se může jevit jako nevýznamný, pak ale ocitovala slova Václava Havla: "Svoboda je jako moře: jednotlivé vlny mnoho nezmohou, ale síle příboje se vzdorovat nedá".

Merkelová pronesla svůj projev v Kapli smíření, která stojí v místě někdejšího "pásma smrti" mezi dvěma řadami berlínské zdi. Po skončení jejího projevu zazpíval český písničkář a bývalý disident Jaroslav Hutka.