Kurdské milice YPG se podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nestáhly úplně ze 30 kilometrů širokého pásma v severovýchodní Sýrii u turecko-syrské hranice. Erdogan uvedl, že si vyhrazuje právo proti Kurdům znovu zahájit ozbrojenou ofenzivu. Syrská vláda vyzvala kurdské oddíly, aby se připojily k její armádě.

Erdogan ve vystoupení v tureckém parlamentu neřekl, že by se Ankara chystala k obnově bojů proti Kurdům bezprostředně. Oznámil také, že v pátek začnou v pásmu fungovat turecko-ruské vojenské hlídky, avšak zatím jen v oblasti široké sedm kilometrů. Dohoda počítala s hlídkami do hloubky deseti kilometrů na syrském území.

Na ustavení společných hlídek se obě země dohodly minulý týden, kdy o 150 hodin prodloužily příměří, které předtím Turecko domluvilo se Spojenými státy. Turečtí představitelé opakovaně hrozili Kurdům likvidací, pokud se z pásma nestáhnou do stanoveného termínu, který vypršel v úterý v 16:00 SEČ.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu v úterý prohlásil, že se YPG z pohraničního pásma stáhly podle podmínek rusko-turecké dohody. Turecký ministr obrany Hulusi Akar ale jen několik hodin předtím tvrdil, že Kurdové u tureckých hranic stále operují.

Turecko zahájilo na severovýchodě Sýrie u svých hranic 9. října operaci Pramen míru s cílem vytlačit z oblasti kurdské milice YPG, které Ankara považuje za teroristy. Turecká vláda chce v oblasti vytvořit zónu, kam chce z Turecka přemístit velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků. Snahou Ankary je ale zejména omezit vliv syrských Kurdů u svých hranic, na jejichž druhé straně, v jihovýchodním Turecku, žije početná kurdská menšina a operují tam kurdští separatisté.

Syrská státní média ve středu informovala o dalších střetech mezi tureckou a syrskou armádou na severovýchodě Sýrie. Tam se poprvé tyto dvě armády střetly už v úterý, kdy při tom zemřelo nejméně 13 syrských vojáků. Syrská armáda vstoupila do této oblasti po několika letech až tento měsíc po dohodě se syrskými Kurdy, kteří během občanské války vytvořili v regionu vlastní autonomii, Damaškem neuznanou.

Kurdské milice totiž začátkem října přestal podporovat Washington, s nímž YPG bojovaly několik let proti teroristické organizaci Islámský stát.

Turecká média ve středu také informovala, že při úterních střetech turecké a syrské armády zajalo Turecko 18 vojáků, zřejmě syrských. Turecké ministerstvo obrany na Twitteru v noci na středu uvedlo, že kvůli těmto zajatcům komunikuje s Ruskem.

Syrská vláda ve středu podle syrských státních médií vyzvala kurdské oddíly, aby se zapojily do syrské armády. Kurdové po ohlášeném stažení svých amerických spojenců ze severu Sýrie požádali vládu prezidenta Bašára Asada o pomoc proti turecké ofenzivě. "Hlavní velení ozbrojených sil je připraveno přijmout členy Syrských demokratických sil, kteří budou chtít vstoupit do armádních řad," oznámilo ve středu syrské ministerstvo obrany. Všichni Syřané včetně kurdské menšiny čelí "jednomu nepříteli", uvádí v prohlášení.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist