V Bolívii zničily požáry od začátku srpna plochu lesů o velikosti Moravy. Polovina z nich byla přitom chráněná

Požáry v Bolívii od začátku srpna zničily přes dva miliony hektarů lesa a travnatých planin, což je plocha téměř o velikosti Moravy. Polovina ze zasažených oblastí je přitom chráněná kvůli rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů. Informoval o tom v úterý server BBC. Experti tvrdí, že obnova místního ekosystému po požárech, které podle místních úřadů zakládají lidé úmyslně, potrvá až 300 let.

"My ohně hasíme a lidé nám je za zády zase rozdělávají... Požáry tak není možné dostat pod kontrolu," uvedl bolivijský ministr obrany Javier Zavaleta. Ten zároveň označil žháře za sabotéry, kteří hrají "strašlivou hru".

Nejhůře zasažen je nyní region Chiquitanía v departementu Santa Cruz poblíž hranic s Brazílií a Paraguayí.

První požáry vypukly v květnu a široce se rozšířily v srpnu, podobně jako v sousední Brazílii. Silný vítr provázený vysokými teplotami o víkendu oheň dál rozdmýchal. Vláda nyní čelí stále většímu tlaku, aby vyhlásila stav nouze. Někteří občané si od takového kroku slibují koordinovanější postup hasičů a větší přísun prostředků od mezinárodních dárců.

Bolivijský prezident Evo Morales původně mezinárodní pomoc odmítal. Na rozdíl od svého brazilského protějšku Jaira Bolsonara však s rostoucím mezinárodním i domácím tlakem nakonec ustoupil. Do boje s živlem se nedávno zapojil velký americký hasicí Boeing 747 Supertanker, hasicí letoun zemi zapůjčilo i Rusko.

Organizace Amnesty International v pondělí zaslala bolivijské vládě otevřený dopis, ve kterém mimo jiné vyzvala Moralese, aby stáhnul svůj červencový dekret. Tím prezident povolil farmářům v územích, kde teď zuří požáry, řízené vypalování za účelem zvětšení jejich polí. Organizace vládu rovněž vyzvala k odbornému a nezávislému vyšetření původu požárů a krize, již způsobily.

Morales, který momentálně vede kampaň za znovuzvolení prezidentem, v srpnu pomáhal s hašením v okolí města Roboré a dalších obcích na východě země. Podle některých kritiků ale šlo pouze o dobře zinscenovanou mediální kampaň před volbami plánovanými na 20. října, při nichž chce hlava státu získat už čtvrtý prezidentský mandát.