Johnson bude žádat o další odklad brexitu. Britský parlament neschválil jeho návrh dohody

Dolní komora britského parlamentu na sobotním mimořádném zasedání neschválila návrh dohody o brexitu. Vláda premiéra Borise Johnsona utrpěla další parlamentní porážku a nyní bude zřejmě nucena dojednat se zbytkem Evropské unie další odklad britského odchodu z bloku. Strategie vlády nebyla po dění v Dolní sněmovně zcela jasná, když premiér prohlásil, že o odsunutí termínu brexitu vyjednávat nebude a že příští týden bude pokračovat ve snaze ratifikovat svou dohodu. V telefonátu s předsedou Evropské rady Johnson nicméně potvrdil, že pošle do Bruselu žádost o odklad brexitu.

Na očekávané hlasování o dokumentu jako takovém nakonec vůbec nedošlo poté, co vláda prohrála úvodní hlasování o pozměňovacím návrhu. Sněmovna poměrem 322 hlasů ku 306 odsouhlasila, že s definitivním schválením brexitové dohody se musí počkat, dokud její obsah nebude převeden do britského práva.

Tím pádem vstoupil do hry zákon z minulého měsíce, který stanovuje, že vláda musí požádat o tříměsíční odklad brexitu, pakliže do sobotního data parlament neschválí "rozvodovou" úmluvu, případně odchod z EU bez dohody. Přijatý pozměňovací návrh podle médií reagoval na obavu, že kdyby v sobotu poslanci podmínky brexitu podpořili, Británie by pak stejně mohla na konci měsíce vystoupit z EU bez dohody, protože by se do té doby nemuselo stihnout schválení příslušného ratifikačního zákona.

Předseda Evropské rady Donald Tusk po večerním rozhovoru s premiérem Johnsonem uvedl, že čeká na dopis s žádostí o odklad a na jeho základě začne konzultovat se zeměmi EU. Podle agentury Reuters ho britský premiér odešle ještě v sobotu.

Podle zářijového zákona musí britská vláda o nový odklad brexitu požádat do půlnoci. Premiér Johnson po porážce v parlamentu prohlásil: "Nebudu s EU dojednávat odklad a ani nejsem ze zákona nucen tak učinit."

Po večerním telefonátu Johnsona s Tuskem ale unijní zdroj potvrdil, že dopis s žádostí o odklad do Bruselu pošle britský premiér ještě v sobotu. Tusk uvedl, že na základě dopisu začne konzultovat se zeměmi EU a tato jednání mohou trvat několik dní. Podle deníku The Guardian nejmenovaní vysoce postavení unijní diplomaté již před tím potvrdili, že země EU nový odklad brexitu nejspíš odsouhlasí.

Nicméně francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na výsledek hlasování uvedl, že další odložení brexitu by nikomu neprospělo. Macron zároveň Johnsona požádal, aby rychle vyjasnil pozici Británie. Irský ministr zahraničí Simon Coveney připomněl, že se musí na rozhodnutí shodnout všechny členské státy EU. "Každý z lídrů tomu může zabránit a myslím si, že EU chce vidět jistotu a konec nekonečných vyjednávání a spekulací. Myslím si, že žádost o odložení není jednoznačná," uvedl Coveney.

Český premiér Andrej Babiš ČTK sdělil, že sobotního rozhodnutí britských poslanců velmi lituje. "A Boris Johnson trvá na tom, že o prodloužení nepožádá, takže nezbývá než doufat, že britský parlament za týden stihne domácí legislativu k brexitu i odsouhlasení dohody. EU chce brexit s dohodou a ne tvrdé vystoupení na Halloween," dodal Babiš.

Britská vláda podle médií plánuje příští týden předložit legislativní opatření pro ratifikaci nové "rozvodové" dohody, která je podle Johnsona v současné situaci nejlepším možným řešením. O její prosazení v Dolní sněmovně se podle všeho bude znovu pokoušet už v pondělí.

Ve snaze zpečetit výsledek brexitového referenda z roku 2016 britská vláda svolala sobotní zasedání parlamentu poprvé od roku 1982. Britští poslanci letos třikrát odmítli původní návrh brexitové dohody, rozuzlení vleklé britské snahy opustit EU však zatím nepřináší ani upravená podoba dokumentu, kterou potvrdil poslední unijní summit.

Pozměňovací návrh, který naboural plány Johnsona a jeho vlády, předložil ještě donedávna konzervativní poslanec Oliver Letwin. Ten tvrdí, že jeho cílem bylo zabránit scénáři, kdy by po sobotním schválení podmínek brexitu Británie stejně na konci měsíce odešla z EU bez dohody, protože by do té doby příslušný ratifikační zákon neprošel všemi fázemi legislativního procesu. Pro Letwinův návrh nakonec hlasovalo kromě opozice a některých nezávislých poslanců také deset členů severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), která dříve zajišťovala vládním konzervativcům parlamentní většinu.

Schválení pozměňovacího návrhu poslance Letwina znamená, že sněmovna zatím nedala dohodě s unií zelenou, ale pouze ji "vzala na vědomí". Definitivní souhlas pak bude možný až poté, co bude schválen zákon, který dohodu převede do britské legislativy.

Pakliže by v sobotu poslanci dohodu bývali podpořili, zákon o odkladu brexitu by nevstupoval do hry. Podle lídra opozičních labouristů Jeremyho Corbyna se Johnson po sobotním vývoji musí tomuto zákonu podřídit. Šéf hlavní opoziční strany premiéra vyzval, aby svá slova přehodnotil. Dolní sněmovna se podle něj jasně vyslovila proti brexitu bez dohody.

Johnson se snaží prosadit upravené podmínky brexitu, na kterých se tento týden dohodl se zbytkem EU. Oproti původnímu návrhu byl zejména přepracován mechanismus na zachování volného režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem, který byl známý jako irská pojistka. Nové opatření se už netýká celého Spojeného království, ale pouze Severního Irska, zároveň je spíše než jako "pojistka" koncipováno jako trvalé nastavení vztahu tohoto regionu s EU. Ke speciálnímu režimu by se po čtyřech letech platnosti mohl vyjádřit severoirský parlament, který ale od ledna 2017 nezasedá.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Sobotní hlasování ve sněmovně provázely protesty odpůrců brexitu v ulicích Londýna. Demonstranti požadují nové referendum o odchodu z EU a podle zpravodajského webu BBC s nadšením přivítali rozhodnutí poslanců odložit schválení nové brexitové dohody. Účastníci mávali vlajkami EU a nesli transparenty vyzývající k zastavení brexitu, v čele pochodu stál londýnský starosta Sadiq Khan.

Přesnější informace o počtu účastníků nejsou k dispozici. "Neposkytujeme odhady počtu, protože je to taková nepřesná věda. Nicméně, je poctivé říct, že trasa průvodu je nyní velmi přeplněná," uvedla londýnská policie na twitteru. Agentura Reuters uvedla, že v době, kdy již začátek průvodu dorazil před parlament, čekaly ještě tisíce lidí v Hyde Parku na to, aby mohly vyrazit na pochod. Podle organizátorů se účast blížila milionu lidí.

Jeden z organizátorů pochodu James McGrory před protesty uvedl, že vláda by měla věnovat pozornost hněvu zastánců členství v EU a uspořádat nové referendum. Nová dohoda se podle něj nepodobá tomu, co bylo lidem slíbeno, takže by si veřejnost zasloužila novou možnost, aby se k tomu vyjádřila.

V čele protestního průvodu stál londýnský starosta Sadiq Khan, představitel opoziční Labouristické strany a odpůrce odchodu z EU. Objektivy fotografů na akci zachytily například také herce Patricka Stewarta, který se proslavil jako kapitán Picard v seriálu Star Trek: Nová generace.

Ekonomové: Rozhodnutí o brexitu ekonomickou situaci příliš nemění

Sobotní rozhodnutí britského parlamentu ohledně brexitu příliš ekonomickou situaci nemění, a to ani v případě české ekonomiky. Na jednu stranu je to dobrá zpráva v tom smyslu, že se snížilo riziko neřízeného odchodu Velké Británie z EU, není to ale dostatečné k tomu, aby to odstranilo obavy z dalšího zpomalování ekonomického růstu nebo bezprostřední negativní reakce trhů. Vyplývá to z vyjádření ekonomů a odborníků oslovených ČTK. Ti navíc upozorňují, že sobotní rozhodnutí ukazuje, že britská politická scéna je v neutěšeném stavu.

"Pro světovou ekonomiku je dnešní zmírnění rizika neřízeného odchodu Británie z EU dobrou zprávou, nicméně patrně nebude stačit, aby rozptýlila rizika dalšího zpomalování světové ekonomiky včetně EU," řekl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. "Přetrvávající chaos kolem brexitu prodlužuje období zvýšené nejistoty a náklady s tím související," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Seidler zároveň upozornil, že brexitem samotným se toho pro další vývoj světové ekonomiky tolik nemění kvůli obchodním válkám mezi USA a Čínou a poměrně velké šanci, že americký prezident Donald Trump bude dále eskalovat obchodní válkou s EU.

"Z hlediska české ekonomiky se dneškem nic nemění. Brexit je nadále faktorem, který má a bude mít na českou ekonomiku negativní dopady. Negativní dopady obnášejí snížení firemních investic v důsledku ekonomické nejistoty a snížení exportní poptávky z Británie kvůli tamní nižší soukromé spotřebě," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Dopady odhaduje krátkodobě v řádu několika desetin procentního bodu českého HDP. "Při tvrdém brexitu bych pro první následující čtvrtletí počítal s několikanásobným dopadem," dodal. I podle Marka dopady na českou ekonomiku nejsou nijak zásadní.

Ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně Martin Macourek upozornil, že již dříve řada českých firem vyřadila Velkou Británii ze svých priorit a orientují se místo ní na Nizozemsko nebo skandinávské země. Britské firmy pak podle něj jsou již extrémně nervózní. "Investice, které by se měly uskutečnit například v automotive, nejsou. Od referenda v tomto odvětví poklesly až na polovinu. Nových projektů je mnohem méně a to se dřív nebo později projeví a bude to mít dopad na všechny státy, které s Velkou Británií obchodují," řekl.

Hlavní ekonom Natlandu Petr Bartoň upozornil, že jakákoli ekonomická aktiva týkající se Velké Británie, tedy akcie nebo libra, zůstanou nadále podhodnocena, a mohou ještě dále lehce ztratit. "Dnes se ukázalo, že Británie žije v ruské matrjošce navzájem do sebe poskládaných odkladů. V rámci velkého odkladu z letošního března se dnes mělo rozhodnout, zda britský parlament přijme vyjednanou dohodu, nebo zda dojde k dalšímu odkladu odkladu. Namísto rozhodnutí došlo k odkladu odkladu odkladu," uvedl.

Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy sobotní mimořádné jednání britského parlamentu ukázalo, že politický systém v Británii se v podstatě rozpadl. "Rostou tak škody způsobené referendem postaveném na lži a manipulaci, a je otázkou, jak dlouho se ta fraška bude ještě táhnout. Evropa tedy opět čeká na další kroky Británie a je bezpochyby připravena Britům nabídnout další odklad Brexitu. Otázkou ovšem je, zdali se Britové v dalších třech či šesti měsících dokážou na něčem shodnout," uvedl.

Pokud se do pondělí neukážou nové informace, pak Radim Dohnal z capitalinked.com čeká spíše mírně negativní reakci trhů. "Je ovšem také možné, že na dopis Borise Johnsona Brusel hned neodpoví, nebo odpoví spíše negativně. To by bylo pro finanční trhy ještě horší," uvedl.