Správkyně Hongkongu nevyloučila, že zasáhne armáda, pokud se ve městě zhorší situace. Už nejde o pokojné hnutí za demokracii, prohlásila

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová v úterý varovala, že by ve velkoměstě stiženém demonstracemi a ovládaném Čínou mohla zasáhnout čínská armáda. Místní úřady ale podle ní dál věří, že situaci zvládnou vlastními silami. Demonstrace o víkendu vyústily v násilí kvůli zákonu o zahalování tváře, který platí od soboty. Policie za porušení zákazu zatkla téměř 80 lidí, píší zahraniční agentury.

Lamová na úterní tiskové konferenci vyzvala zahraniční kritiky, aby přijali realitu, že po čtyřech měsících protestů, poznamenaných ostrou eskalací násilí, už nelze mluvit o "pokojném hnutí za demokracii".

Lamová poté, co využila mimořádných pravomocí k zákazu zakrývání si obličeje na demonstracích, nechtěla vyloučit další opatření, včetně povolání čínské armády k zásahu, poznamenala agentura AP.

"Stále mám silný pocit, že bychom měli najít řešení sami. Ale pokud by se situace výrazně zhoršila, nebude možné vyloučit žádnou možnost, pokud chceme Hongkongu dopřát další šanci," prohlásila.

Lamová nicméně podle agentury Reuters dala před novináři najevo, že se nechystá využít mimořádných pravomocí k vydání dalších nařízení.

Město je podle ní vybaveno dostatečně, aby zvládlo situaci vlastními silami.

Proti rozhodnutí úřadů zakázat zakrývání obličeje protestovali lidé ve městě hned o víkendu. Podle úterního prohlášení policie bylo kvůli porušení zákazu zatčeno 77 lidí, v pondělí byli z porušení nového zákazu před soudem obviněni osmnáctiletý student a osmatřicetiletá žena. Porušení zákazu může znamenat až rok vězení.

Během násilných střetů mezi policisty a demonstranty utrpělo škodu přes 200 obchodů a veřejných míst. Výtržníci ničili výlohy a zapalovali ohně v obchodech a pobočkách firem napojených na pevninskou Čínu.

Policie do davu od pátku vypálila 367krát slzný plyn, uvedl v úterý policejní mluvčí.

Lamová v úterý také varovala před dopady, které mají protesty na tamní hospodářství, obzvlášť během pro turisty lukrativního "zlatého týdne", jak je označováno sedmidenní volno na počátku října u příležitosti založení Čínské lidové republiky. Podle správkyně Hongkongu během těchto dní o 50 procent poklesl obvyklý počet návštěvníků, což mělo negativní dopad na zhruba 600 000 lidí v sektoru služeb.

Manažer týmu NBA se zastal Hongkongu, následoval odchod čínských sponzorů a lize hrozí miliardové ztráty

8. 10. 2019 ▪ 3 min. čtení

V bývalé britské kolonii Hongkongu, který se v roce 1997 vrátil pod čínskou správu, se protivládní shromáždění a průvody konají již od června.

Obyvatelé začali původně protestovat proti návrhu zákona o vydávání osob podezřelých ze spáchání trestného činu do pevninské Číny, jehož schvalování už správkyně Hongkongu Carrie Lamová slíbila stáhnout.

Protesty ale pokračují a jejich účastníci požadují vyšetření brutality policie při demonstracích, propuštění zadržených a obecnější demokratické reformy, včetně svobodné volby správce Hongkongu.

Demonstrace nyní téměř každodenně přerůstají v násilnosti, při nichž radikálové házejí na policisty zápalné láhve a dlažební kostky, ničí stanice metra a zakládají v ulicích ohně, bezpečnostní síly odpovídají vodními děly, obušky, slzným plynem, gumovými projektily a minulý týden použily dvakrát již také ostrou střelbu.