V Británii vstoupil v platnost zákon, který by za jistých okolností na konci října nutil vládu dohodnout se zbytkem Evropské unie další odklad brexitu. Opatření v pondělí prošlo poslední fází legislativního procesu, když mu formální souhlas udělila britská královna Alžběta II. Oznámil to předseda horní komory britského parlamentu lord Fowler.

Britský odchod z EU je aktuálně naplánován na 31. říjen a schválený zákon má zabránit možnosti, že Británie v tomto termínu z bloku vystoupí bez "rozvodové" dohody.

Nový zákon dává vládě čas do 19. října, aby dohodu o podmínkách brexitu prosadila v parlamentu nebo aby od zákonodárců získala svolení pro neřízený odchod. Jestliže nebude splněna ani jedna z těchto podmínek, musí kabinet na základě nového opatření požádat o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020. Zákon zároveň vládě ukládá přijmout jakoukoli následnou nabídku unijní "sedmadvacítky", i kdyby nový termín brexitu nestanovila podle britské žádosti.

Návrh minulý týden proti vůli vlády prošel britským parlamentem, když opoziční snahu zablokovat brexit bez dohody podpořila řada představitelů vládní Konzervativní strany. Z poslaneckého klubu konzervativců bylo poté 21 "rebelů" vyloučeno.

Britský premiér Boris Johnson od nástupu do funkce slibuje, že svou zemi z EU v aktuálním termínu vyvede s dohodou, nebo bez ní. Není zcela jasné, jak bude nyní po schválení nového zákona postupovat. Ministerský předseda trvá na tom, že o další odklad odchodu z unie žádat nebude, a vláda zároveň odmítá, že by se chystala jednat protiprávně.

Po událostech minulého týdne Johnson požaduje co nejrychlejší konání předčasných voleb, přičemž o rozpuštění Dolní sněmovny budou poslanci znovu hlasovat dnes večer. Očekává se však, že vládní usnesení opět nezíská potřebnou dvoutřetinovou podporu. Ihned poté by měl parlament přerušit práci až do 14. října, což znamená, že předčasné volby by mohly být vypsány nejdříve na druhou polovinu listopadu.

Ať už bude termín nových voleb jakýkoli, nebude v nich kandidovat současný předseda Dolní sněmovny John Bercow. Ten dnes před poslanci uvedl, že to při posledních volbách v roce 2017 slíbil své manželce a svým třem dětem. Pokud dnes zákonodárci neschválí rozpuštění sněmovny, hodlá se 56letý politik funkce předsedy sněmovny i poslaneckého mandátu vzdát 31. října.

"Sloužím jako člen parlamentu 22 let a posledních deset jako předseda (Dolní sněmovny). Je to, abych to řekl otevřeně, největší privilegium a pocta mého profesního života a budu za ni navždy vděčný," řekl Bercow v emotivní promluvě. Na rozdíl od reakce na opozičních lavicích mu potleskem vyjádřila uznání jen hrstka zástupců vládní Konzervativní strany, ačkoli Bercow byl jejím členem až do svého zvolení do čela sněmovny.

Šéf Dolní sněmovny je veřejnosti známý především svérázným vystupováním při zasedáních, za aktuální patové situace kolem britského odchodu z EU ale do politického vývoje zasahoval i jinými způsoby. Kvůli svým krokům z posledních měsíců byl terčem kritiky ze strany euroskeptických konzervativců, kteří za jeho jednáním viděli snahu zkomplikovat či zablokovat brexit.