V Číně se obchoduje se vzděláním. Průměrný úplatek za vstup na západní univerzitu je asi šest milionů korun

Za desetitisíce dolarů poskytují některé čínské rodiny svým dětem služby konzultantů, kteří jim mají zajistit přijetí na významné zahraniční univerzity, a to i různými nepoctivými prostředky. Mladí Číňané se tak nejen učí diskutovat o americkém fotbalu, ale získávají také kontakty na profesionály, kteří jim píší slohové práce či falšují jejich sportovní výsledky, píše agentura AFP.

Počátkem roku byl ve Spojených státech odhalen celý systém podvodů při zkouškách a korupce sportovních činitelů, jehož cílem bylo zajistit dětem z bohatých čínských rodin vstup na školy s dobrou pověstí.

V tomto skandálu, do něhož byly zapleteny dokonce hollywoodské hvězdy, dala podle amerických médií jistá čínská rodina 6,5 milionu dolarů (téměř 150 milionů korun) za to, aby se jedna jejich dcera dostala na Stanfordovu univerzitu, druhá dcera za 1,2 milionu dolarů (27,6 milionu korun) zamířila na Yaleovu univerzitu.

V Číně nejsou takové praktiky žádnou vzácností, vysvětluje jeden expert, který si nepřál být jmenován. V prostředí konzultantů a zařízení, která připravují k přijetí na zahraniční univerzity, se nemluví o úplatcích, ale o darech. Nejnižší částka se pohybuje kolem 10 tisíc dolarů (230 tisíc korun), ale průměr činí asi 250 tisíc dolarů (5,75 milionu korun), uvádí.

Šest současných a bývalých zaměstnanců zařízení, která připravují ke vstupu na zahraniční univerzity, popsalo, jak pomáhalo rodičům zkrátit tradiční postup.

"Dělal jsem věci, na které nejsem pyšný, pomáhal jsem rodičům vylepšovat vysvědčení a falšovat výsledky ve sportovních disciplínách," připouští jeden z nich. "Dostával jsem písemné práce (vyžadované americkými univerzitami, pozn. red.), které byly špatně napsané a které následně upravovali profesionálové," dodává.

Angloameričan Abdiel Leroy uvedl, že byl svědkem šokující korupce, když pracoval pro společnost připravující ke vstupu do prestižních britských internátních škol. "Představa, že peníze vyřeší všechno, je součástí kultury čínského vzdělávacího systému," zdůrazňuje.

Rodina Fu Žao vydala 250 tisíc jüanů (asi 830 tisíc korun) za konzultanta, který šestnáctileté dívce radil, jak má korespondovat s profesory, na jaké hodiny se má zapsat, aby si mohla být jistá výbornou klasifikací, a jak má diskutovat o americkém fotbalu.

Během 18 měsíců udělala čtyřikrát zkoušku SAT, test studijních předpokladů, který požadují americké univerzity, než si byla jistá, že získá žádané výsledky. Redaktorka pak upravila její písemné práce a na popud konzultanta slečna Fu projevila touhu pracovat v jednom kambodžském sirotčinci.

"V Číně pracují mnozí studenti jako dobrovolníci ve venkovských školách, tak jsem musela udělat něco, co by odlišilo mou kandidaturu od ostatních," říká.

Téměř třetinu zahraničních studentů na amerických školách tvoří Číňané, v březnu ale toto číslo kvůli napětí mezi oběma zeměmi poprvé za deset let kleslo. Číňané také tvoří hlavní skupinu zahraničních studentů v Británii. Loni jejich kandidatury vzrostly o 30 procent.

Zahraniční diplom však není absolutní zárukou dobré práce v Číně, upozorňuje Ku Chuej-ni, zakladatel přípravky na zahraniční univerzity Zoom In. "Rodiče proto chtějí posílat děti na prestižní univerzity a myslí si, že nejlepší způsob, jak porazit konkurenci, je začít co nejdříve," říká.

Shirley Jü se již v patnácti letech připravuje v jednom pekingském zařízení. Chtěla by studovat filmové umění a na radu konzultanta v létě absolvovala kurz animace a vizuálních efektů.

Jiní začínají ještě dříve: jedna přípravka nabízí kurzy čtení, psaní a diskutování pro děti již od první třídy základní školy.