Nejvyspělejší země světa pošlou peníze na záchranu Amazonie. Brazilský prezident to nevítá

Členové skupiny vyspělých ekonomik G7 se dohodli, že uvolní na hašení požárů v amazonském pralese okamžitou finanční pomoc 20 milionů dolarů (465 milionů korun). V Biarritzu to v pondělí oznámili francouzský prezident Emmanuel Macron a chilský prezident Sebastián Piňera. Brazilský prezident Jair Bolsonaro zareagoval, že nápad vytvořit mezinárodní alianci na záchranu amazonského deštného pralesa uvrhne Brazílii do postavení kolonie.

"Musíme reagovat, jsme amazonská země," uvedl v pondělí prezident Macron. Součástí Francie je i její zámořské území Francouzská Guyana, která sousedí s Brazílií a na jejímž území je rovněž část pralesa. Amazonii šéf Elysejského paláce označil za "zelené plíce planety" a doplnil, že o podobné pomoci uvažují země G7 také v případě Afriky, kde rovněž hoří deštné pralesy.

Dalším krokem má být podle Macrona iniciativa na opětovné zalesnění Amazonie. Spustit ji chce na zářijovém Valném shromáždění OSN.

"Nemůžeme přijmout, že prezident Macron podniká neodůvodněné útoky na Amazonii, které maskuje ideou 'aliance' zemí G7 na 'záchranu' Amazonie, jako bychom byli kolonie nebo země nikoho," uvedl Bolsonaro na Twitteru. Dodal, že "respekt k suverenitě jakékoliv země je minimem, které lze v civilizovaném světě očekávat".

Brazilský ministr životního prostředí Ricardo Salles podle agentury Reuters naopak finanční pomoc od zemí G7 pro boj proti požárům v Amazonii označil za "vynikající a potřebnou".

Pomoc při hašení požárů v amazonském pralese podpořil podle Macrona také americký prezident, který se však ranního jednání skupiny G7 věnované ochraně klimatu a biodiverzity nezúčastnil. Důvodem bylo podle Macrona jen to, že Donald Trump měl domluvenou řadu dalších dvoustranných jednání.

"Nebyl v místnosti, ale jeho tým tam byl," řekl. "Neměli byste absenci amerického prezidenta nijak interpretovat... Spojené státy jsou s námi na stejné lodi v případě biodiverzity i amazonské iniciativy," dodal.

Francouzský prezident o situaci v Amazonii hovořil také s lídrem tamního kmene Caiapo náčelníkem Raonim, který je zároveň ekologickým aktivistou. "Mluvili jsme s prezidentem Macronem o spoustě témat a byla to dobrá diskuse. Požádal jsem prezidenta, aby nám pomohl zachovat naše území," řekl podle agentury AFP 89letý náčelník na tiskové konferenci. Odpovědnost za aktuální situaci připisuje prezidentu Bolsonarovi, který podle něj "podněcuje farmáře a těžařské společnosti, aby Amazonii podpalovali".

Trump se v pondělí mimo jiné sešel také s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím, německou kancléřkou Angelou Merkelovou nebo s indickým premiérem Naréndrou Módím.

Požáry v amazonském pralese se staly jedním z hlavních témat summitu G7 v jihofrancouzském Biarritzu. Jen v Brazílii se počet požárů od ledna proti stejnému období loňského roku zvýšil o 83 procent. Celkem jich úřady napočítaly téměř 80 tisíc. Většinu požárů mají na svědomí zemědělci a pastevci, kteří chtějí získat novou půdu, ale i těžařské společnosti.

Požáry vyvolaly minulý týden i roztržku mezi některými zeměmi Evropské unie a Brazílií, která podle nich nebojuje s požáry dostatečně rázně. Například Francie a Irsko pohrozily, že by mohly zablokovat ratifikaci dohody o volném obchodu mezi EU a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Brazilský prezident Bolsonaro Macrona obvinil z koloniálního smýšlení, v pátek ale nařídil, aby se do boje s požáry pralesa zapojila i armáda.