Důvěra v EU je nejvyšší za 10 let, věří jí 44 procent lidí. Češi jsou stále mezi nejskeptičtějšími národy

Důvěra obyvatel v Evropskou unii a její instituce vzrostla na nejvyšší úroveň za posledních deset let. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometr zveřejněného v pondělí, podle něhož zůstávají Češi tradičně mezi národy nejskeptičtějšími vůči unii. Stejně jako důvěra v EU roste podle ankety i podpora společné evropské měny, která je v rámci eurozóny vůbec nejvyšší. Za největší problém označují obyvatelé unijních zemí stále migraci, k níž se ovšem přiblížily klimatické změny.

V rámci všech 28 členských zemí věří EU průměrně 44 procent lidí, což je nejvíce od roku 2009, kdy to bylo 48 procent obyvatel. Stejně jako v minulých průzkumech je důvěra v unijní instituce větší než průměrná důvěra v národní vlády a parlamenty, která je podle průzkumu na 34 procentech.

Největší důvěru v EU dávají najevo obyvatelé Litvy (72 procent), Dánska (68) a Estonska (60), na opačném konci figurují hned za Českem (36 procent) Francie (33), Řecko (32) a Británie (29), kde zdlouhavý odchod z EU vyvolal vládní krizi.

Ve 20 unijních zemích je podle aktuálního průzkumu více lidí, kteří EU důvěřují, než těch s opačným názorem. ČR je s 55 procenty EU nedůvěřujících obyvatel mezi osmičkou zbývajících států.

Rekordních 76 procent obyvatel zemí platících eurem považuje za pozitivní hospodářskou a měnovou unii i společnou evropskou měnu. Za posledních pět let, kdy unijní exekutivu vedla Evropská komise Jeana-Clauda Junckera, narostl jejich počet o devět procentních bodů. V rámci celé osmadvacítky zůstává podpora eura prakticky beze změny na 62 procentech.

Průzkum se uskutečnil po květnových eurovolbách na vzorku téměř 28 tisíců lidí ve všech členských zemích. Vyplynulo z něj, že migrace již netrápí tolik obyvatel jako v minulých anketách. Za největší problém ji nyní označuje 34 procent lidí, což je o šest procentních bodů méně než při minulém průzkumu z loňského podzimu. Oteplování planety a s ním spojené jevy jsou hlavní obavou 22 procent lidí, tedy o 11 procentních bodů více než před rokem. Na dalších místech jsou shodně s 18 procenty ekonomická situace, stav veřejných financí členských zemí a terorismus.