Tři ze čtyř členů Visegrádské skupiny se podíleli na zablokování návrhu, aby EU do roku 2050 zásadně změnila svoji klimatickou politiku.
Slovensko s novou “zelenou” prezidentkou Zuzanou Čaputovou zůstalo stranou, zatímco Polsko nebo Česko jsou víc závislé na fosilních palivech.
Německá kancléřka Angela Merkelová po visegrádském odporu vyšla sousedům vstříc, podle expertů je tedy otázka, komu změkčení klimatických cílů EU nejvíc vyhovuje.
Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je odemčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
