Tradiční strany v Evropě oslabily. Podívejte se na výsledky v největších státech unie

Volby do Evropského parlamentu změnily dlouholetý status quo celoevropské politiky. Důsledkem oslabení tradičních stran levého i pravého středu zjevně bude rozšíření proevropské koalice o dalšího partnera či více partnerů, a tedy i složitější vyvažování a hledání názorových průniků a koalic.

Při nebývale vysoké voličské účasti se ale - přes úspěchy těchto uskupení v některých zemích - nenaplnila možnost razantního nástupu populistických a nacionalistických stran, jejichž deklarovaným cílem je rozklad stávající podoby evropské integrace. Voličů přitom celkově přišlo téměř 51 procent, tedy o osm procent více než před pěti lety. V ČR byla letos účast 28,7 procenta.

Ztráty vítězných evropských lidovců (EPP), kteří si z 221 nyní pohorší na 179 mandátů, a socialistů, kteří se ze 191 křesel v roce 2014 nyní dostali jen na 150, znamenají, že tyto strany po řadě desetiletí ztrácí v parlamentu společnou většinu. Hledání dohody nad konkrétními tématy a agendami pro příští roky tedy bude pro politické síly složitější než dosud.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Ke spolupráci lidovci a socialisté nyní přizvou liberály z frakce ALDE, v níž působí i české hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Ta posílila a dosáhne zřejmě 107 křesel. Její součástí ale nově bude i koalice Obnova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, což může znamenat, že hned v první dny nová "proevropská progresivní většina" zaskřípe. Macron se totiž jasně vymezuje proti systému takzvaných vedoucích kandidátů. V jeho rámci by - pokud by byl uplatněn stejně jako v roce 2014 - měl do čela Evropské komise po Jeanu-Claudu Junckerovi nastoupit lídr EPP Manfred Weber.

Stejně jako v minulých volbách do EP v roce 2014 přišlo i letos nejvíce voličů k volebním urnám v Belgii (89 procent), Lucembursku (84,1 procenta) a na Maltě (72,6 procenta). Naopak nejnižší volební účast byla na Slovensku (22,74 procenta), ve Slovinsku (28,29 procenta) a v Česku (28,72 procenta).

Celková průměrná volební účast v celé EU, která činila letos podle průběžných údajů 50,95 procenta, byla nejvyšší od roku 1994. Nejvíce voličů v historii přišlo hned k prvním volbám v roce 1979 (61,99 procenta).

Německé vládní strany oslabily, uspěli Zelení

Jednu z příčin oslabení EPP je potřeba hledat v Německu, kde sice zvítězila vládní CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, avšak s historicky nejhorším ziskem 28,3 procenta hlasů. Dokonce o odchodu stranické šéfky Andreji Nahlesové se pak hovoří v koaliční SPD, která skončila až třetí s 15,6 procenta. Naopak důvod k oslavám mají Zelení, kteří druhým místem a ziskem 20,3 procenta výrazně překonali své dosavadní maximum.

Německá média píší o volném pádu koaličních stran CDU/CSU a katastrofě a noční můře pro sociální demokracii, jejíž budoucnost je nejistá.

Stoupá hrozba tvrdého brexitu

Volby do Evropského parlamentu ve Velké Británii budou zřejmě prvním tamním hlasováním na celostátní úrovni, v němž obě hlavní politické strany skončí mimo první dvě příčky. Po rozdělení 64 ze 73 britských mandátů jasně vede Strana pro brexit s 28 křesly, za ní jsou prounijní Liberální demokraté s 15 mandáty. Vládní konzervativci a opoziční labouristé zřejmě zaznamenají ještě horší výsledky, než jim předpovídaly průzkumy.

Výsledky zatím ale nejsou definitivní. Čísla ze Skotska se očekávají v pondělí po poledni, zatímco v Severním Irsku sčítání v pondělí teprve začalo. Kompletní výsledky by tak měly být zveřejněny až v úterý, připomíná zpravodajský server BBC.

Podle předběžných výsledků volilo Stranu pro brexit 31,6 procenta hlasujících a Nigel Farage tak získal 28 křesel, čímž překonal výsledek z minulých eurovoleb, kdy se Stranou nezávislosti Spojeného království (UKIP) získal 24 křesel. Strana pro brexit chce prosazovat odchod z EU bez dohody, její zástupci kritizují tradiční strany a instituce a hovoří o zradě současné vlády spáchané na voličích, kteří téměř před třemi lety hlasovali pro brexit.

Le Penová porazila Macrona

Ve Francii byly eurovolby vnímány jako souboj proevropsky zaměřené Macronovy koalice s nacionalistickým a protiunijním Národním sdružením (RN) Marine Le Penové. To zvítězilo o 0,9 procentního bodu nad koalicí Obroda prezidenta Emmanuela Macrona.

Podle přesných údajů získalo RN 23,31 procenta hlasů a prounijní formace Obroda, jejímž základem je Macronova Republika v pohybu (REM), 22,41 procenta. Obě formace tak budou mít v EP po odchodu Británie z Evropské unie po 23 mandátech, napsala agentura AFP.

Na třetím místě, se 13,47 procenta hlasů, skončili Zelení a jejich strana Evropa Ekologie - Zelení (EELV) bude mít v EP 13 křesel. Republikáni mají 8,48 procent hlasů, což odpovídá osmi poslancům. Levicová Nepodrobená Francie (LFI) a socialisté budou mít po šesti poslancích s výsledky 6,31 respektive 6,19 procenta hlasů.

Ve Francii přišlo v neděli k urnám 50,12 procenta voličů, což je o osm procentních bodů více než v minulých evropských volbách v roce 2014.

V Polsku zvítězila Kaczyńského vládní strana 

Polské volby do europarlamentu vyhrála vládní strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského. Podle výsledků, které v pondělí ráno zveřejnila státní volební komise po sečtení téměř 96 procent hlasů, získala konzervativní a nacionalistická formace 46,01 procenta hlasů, zatímco opoziční Evropská koalice 37,9 procenta.

Výsledky podle televize TVN 24 ukázaly rozdělení země: západ hlasoval pro opozici, východ - s výjimkou Varšavy - ovládla vládní strana.

Třetí příčku obsadila nová liberální strana Wiosna (Jaro) Roberta Biedroně, prvního polského politika otevřeně se hlásícího k homosexuální orientaci, kterou podpořilo 6,02 procenta voličů. Ostatní uskupení podle těchto údajů skončila pod pětiprocentním volebním prahem.

K volbám přišlo rekordních 45,4 procenta voličů. Až dosud se v každých volbách do EP pohybovala polská účast pod 25 procenty.

V Itálii vyhrála protiimigrační Liga

V Itálii drtivě vyhrála protiimigrační Liga vicepremiéra Mattea Salviniho, která získala 34,3 procenta hlasů. Zdvojnásobila tak zisk z loňských voleb do italského parlamentu, v nichž pro ni hlasovalo 17 procent voličů. Na druhém místě skončila opoziční Demokratická strana (PD) s 22,7 procenta hlasů a až třetí vládní Hnutí pěti hvězd (M5S) se 17 procenty.

Podle předběžných výsledků po sečtení více než 99 procent odevzdaných hlasů získala Salviniho formace v Itálii přes 9 milionů hlasů a v Evropském parlamentu by měla obsadit 28 křesel. To je jen o jeden mandát méně, než kolik získá konzervativní unie CDU/CSU německé kancléřky Merkelové.

"Dnes vzniká nová Evropa, zažijeme novou evropskou renesanci, která bude založená na práci, právech a bezpečnosti," řekl Salvini na noční tiskové konferenci v Miláně. Italský vicepremiér uvedl, že už s blahopřáním telefonoval Marine Le Penové, předsedkyni vítězného francouzského krajně pravicového Národní sdružení (RN), a maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, jehož Fidesz v Maďarsku vyhrál se ziskem více než 50 procent hlasů. "S nimi chci vystavět novou Evropu," dodal Salvini.

Orbánův Fidesz bude nadále dominantní silou

Maďarský občanský svaz (Fidesz) premiéra Viktora Orbána bude i nadále dominantní silou své země v Evropském parlamentu. Rétorika namířená proti migraci i samé EU získala konzervativně nacionalistickému uskupení přes 52 procent hlasů a opoziční strany výrazně zaostaly. Nejúspěšnější z nich je levicová Demokratická koalice, která skončila na druhé příčce s 16,2 procenty hlasů. Pomyslný "bronz" patří nové straně Momentum s 9,92 procenty. Výrazně oslabili socialisté s 6,68 procenty a nacionalistický Jobbik s 6,44 procenty hlasů.

"Vítězství ve volbách znamená, že Maďaři nám svěřili úkol zastavit imigraci po celé Evropě," řekl Orbán svým příznivcům v Budapešti. Fidesz podle něj chce "chránit křesťanskou kulturu" a "bude spolupracovat s kýmkoliv, kdo chce zastavit imigraci".

Zájem voličů o evropské volby v Maďarsku podobně jako v dalších středoevropských zemích vzrostl. K urnám se jich dostavilo téměř 42 procent, což je nejvíce od vstupu země do EU.

Uspěly slovenské prounijní neparlamentní strany

Evropské volby na Slovensku vyhrála koalice prounijních neparlamentních stran Progresivní Slovensko (PS) a Spolu. Na druhém místě skončila nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, která ale utrpěla ztráty. Třetím nejúspěšnějším subjektem se stala protiunijní krajně pravicová strana Kotleba - Lidová strana Naše Slovensko (LSNS).

Křesla 14 slovenských zástupců v Evropském parlamentu (EP) si rozdělí celkově šest stran, hnutí a koalic. Volební účast stoupla na 22,74 procenta oproti 13 procentům v roce 2014.

Koalice PS a Spolu získala 20,11 procenta hlasů, což jí vyneslo čtyři mandáty v EP. Pro PS, které vzniklo v roce 2017, jde v krátké době o další úspěch. Jeho bývalá místopředsedkyně Zuzana Čaputová v březnu vyhrála přímé prezidentské volby. Výsledky voleb podle místního tisku potvrdily trend změny.