Přijíždí delegace České republiky, oznámili doněčtí separatisté. Z limuzíny vystoupil komunista Ondráček

K červenému koberci přijíždí černá limuzína s vlaječkami České republiky a tzv. Doněcké lidové republiky. "Přijíždí delegace České republiky," ozve se z reproduktorů. Limuzína zastaví a vystoupí z ní český poslanec za KSČM Zdeněk Ondráček. Přivítá se s představitelem místních separatistů a zahraje česká národní hymna. Spolu s dalšími politiky přijel v sobotu 11. května oslavit pětileté výročí od vyhlášení samostatnosti této odtrženecké republiky na území Ukrajiny. "Hlava Doněcké lidové republiky Denis Pušilin se setkal s představiteli oficiálních delegací ze spřátelených států," píše oficiální tisková agentura samozvané republiky. 

Vedle Ondráčka ze zemí Evropské unie dorazil pouze slovenský poslanec Peter Marček, zbylí hosté pocházeli buď z Ruska (včetně nejvyššího představitele okupovaného Krymu), nebo odtrženeckých území podporovaných Ruskem. Šlo o představitele Jižní Osetie a Abcházie, které se nachází v Gruzii, a tzv. Luhanské lidové republiky, která leží také na východě Ukrajiny.

Samozvaný prezident republiky Denis Pušilin hostům poděkoval za podporu. "Vždy jsme cítili podporu nám spřátelených států. Uznání Jižní Osetií, rozsáhlá podpora z Ruské federace, bratrská podpora z Luhanské republiky a Abcházie a účast i dalších zemí. To se stalo garancí toho, že Doněcká lidová republika existuje a rozvíjí se, zvláště díky vaší podpoře."

"Poslanec Ondráček dělá ostudu České republice. Na této cestě oficiálně ČR nezastupoval. Kromě videa s tímto 'úspěchem' nevím, jaký byl cíl jeho cesty," napsal na Twitter český ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Ondráček na dotaz agentury ČTK řekl, že Česko na cestě oficiálně nezastupoval. "Byla to soukromá cesta a své soukromé cesty nemám důvod komentovat," řekl. Uvedl, že soukromě jezdí do zahraničí často a navštěvuje různé země, minulý týden byl v Polsku. Kdy se návštěva území ovládaných separatisty uskutečnila, odmítl říct.

Česká diplomacie se od Ondráčkovy cesty distancovala. "Ministerstvo zahraničních věcí neorganizovalo a neorganizuje žádné cesty českých delegací na dočasně okupovaná území Ukrajiny, ani neuznává tzv. lidové republiky," uvedl Černínský palác v prohlášení zaslaném médiím.

Ministr Petříček oznámil, že se záležitostí bude zabývat zahraniční výbor sněmovny. Ministr se na tom dohodl s předsedou výboru Lubomírem Zaorálkem (ČSSD). Poslanci by Ondráčkovu cestu měli probírat ve čtvrtek od 10:30 jako poslední bod svého jednání.

Česká republika samostatnost doněcké a luhanské lidové republiky neuznává. V srpnu 2017 soud zrušil instituci, která se v Ostravě několik měsíců vydávala za konzulát Doněcké lidové republiky.

Ministerstvo také upozornilo, že ukrajinské předpisy zakazují vstup na území ovládaná separatisty bez speciálního povolení. "Cizí státní příslušníci a osoby bez státní příslušnosti, jež poruší pravidla pro vstup na dočasně okupované území Ukrajiny a jeho opuštění, ponesou odpovědnost, což znamená především pokutu a zákaz vstupu na území Ukrajiny. Porušovatelé pravidel se rovněž vystavují také riziku trestního stíhání," uvedlo ministerstvo.

Kvůli návštěvám českých politiků na okupovaném Krymu nebo na východní Ukrajině již dříve protestovala Ukrajina. Proti Ondráčkově cestě do Doněcku Kyjev protestoval už na začátku roku 2016, kam dorazil i se stranickým kolegou Stanislavem Mackovíkem. V roce 2018 Ukrajina oznámila, že člen Evropského parlamentu Jaromír Kohlíček (KSČM) a senátor za hnutí Severočeši.cz Jaroslav Doubrava porušili ukrajinské zákony účastí na Jaltském ekonomickém fóru. Ambasádu pobouřilo, že Kohlíček v ruských médiích vyzýval k porušení ekonomických sankcí, které uplatňuje celá EU. V roce 2017 dostal pětiletý zákaz vstupu na ukrajinské území poslanec hnutí Svoboda a přímá demokracie Jaroslav Holík, protože se zúčastnil oslav výročí obsazení Krymu Ruskem.

Samozvané lidové republiky na východě Ukrajiny vyhlásily samostatnost v roce 2014. Rozbuškou bojů na východě Ukrajiny byly události z 6. dubna 2014, kdy demonstrace proruských aktivistů přerostly v potyčky s policií a okupaci správních budov v několika městech Doněcké a Luhanské oblasti. I v následujících dnech proruští aktivisté obsazovali další objekty symbolizující moc nové prozápadně orientované ústřední vlády v Kyjevě a situace se vyostřila 12. dubna, kdy v několika městech propukly bitky a přestřelky. Na útoky začaly reagovat ukrajinské armádní i policejní jednotky.

Referenda v Luhanské a Doněcké oblasti, které leží na východě Ukrajiny a ve kterých národnostně převažují Rusové a převažujícím jazykem je zde ruština, se konala necelý měsíc poté, co v těchto oblastech vypukly boje. Podle vůdců separatistů se v Luhanské oblasti vyslovilo 96 procent hlasujících pro státní samostatnost při účasti 75 procent voličů. Podle představitelů Ukrajiny ale k volbám přišlo jen 24 procent voličů. V Doněcké oblasti podle údajů povstalců hlasovalo pro samostatnost 89 procent lidí při volební účasti 75 procent. Podle Kyjeva volilo 32 procent voličů.

Proruští radikálové den poté na základě referend vyhlásili nezávislost oblastí na Ukrajině. Kyjev ani Západ legitimitu plebiscitů v regionech na východě Ukrajiny neuznaly. Obě republiky následně vytvořily soustátí Svaz lidových republik, pro který se později ustálil název Novorusko, který odkazuje na historické území na sever od Černého moře. Projekt konfederace byl ale v roce 2015 zmražen. Bez výsledku dopadl i projekt státu Malorusko (starý výraz pro Ukrajinu), který v roce 2017 vyhlásil šéf doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko. Obě samozvané republiky se uznaly navzájem a uznala je také Jižní Osetie, která se v roce 2008 odtrhla od Gruzie po rusko-gruzínské válce o tuto republiku.