Írán přestává plnit část dohody o svém jaderném programu. Reaguje na americký tlak, který sráží jeho ekonomiku na kolena

Dohoda o zastavení íránského jaderného programu je na hranici kolapsu. Íránský prezident Hasan Rúhání oznámil, že jeho země přestává plnit některé její pasáže. Zdůvodnil to faktem, že od dohody odstoupily Spojené státy, které proti Íránu následně zavedly nové hospodářské sankce. Ty uvrhly íránskou ekonomiku do hluboké recese.

Írán vyzval zbylé účastníky dohody o svém jaderném programu, tedy Velkou Británii, Francii, Německo, Čínu a Rusko, aby našly cestu, která by mu umožnila prodávat svou ropu a jeho bankám opět zřídila přístup na mezinárodní trhy. Americké sankce míří právě proti íránskému ropnému průmyslu a bankovnictví. Mezinárodní měnový fond očekává, že se íránská ekonomika kvůli sankcím letos propadne o šest procent hrubého domácího produktu.

"Tento krok má dohodu zachránit, ne ji zničit," prohlásil íránský prezident Rúhání poté, co oznámil, že si jeho země bude ponechávat přebytek obohaceného uranu a nebude ho prodávat, k čemuž ji mezinárodní dohoda zavazovala. Uvedl taky, že Írán obnoví obohacování uranu na vyšší úroveň než dosud. V případě, že zbylí signatáři dohody najdou způsob, jak americké sankce obejít, je Írán ochoten dohodu o ukončení svého jaderného programu opět plně respektovat.

Už nebudeme plnit všechny závazky z jaderné dohody, napsal íránský prezident Hasan Rúhání v dopise velvyslancům

8. 5. 2019 ▪ 3 min. čtení

Evropští účastníci dohody letos Íránu slíbili, že mu pomohou jeho ekonomiku udržet nad vodou. Zatím ale žádné funkční kroky na zmírnění dopadu drtivých amerických sankcí nepředstavili.
Francouzská ministryně obrany Florence Parlyová zopakovala, že se Evropané stále snaží Íránu pomoci. Pokud ale dohodu sám vypoví, pak bude muset počítat s následky. "Nic by nebylo horšího, než kdyby sám Írán od dohody odstoupil," varovala Parlyová.

Ministři zahraničí zemí Evropské unie budou o situaci kolem íránského jaderného programu nejspíše jednat na své pondělní schůzce v Bruselu. Už ve středu se na summitu v rumunském Sibiu scházejí lídři členských států EU, ale bez Británie, která přitom patří k účastníkům smlouvy s Íránem.

Německo, Francie a Británie ve společném čtvrtečním prohlášení vyzvaly Írán, aby nadále dodržoval jadernou dohodu z roku 2015. Tyto státy také odmítly jakékoli ultimátum ze strany Íránu. 

"Jsme stále odhodláni plně dodržovat JCPoA (dohodu z roku 2015). Je klíčovým úspěchem globálního uspořádání o nešíření jaderných zbraní, což je bezpečnostní zájem všech. Důrazně Írán žádáme, aby své závazky vyplývající z JCPoA nadále plnil tak, jak to činil dosud, a vyvaroval se kroků, které povedou k vyhrocení situace. Omítáme ultimátum a budeme plnění dohody posuzovat na základě toho, jak Írán bude dodržovat JCPoA a NPT (Smlouvu o nešíření jaderných zbraní)," stojí v prohlášení ministrů. Upozornili také, že klíčovou roli pro kontrolu plnění dohody má stále Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která dosud konstatovala, že se Írán dohodu řídí.

Všichni signatáři této dohody kromě Spojených států tvrdí, že ji Írán dosud plnil, což potvrzuje i Mezinárodní agentura pro atomovou energii, která do země posílá své inspektory. Americký prezident Donald Trump ale smlouvu označil za "nejhorší dohodu v historii" a jednostranně od ní odstoupil. Američané v poslední době na Írán zvyšují tlak – kromě nových sankcí také do oblasti Perského zálivu posílají letadlovou loď a letku bombardérů.

Dohoda z roku 2015 Íránu umožňuje ponechat si zásobu maximálně 300 kilogramů nízkoobohaceného uranu. Dříve ho měl přes 10 tisíc kilogramů. Obohacení uranu přitom nesmí přesáhnout 3,67 procenta. Takovýto uran je možné použít jako palivo v jaderné elektrárně. Uran, který se používá k výrobě jaderných zbraní, musí být obohacen zhruba na devadesát procent.