V Notre-Dame bylo mnoho předmětů nevyčíslitelné hodnoty. Škody po požáru budou možná větší než po francouzské revoluci

Ve vyhořelé pařížské katedrále Notre-Dame se nacházela řada uměleckých děl. Ta nejvýznamnější, například údajnou Ježíšovu trnovou korunu, kousek Kristova kříže a hřebu z něj, či tuniku svatého Ludvíka, se podařilo zachránit. Koruna se podle webu katedrály skládá z věnce o průměru 21 centimetrů z propletených větviček, na kterých byly trny, svázaných zlatými nitěmi.

Kromě toho se tři relikvie nacházely v kohoutu na věžičce, zvané sanktusník, která se zhroutila pár hodin po vypuknutí požáru: dílek z trnové koruny a z ostatků sv. Diviše (Saint Denis) a sv. Jenovéfy (Sainte Geneviève).

Varhany zničeny nebyly, ale přesný rozsah poškození ještě musí posoudit experti. Požár přečkal i obří pozlacený kříž na hlavním oltáři.

Stav monumentální Piety za oltářem, kterou vytvořil sochař Nicolas Coustou v letech 1712 až 1728 na zakázku Ludvíka XIV., zatím není znám.

Jistý není ani osud vitrážových oken na západní a jižní fasádě. Rozeta na severní straně je v pořádku. Tři rozety, kruhová vitrážová okna představující rajské květy, vznikly ve 13. století a od té doby byly několikrát zrenovovány. Dvě největší, severní a jižní, mají průměr 13 metrů. V medailonech jsou tu zobrazeni svatí, proroci, králové, andělé a scény ze života svatých. Tři rozety ve svém středu zobrazují Pannu Marii, Ježíše jako dítě a Krista.

Zatím se neví, jestli požár přečkala socha Madony s dítětem ze 14. století či portrét Tomáše Akvinského ze 17. století. Poškozeny mohou být také zvony. Přesný rozsah škod budou muset posoudit odborníci. Zachráněné předměty jsou shromažďovány na pařížské radnici.

Minulý čtvrtek bylo 16 měděných soch zobrazujících 12 apoštolů a čtyři evangelisty odvezeno z věže katedrály k opravě, a tak unikly pohromě.

Hasiči cvičili u Notre-Dame ve 20. a 30. letech. Hadice na střechu nedostříkly

Po požáru je bohužel výrazně poškozená sama konstrukce chrámu a téměř úplně je zničen krov, přičemž některé dubové vazníky pocházely z doby stavby katedrály, tedy ze 13. století. Zřítila se i část klenby v oblasti chóru a 93 metrů vysoká věž nad křížením lodí, uvedl velitel hasičů. Naopak dvě hlavní věže u vchodu do katedrály nakonec oheň neponičil.

Po revoluci byla z katedrály ruina

Katedrála, známá také jako Chrám Matky Boží, patří k symbolům Paříže a jednomu z nejkrásnějších příkladů gotické architektury vůbec. Její základní kámen položili na ostrově Île de la Cité na řece Seině na jaře roku 1163 během návštěvy papeže Alexandra III. ve městě, přesné datum je ovšem neznámé. V té době se ovšem už několik let stavělo, budování svatostánku, jehož vznik inicioval pařížský biskup Maurice de Sully, pak trvalo téměř dvě staletí, až do roku 1345.

Katedrála pravděpodobně stojí přímo na místě pohanského chrámu zasvěceného Jupiterovi, který byl součástí římského města Lutetia.

Notre-Dame, ležící prakticky uprostřed Paříže, bývá často považována za nejvýznamnější z francouzských katedrál, ve středověku ovšem soupeřila o postavení s dalšími kostely. Například francouzští králové bývali korunováni většinou v Remeši a pohřby panovníků se pak konaly v opatství Saint-Denis u Paříže. Katedrála byla určena pro ty největší slavnosti, běžné bohoslužby se konaly v menších kostelech. Arcibiskup v katedrále také žehnal praporům vojáků, kteří se chystali do války. Sama katedrála se pro veřejnost otevírala jen o velkých svátcích.

I proto si Napoleon v roce 1804 pro císařskou korunovaci vybral právě Notre-Dame, čímž se symbolicky odstřihl od monarchie.

Fotogalerie

Před ničivým požárem a po něm. Porovnejte, jak oheň katedrálu poškodil

16. 4. 2019 ▪ 1 min. čtení

Jen o pár let dříve za francouzské revoluce přitom hrozilo chrámu zničení, nakonec se mu ale podařilo zabránit, rozvášněný dav nicméně katedrálu a její výzdobu vážně poškodil. Například v roce 1793 lidé setli hlavy 28 sochám králů ze Starého zákona, které zdobí fasádu. V roce 1977 bylo 21 hlav nalezeno během stavebních prací v suterénu Francouzské banky pro zahraniční obchod. Dnes jsou k vidění v muzeu v Cluny.

Poškození během revoluce neunikly ani varhany, které jsou údajně největší v celé Francii. Lidé z nich vyřezávali ozdobné lilie, které symbolizovaly monarchii. Opraveny byly v roce 2013. Varhany byly postaveny v 15. století a do 18. století se postupně zvětšovaly. Varhany se skládají z osmi tisíc píšťal a varhaník má k dispozici pět klaviatur.

Za revoluce bylo rovněž roztaveno dvacet zvonů ze zvonice (zachován byl pouze ten největší) a materiál byl použit na výrobu děl. Nových zvonů se katedrála dočkala až po dvou staletích, konkrétně v roce 2013, kdy se slavilo 850 let od položení základního kamene. 

Slavnou katedrálu Notre-Dame zachvátil obrovský požár

Dalších 14
fotografií

Notre-Dame proslavil svým románem Chrám Matky Boží v Paříži spisovatel Victor Hugo. V době, kdy román psal, však katedrála připomínala spíše ruinu. Sloužila například jako skladiště. Již zmíněná Napoleonova korunovace pomohla navrátit katedrále význam a díky Hugově knize se opět dostala do povědomí veřejnosti.

Velké restaurace se dočkala ve 40. až 60. letech 19. století. Z té doby pocházejí například sochy různých chimér a ďáblíků, kteří shlížely z věží katedrály, často mylně považované za doklad středověkého umění. Ve skutečnosti je ale ve své dílně vytvořil památkář a architekt Eugene Viollet-le-Duc.

Podobně jako v dalších podobných stavbách se i v Notre-Dame prakticky neustále pracovalo na menších či větších opravách, jedna z nejvýraznějších rekonstrukcí začala v roce 1993 a trvala celou dekádu, během které se dočkaly obnovy obě věže v průčelí nebo střední část fasády. Věže jsou na první pohled stejné, severní věž, které během požáru hrozilo zřícení, je však o něco větší.

V jižní věži se nachází největší zvon katedrály zvaný Čmelák. Vyzvání o hlavních katolických svátcích a při významných událostech. Byl odlit před více než 300 lety a jeho kmotr Ludvík XIV. jej pokřtil Emmanuel. Váží 13 tun a jeho srdce, zavěšené uprostřed těla zvonu jako jeho bicí součást, váží 500 kilogramů.

Zajímavostí také je, že v roce 1924 umístili Francouzi před katedrálu dlažební kostku, od které se měří vzdálenost do všech ostatních měst ve Francii. Další kuriozitou jsou včelí úly na střeše sakristie, které v roce 2013 postavil mnich známý jako bratr Adam. Med z úlů byl určen především pro chudé.

Katedrála sehrála velkou roli i v životě filmové Amélie z Montmartru, patří k nejčastějším cílům turistů v Paříži. Každý den ji podle dostupných údajů navštívilo přes 35 tisíc lidí. Také kvůli tomu ovšem katedrála podle odborníků rychle chátrala a památkáři v posledních letech volali po rozsáhlých opravách.

Oprava: V článku byla v patnáctém odstavci chybně uvedena informace o roztavení všech zvonů. Správně je, že byly roztaveny všechny kromě jednoho.

Notre-Dame je největší náboženský monument Západu, symbol Francie, říká poslanec

Slavná pařížská katedrála Notre-Dame v plamenech.