Čína uplatňuje diplomacii dluhové pasti. Od zemí, které jí dluží a nesplácí, získává strategická území k vybudování Nové hedvábné stezky

Filipínský prezident Rodrigo Duterte se v posledních dnech ocitl pod palbou kritiky ze strany sousední Malajsie. Té se nelíbí, že Filipíny přijaly od Číny už několikátou půjčku, která má pomoci s rozvojem infrastruktury. Existuje totiž značné riziko, že zadlužená ostrovní země nebude schopná peníze včas splácet, a v takovém případě může přijít o část svého území ve prospěch Číny.

Na nevýhodné podmínky půjčky ve výši 62 milionů dolarů na výstavbu přehrady na řece Chico nejdříve upozornil nejvyšší filipínský soudce Antonio Carpio. Podle něj může Čína díky smlouvě zabrat plošiny pro těžbu plynu v Jihočínském moři, které leží v ekonomické zóně Filipín a na bohatém nalezišti, kde se může vyskytovat plyn až za několik miliard dolarů. Server Bloomberg navíc dodává, že o mořské naleziště vedou obě země dlouhodobě spory. Mluvčí filipínského prezidenta Salvador Panelo oponoval kritice s tím, že "podmínky, které jsou podle některých lidí součástí smlouvy" jsou standardní a mají sloužit jako záruka včasného splácení.

Půjčka na výstavbu přehrady je součástí dohody mezi oběma zeměmi, v rámci níž se Čína zavázala poskytnout Filipínám celkem 7,19 miliardy dolarů na rozvoj infrastruktury, energetiky a bezpečnosti. Celkový zahraniční dluh Filipín přitom loni narostl téměř na 79 miliard dolarů.

Peking se touto metodou snaží podmanit si i další země ležící v Jihočínském moři.