Čaputová vyhrála díky jinému stylu politiky, který se líbí hlavně mladým. Na rozdíl od Kisky už není "jen" Antificem

Právnička a aktivistka Zuzana Čaputová se stane novou slovenskou prezidentkou. Ve druhém kole přímých voleb získala 58,4 procenta hlasů. Její soupeř Maroš Šefčovič dostal 41,6 procenta hlasů při volební účasti 41,8 procenta.

"Těší mě nejen vítězství, ale především to, že se událo způsobem, o kterém jsme mnozí pochybovali, že může fungovat, že se dá jít do politického zápasu s vlastním názorem, že se dá nepodlehnout populismu, že se dá říkat pravda, že se dá získat důvěra i bez agresivního slovníku a podpásových osobních útoků," řekla Čaputová v projevu na závěr volebního večera, když bylo jasné, že vyhrála. "Myslela jsem si, že čísla budou blíž sobě, jsem velmi mile potěšená. Je to samozřejmě velmi silný mandát." 

Nešlo o fráze. Způsob vedení její kampaně byl opravdu velmi odlišný od tradičního vedení politického boje na Slovensku a v celé střední Evropě. V atmosféře, která ve velké části slovenské společnosti panuje po loňské vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové, mnoho slovenských voličů hledalo jiný než konfrontační způsob politiky.

Výsledek prezidentských voleb ukazuje silný trend ve slovenské společnosti. Už podzimní komunální volby naznačily, že je tu poptávka po nové vlně politiků, kteří místo ostrých útoků na své oponenty budou nabízet svá řešení a budou otevřeni diskusi. Do čela radnic se dostali noví politici s jasnými vizemi, kteří porazili dlouholeté primátory, za nimiž často stála vládní strana Směr-sociální demokracie.

Přesně tohle Zuzana Čaputová nabídla voličům v celoslovenském měřítku spolu se svým příběhem právničky a aktivistky, která dobře zná domácí problémy justice, odhalené do naha loňskou vraždou novináře a jeho přítelkyně. Nemine týden, kdy by slovenská média nepřišla s novou kauzou či odhalením, které ukazuje propojení soudního systému, prokurátorů či policie s podnikateli obviněnými z korupce. S nimi je spojován i bývalý předseda vlády Robert Fico, který musel odstoupit loni po protestech, které vyvolala vražda.

Andrej Kiska, který porazil Roberta Fica před pěti lety a nyní podporoval Čaputovou, byl vlastně "jen" Antifico. Čaputová už nabízí krok dále, budování něčeho nového, pozitivního. "Nejsilnější zpráva je, že slovenští voliči chtějí změnu - a to nejen formální – stylu, jakým se na Slovensku dělá politika," řekl v rozhovoru s HN Michal Šimečka, místopředseda strany Progresivní Slovensko, v níž Čaputová působila. "V tomto je Zuzana Čaputová jedinečná, protože dokáže komunikovat hodnotové postoje způsobem, který je autentický, mluvit k lidem úplně jinak, než je běžné. Tohle volání po změně stylu politiky je tím hlavním vysvětlením jejího vítězství."

Desítky mladých lidí kolem strany a volebního štábu prezidentky, která nastoupí do úřadu 15. června, jako by ilustrovaly další důvod jejího vítězství: přitáhla pozornost mladých lidí k politice. Dosud nejúspěšněji a nejsystematičtěji s nejmladší voličskou skupinou pracoval vůdce neonacistů Marian Kotleba. Průzkum agentury Focus pro televizi Markíza ukázal, že Čaputová ve věkové skupině 18 až 30 let přitáhla 77 procent voličů, zatímco Maroš Šefčovič jen 23 procent. Mladí Slováci jako by dostali naději, že se atmosféra a situace v jejich zemi může změnit k lepšímu.

Dalším důvodem, proč Čaputová vyhrála, je stagnující podpora strany Směr-sociální demokracie. Šefčovič se snažil přesvědčovat publikum, že je nezávislý kandidát, ale těsně před druhým kolem dostal velkou finanční injekci od Směru na kampaň, zatímco šéf strany Robert Fico vedl ostré slovní útoky na novináře a nezávislá média. Od vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové vyplouvají na povrch různé skandály, v nichž hrají roli čelní politici strany. Spojení se Směrem se pro mnoho lidí stalo toxickým, na což Šefčovič, žijící posledních patnáct let v Bruselu, svým způsobem doplatil.

Čaputové se navíc podařilo oslovit i velkou část konzervativních voličů. "Má svůj silný příběh v boji za spravedlnost, tím dokázala překlenout ideologické rozpory," domnívá se politolog Grigorij Mesežnikov, prezident bratislavského Institutu pro veřejné otázky.

Slováci od ní nyní očekávají to, že bude pokračovat v tom, co dělal prezident Andrej Kiska, a bude se snažit o nápravu systému spravedlnosti. "Lidé očekávají, že ať už bude u vlády kdokoli, tak tu musí fungovat základní normy právního státu. To jsou očekávání, která jí pomohla vyhrát," domnívá se Mesežnikov.

A Čaputová si je toho vědoma. "Možná jsme si mysleli, že slušnost v politice je projevem slabosti. Dnes vidíme, že to může být i naše síla," řekla na závěr volební noci Zuzana Čaputová. Úplně na závěr volební noci pak sama zapálila svíčku uprostřed Bratislavy u památníčku zavražděného Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové.

Čaputová je další novou tváří s jasnými vizemi. Jiný styl politiky nabídla voličům v celoslovenském měřítku

Dalších 19
fotografií