Trump chce kromě Sýrie stáhnout vojáky i z Afghánistánu, píší média. Kvůli rozhodnutí rezignoval ministr obrany USA Mattis

Americký ministr obrany James Mattis ve čtvrtek rezignoval na svou funkci, v níž měl v posledních měsících rostoucí neshody s prezidentem Donaldem Trumpem. Rezignace byla podle televize CNN přímým důsledkem Trumpem oznámeného odchodu amerických vojáků ze Sýrie, který se Mattis pokoušel ještě ve čtvrtek zvrátit. Trump uvedl, že brzy zveřejní jméno nástupce ministra, který z funkce odejde na konci února.

Mattis oznámil svou rezignaci krátce po schůzce s Trumpem, na níž podle zdroje agentury Reuters probírali Sýrii a další témata, na něž měli odlišné názory.

"Protože máte právo vybrat si ministra obrany, jehož názory na tato a jiná témata jsou lépe sladěny s těmi vašimi, myslím, že je správné, abych odstoupil," napsal Mattis v rezignačním dopise zveřejněném americkými médii.

Šéf Pentagonu dále uvedl, že USA by měly udržovat pevná spojenectví a projevovat svým partnerům respekt. Zároveň má podle něho Washington zvolit jednoznačný postoj k zemím, jako je Rusko nebo Čína. V obou těchto bodech je Trumpovo chování mnohdy označováno za nevypočitatelné. Mattis ve svém dopise uvádí, že posledním dnem jeho působení v úřadu je 28. únor.

Mattis byl v době po Trumpově loňském nástupu do funkce považován za jednoho z nejvlivnějších prezidentových spojenců a šéf Bílého domu jej nazýval "jedním ze svých generálů". V posledních měsících však Trump opakovaně jeho názory nebral v úvahu a ministrův vliv začal klesat.

Mattis se stává dalším člověkem na neobvykle dlouhém seznamu politiků či úředníků, kteří Trumpa opustili či k tomu byli donuceni. Zatím posledním významným vládním činitelem, který po Trumpově tlaku odešel, byl v listopadu ministr spravedlnosti Jeff Sessions.

Podle amerických novinářů Mattisův odchod dláždí cestu globálnímu chaosu. Rezignace šokovala členy Kongresu z obou stran. Vůdce republikánské senátní většiny Mitch McConnell řekl, že ho znepokojuje, že důvodem byly "ostré neshody" mezi Mattisem a Trumpem.

Floridský republikánský senátor Marco Rubio se domnívá, že z Mattisova rezignačního dopisu je "naprosto zřejmé, že (USA) míří k sérii vážných politických omylů, které ohrozí národ, poškodí spojenectví a posílí protivníky".

Republikán a ohijský guvernér John Kasich označil současné dění v administrativě za chaos. "Tento zmatek na poli domácím i zahraničním Američany ohrožuje a musí se s ním okamžitě skoncovat," napsal na Twitteru.

Demokratickému senátorovi Marku Warnerovi situace nahání strach. Mattis byl podle něj "ostrovem stability uprostřed chaosu panujícího v Trumpově administrativě". "Naše národní obrana je příliš významná na to, aby byla vydána napospas prezidentovým rozmarům."

Šéfka nynější demokratické menšiny ve Sněmovně reprezentantů Nancy Pelosiová sdělila, že ji zpráva o Mattisovi ohromila a zarmoutila. Mattis byl "pro mnohé z nás útěchou jakožto stabilní hlas z Trumpovy administrativy," řekla.

Jak uvedla stanice CNN, politici, experti a diplomaté zastávali dosud názor, že dokud je při jednání Národní bezpečnostní rady po Trumpově boku Mattis, bude vše v pořádku. "Zavládly obavy, jaké jsem ještě nezažil. Mohlo by to skončit špatně," řekl republikánský člen Sněmovny reprezentantů Adam Kinzinger.

Až polovinu vojáků chtějí USA stáhnout i z Afghánistánu

Spojené státy plánují odvolat z Afghánistánu až polovinu ze současného počtu 14 tisíc vojáků, které v této zemi, částečně ovládané radikálním islamistickým hnutím Tálibán, mají. S odvoláním na vládní zdroje o tom ve čtvrtek informovala řada amerických médií. Náhlý zvrat americké politiky, cílené dosud na snahu dostat radikály k jednacímu stolu, naváže na odchod armády USA ze Sýrie, který prezident Donald Trump oznámil ve středu.

Americké deníky a zpravodajské weby hovoří o pěti až sedmi tisících vojáků, kteří by se do léta mohli vrátit do své země. Ačkoli oficiální rozhodnutí zatím nepadlo a někteří Trumpovi blízcí poradci jsou proti tomuto plánu, Pentagon podle médií na pokyn prezidenta chystá detaily.

USA a jejich spojenci z NATO formálně ukončili bojovou misi v roce 2014. Hlavním posláním současných zhruba 14 tisíc příslušníků americké armády je vést a podporovat afghánské síly v boji proti Tálibánu, jehož vládu svrhla Američany vedená invaze v roce 2001, podniknutá v odvetě za teroristické útoky v USA. V Afghánistánu ale působí také americké speciální jednotky, které bojují po boku afghánských vojáků proti Tálibánu a dalším radikálům.

Úřad afghánského prezidenta Ašrafa Ghaního ve své první reakci uvedl, že stažení "několika tisíc zahraničních vojáků nebude mít dopad na bezpečnostní situaci v zemi, nad kterou má afghánská armáda již čtyři a půl roku kontrolu".

Kritici stahování ale upozorňují, že Tálibán v posledních letech dále rozšířil svůj vliv v zemi a ovládá nyní větší území než kdykoli od roku 2001, kdy koaliční síly vedené Spojenými státy sesadily jeho vládu. Podle údajů Washingtonu afghánská vláda v současnosti kontroluje pouze 56 procent území Afghánistánu, zatímco v roce 2015 to bylo 72 procent. Zbylé území má ve svých rukou Tálibán nebo o ně s vládními vojsky bojuje.

Podle kritiků by snížení stavu amerických vojáků na polovinu vážně ohrozilo akceschopnost celé mise. V rámci mise NATO v Afghánistánu pomáhají i Češi. Česká armáda má v současné době v zemi kolem 350 vojáků, kteří působí na několika místech. Největší jednotky jsou v Kábulu a na letecké základně Bagrám v provincii Parván.

Trump před svým předloňským zvolením sliboval Američanům úplný odchod z Afghánistánu, poté však rétoriku upravil, důsledky stažení označil za nepřijatelné a oznámil vyslání nových posil. Nyní hovoří opět jinak, což mu vyčítají nejen opoziční demokraté, ale i řada jeho republikánských kolegů.

Podle zdrojů agentury Reuters z okruhu prezidenta Trump teď definitivně "ztratil s válkou v Afghánistánu trpělivost". Během 17letého konfliktu zahynulo v Afghánistánu více než 2400 amerických vojáků a USA do války investovaly přes 900 miliard dolarů.