Hořící auta, slzný plyn a přes tisíc zatčených po celé Francii, protesty žlutých vest proměnily Paříž ve válečnou zónu

Sobotních protestů spojovaných s hnutím takzvaných žlutých vest se po celé Francii zúčastnilo 136 tisíc lidí. V neděli o tom podle agentury AFP informovalo ministerstvo vnitra. Policisté při demonstracích, které se konaly čtvrtou sobotu v řadě, zadrželi před 2000 lidí.

Především v Paříži v panovala mimořádná bezpečnostní opatření. V ulicích hlídkovalo na 8000 policistů, kteří během potyček s demonstranty použili slzný plyn a vodní děla. Radikálové zapálili několik aut, snažili se stavět barikády. Více než 70 lidí utrpělo podle agentury AP zranění. Přes 1080 osob policie zadržela.

V neděli se ve francouzské metropoli už jen uklízelo a život se vrátil do normálních kolejí. Památky, jako je Eiffelova věž nebo Vítězný oblouk, které zůstaly v sobotu z bezpečnostních důvodů zavřené, znovu přivítaly návštěvníky. Obchody, které padly za oběť rabujícím radikálům, sčítají škody a opravují rozbité výlohy. Odklízení následků nepokojů komplikoval vichr a déšť.

Sobotní násilnosti v Paříži nedosáhly takových rozměrů jako o týden dříve, kdy po nich zůstalo 130 lidí zraněných, stovky zadržených a značné materiální škody. Policie před tímto víkendem zaujala novou taktiku: posílila svoji přítomnost v ulicích, násilnosti tlumila hned v počátcích a neváhala se zadržováním výtržníků a už předem kontrolovala batohy a tašky lidí mířících na demonstraci. Večer jim na twitteru "za odvahu a mimořádnou profesionalitu" poděkoval prezident Emmanuele Macron, který ale od začátku protestů nevystoupil před veřejností. Zásadní projev chystá na příští týden. Francouzský ministr financí Bruno La Maire v neděli řekl, že protesty mají závažný dopad na ekonomiku země a že je kvůli nim třeba počítat ke konci roku s dalším poklesem hospodářského růstu.

Hnutí takzvaných žlutých vest vzniklo na protest proti zvyšování daní na pohonné hmoty. Lidé, kteří se k demonstracím přidávají, jsou ale také rozčilení kvůli stagnujícím příjmům a rostoucím životním nákladům. Macronova vláda tento týden od zvyšování daní na benzín a naftu ustoupila, protestující přesto žádají další ústupky. Někteří z nich mu vytýkají, že nerozumí problémům běžných lidí a nazývají ho "prezidentem bohatých".

Současná vlna pouličních protestů, která se rozlila po celé Francii a rozšířila se i do Belgie a Nizozemska, je nejsilnější od roku 1968. Podle britského deníku The Times se násilnosti snaží podněcovat i někteří uživatelé sociálních sítí napojení na Rusko. Na twitteru rozšiřovali fotografie lidí zraněných na demonstracích, které však se současným děním ve Francii nesouvisely, aby podpořili tvrzení o brutalitě francouzské policie.

Sobotní události

V Paříži protestující dopoledne vyrazili od Vítězného oblouku a po třídě Champs-Élysées se snažili dostat k prezidentskému paláci. Přístup jim ale blokovali příslušníci bezpečnostních sil. Potyčky mezi policisty a demonstranty ve žlutých vestách vypukly u obchodních domů Galeries Lafayette a Printemps a poblíž opery Palais Garnier.

Na několika místech hlavního města demonstranti zapálili automobily, na Champs-Élysées napadli drogerii. Střety se policii během dne dařilo rozhánět pomocí vodních děl i oddílů jízdní policie. Kvůli protestům byla v Paříži omezena doprava včetně několika linek metra.

V hlavním městě se kromě protestu žlutých vest konal i pochod, na kterém účastníci vyzývali k ochraně životního prostředí. Podle policie se pochodu zúčastnilo až 17 tisíc lidí, řada z nich měla zelené vesty.

Kromě metropole byla situace během dne napjatá například i v Marseille, Lyonu, Grenoblu či Nantes, odkud hlásí jednoho těžce zraněného. V Bordeaux se střetům radikálů s bezpečnostními složkami pokusilo zabránit několik lidí oděných ve žlutých vestách, kteří si mezi ně klekli.

"V okamžiku, kdy k vám mluvím, je situace pod kontrolou," řekl v sobotu večer ministr vnitra Christophe Castaner.

Premiér Philippe vyzval k dialogu. "Žádná daň nemůže ohrozit národní jednotu," řekl s odkazem na zrušený plán zvýšit daň na pohonné hmoty, který před čtyřmi týdny demonstrace takzvaných žlutých vest vyvolal.

Policie v Paříži použila proti demonstrantům slzný plyn

Centrum Paříže se svými luxusními obchody, kde v předvánočním čase běžně panuje čilý shon, v sobotu připomínalo spíše město duchů. Mnoho prodejen zůstalo zavřených, návštěvníci se nedostali na Eiffelovu věž, zavřený byl Vítězný oblouk, věže katedrály Notre-Dame či muzea Louvre, Orsay a Centre Pompidou. Byla zrušena řada divadelních představení i fotbalové zápasy.

Hnutí nazvané po reflexním kusu oděvu, který patří k povinné výbavě aut nejen ve Francii, vzniklo na protest proti plánovanému zvýšení daně na pohonné hmoty. Protestujícím také vadí rostoucí nerovnost a to, že jejich příjmy stagnují, zatímco životní náklady stoupají, a to, že se prezident Macron prý do situace běžných občanů nedokáže vcítit. Vláda tento týden od plánovaného zvyšování daní upustila. Protestující hlásící se k hnutí žlutých vest, které nemá žádného jednoznačného lídra, však požadují další ústupky, jako je snižování daní, zvýšení minimální mzdy nebo nižší náklady na energie.

Protestovalo se i v Belgii a Nizozemsku

Více než 400 lidí zadržela v sobotu policie v Bruselu, kde demonstranti páchali výtržnosti během pochodu k evropské čtvrti i při protestu u budov belgické vlády a parlamentu. Informovala o tom agentura Reuters. Protest v belgické metropoli souvisel s demonstracemi hnutí takzvaných žlutých vest, které se v sobotu konaly po celé Francii. Stovky lidí se na demonstracích proti rostoucí sociální nerovnosti sešly také v Nizozemsku.

Protestu takzvaných žlutých vest se v Bruselu zúčastnila podle policie asi tisícovka lidí. Křičeli hesla proti francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi a belgickému premiérovi Charlesi Michelovi. "Macrone, Micheli, odstupte," volali.

Policisté proti těm z nich, kteří vytrhávali značky a házeli lahve a další předměty, použili pepřový sprej. Na některých místech byla omezena automobilová a tramvajová doprava. Celkem policie zadržela přes 400 lidí.

Lidé protestovali také v Nizozemsku, například v Amsterodamu, Rotterdamu či Haagu. Demonstrace v tamních městech se obešly bez výtržností.