Sobotních protestů spojovaných s hnutím takzvaných žlutých vest se po celé Francii zúčastnilo 136 tisíc lidí. V neděli o tom podle agentury AFP informovalo ministerstvo vnitra. Policisté při demonstracích, které se konaly čtvrtou sobotu v řadě, zadrželi před 2000 lidí.
Především v Paříži v panovala mimořádná bezpečnostní opatření. V ulicích hlídkovalo na 8000 policistů, kteří během potyček s demonstranty použili slzný plyn a vodní děla. Radikálové zapálili několik aut, snažili se stavět barikády. Více než 70 lidí utrpělo podle agentury AP zranění. Přes 1080 osob policie zadržela.
V neděli se ve francouzské metropoli už jen uklízelo a život se vrátil do normálních kolejí. Památky, jako je Eiffelova věž nebo Vítězný oblouk, které zůstaly v sobotu z bezpečnostních důvodů zavřené, znovu přivítaly návštěvníky. Obchody, které padly za oběť rabujícím radikálům, sčítají škody a opravují rozbité výlohy. Odklízení následků nepokojů komplikoval vichr a déšť.
Sobotní násilnosti v Paříži nedosáhly takových rozměrů jako o týden dříve, kdy po nich zůstalo 130 lidí zraněných, stovky zadržených a značné materiální škody. Policie před tímto víkendem zaujala novou taktiku: posílila svoji přítomnost v ulicích, násilnosti tlumila hned v počátcích a neváhala se zadržováním výtržníků a už předem kontrolovala batohy a tašky lidí mířících na demonstraci. Večer jim na twitteru "za odvahu a mimořádnou profesionalitu" poděkoval prezident Emmanuele Macron, který ale od začátku protestů nevystoupil před veřejností. Zásadní projev chystá na příští týden. Francouzský ministr financí Bruno La Maire v neděli řekl, že protesty mají závažný dopad na ekonomiku země a že je kvůli nim třeba počítat ke konci roku s dalším poklesem hospodářského růstu.
Hnutí takzvaných žlutých vest vzniklo na protest proti zvyšování daní na pohonné hmoty. Lidé, kteří se k demonstracím přidávají, jsou ale také rozčilení kvůli stagnujícím příjmům a rostoucím životním nákladům. Macronova vláda tento týden od zvyšování daní na benzín a naftu ustoupila, protestující přesto žádají další ústupky. Někteří z nich mu vytýkají, že nerozumí problémům běžných lidí a nazývají ho "prezidentem bohatých".
Současná vlna pouličních protestů, která se rozlila po celé Francii a rozšířila se i do Belgie a Nizozemska, je nejsilnější od roku 1968. Podle britského deníku The Times se násilnosti snaží podněcovat i někteří uživatelé sociálních sítí napojení na Rusko. Na twitteru rozšiřovali fotografie lidí zraněných na demonstracích, které však se současným děním ve Francii nesouvisely, aby podpořili tvrzení o brutalitě francouzské policie.
Sobotní události
Police coming in big tanks and reinforcements. A lot of tear gas being thrown on Avenue de Friedland #GiletsJaunes #8Decembre pic.twitter.com/JksRou1hLZ
— Alexander Durie (@alexander_durie) 8. prosince 2018
V Paříži protestující dopoledne vyrazili od Vítězného oblouku a po třídě Champs-Élysées se snažili dostat k prezidentskému paláci. Přístup jim ale blokovali příslušníci bezpečnostních sil. Potyčky mezi policisty a demonstranty ve žlutých vestách vypukly u obchodních domů Galeries Lafayette a Printemps a poblíž opery Palais Garnier.
Na několika místech hlavního města demonstranti zapálili automobily, na Champs-Élysées napadli drogerii. Střety se policii během dne dařilo rozhánět pomocí vodních děl i oddílů jízdní policie. Kvůli protestům byla v Paříži omezena doprava včetně několika linek metra.
V hlavním městě se kromě protestu žlutých vest konal i pochod, na kterém účastníci vyzývali k ochraně životního prostředí. Podle policie se pochodu zúčastnilo až 17 tisíc lidí, řada z nich měla zelené vesty.
Kromě metropole byla situace během dne napjatá například i v Marseille, Lyonu, Grenoblu či Nantes, odkud hlásí jednoho těžce zraněného. V Bordeaux se střetům radikálů s bezpečnostními složkami pokusilo zabránit několik lidí oděných ve žlutých vestách, kteří si mezi ně klekli.
"V okamžiku, kdy k vám mluvím, je situace pod kontrolou," řekl v sobotu večer ministr vnitra Christophe Castaner.
Premiér Philippe vyzval k dialogu. "Žádná daň nemůže ohrozit národní jednotu," řekl s odkazem na zrušený plán zvýšit daň na pohonné hmoty, který před čtyřmi týdny demonstrace takzvaných žlutých vest vyvolal.
Policie v Paříži použila proti demonstrantům slzný plyn
Centrum Paříže se svými luxusními obchody, kde v předvánočním čase běžně panuje čilý shon, v sobotu připomínalo spíše město duchů. Mnoho prodejen zůstalo zavřených, návštěvníci se nedostali na Eiffelovu věž, zavřený byl Vítězný oblouk, věže katedrály Notre-Dame či muzea Louvre, Orsay a Centre Pompidou. Byla zrušena řada divadelních představení i fotbalové zápasy.
Hnutí nazvané po reflexním kusu oděvu, který patří k povinné výbavě aut nejen ve Francii, vzniklo na protest proti plánovanému zvýšení daně na pohonné hmoty. Protestujícím také vadí rostoucí nerovnost a to, že jejich příjmy stagnují, zatímco životní náklady stoupají, a to, že se prezident Macron prý do situace běžných občanů nedokáže vcítit. Vláda tento týden od plánovaného zvyšování daní upustila. Protestující hlásící se k hnutí žlutých vest, které nemá žádného jednoznačného lídra, však požadují další ústupky, jako je snižování daní, zvýšení minimální mzdy nebo nižší náklady na energie.
Protestovalo se i v Belgii a Nizozemsku
Více než 400 lidí zadržela v sobotu policie v Bruselu, kde demonstranti páchali výtržnosti během pochodu k evropské čtvrti i při protestu u budov belgické vlády a parlamentu. Informovala o tom agentura Reuters. Protest v belgické metropoli souvisel s demonstracemi hnutí takzvaných žlutých vest, které se v sobotu konaly po celé Francii. Stovky lidí se na demonstracích proti rostoucí sociální nerovnosti sešly také v Nizozemsku.
Protestu takzvaných žlutých vest se v Bruselu zúčastnila podle policie asi tisícovka lidí. Křičeli hesla proti francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi a belgickému premiérovi Charlesi Michelovi. "Macrone, Micheli, odstupte," volali.
Policisté proti těm z nich, kteří vytrhávali značky a házeli lahve a další předměty, použili pepřový sprej. Na některých místech byla omezena automobilová a tramvajová doprava. Celkem policie zadržela přes 400 lidí.
Lidé protestovali také v Nizozemsku, například v Amsterodamu, Rotterdamu či Haagu. Demonstrace v tamních městech se obešly bez výtržností.
Policie v Paříži použila proti demonstrantům slzný plyn
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist