Putin dál počítá se setkáním s Trumpem. Incident v Kerčském zálivu označil za provokaci, pohraničníci prý jen dělali svou práci

Ruský prezident Vladimir Putin označil nedělní incident v Kerčském průlivu za provokaci, zosnovanou před ukrajinskými prezidentskými volbami, a to možná přímo prezidentem Petrem Porošenkem. S americkým prezidentem Donaldem Trumpem se chce v Argentině na okraji summitu G20 setkat.

"Pokud jde o incident v Černém moři, tak je to nepochybně provokace zorganizovaná nynějším režimem - a domnívám se, že i stávajícím prezidentem - před prezidentskými volbami na Ukrajině v březnu příštího roku," prohlásil Putin na investičním fóru v Moskvě.

Podle agentury Tass dodal, že v předvolebních průzkumech se prezident Petro Porošenko "nalézá kdesi na páté příčce" a hrozí mu, že se nedostane ani do druhého kola, a tak musí "cosi udělat, aby vyostřil situaci a vytvořil soupeřům, hlavně z řad opozice, nepřekonatelné překážky".

Ruský prezident také pochválil pohraničníky, že zadržením ukrajinských narušitelů v Kerčském průlivu splnili svou povinnost: "Vojenské lodě vpadly do výsostných vod Ruské federace, neodpovídaly a nebylo jasné, co se chystají udělat. Jak měli pohraničníci jednat? Kdyby jednali jinak, všichni by skončili před soudem."

V neděli Rusové u Kerčského průlivu ostřelovali a zadrželi tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a zajali jejich posádku. Kvůli incidentu vyhlásila Ukrajina v deseti pohraničních a pobřežních oblastech válečný stav a prezident Trump dal v tisku najevo, že uvažuje o zrušení připravované schůzky s Putinem. "Možná na tu schůzku nepůjdu. Nelíbí se mi ta agrese. Vůbec tu agresi nechci," řekl americký prezident listu Washington Post. Zdůraznil, že nyní čeká na "úplnou zprávu" svého týmu bezpečnostních poradců, na základě které rozhodne o dalším postupu.

"Doufám, že budu moci pohovořit s Trumpem v Argentině. Doufám, že můžeme jednat o překážkách obchodu. Trump obecně zastává pozitivní postoj," uvedl Putin podle agentury Reuters.

Putin se zároveň znovu ohradil proti západním sankcím. Ty podle něj poškozují i jejich tvůrce. "Mívali jsme se zeměmi Evropské unie, naším největším obchodním partnerem, obrat 450 miliard dolarů. Teď je to podle mého odhadu 236 (miliard dolarů)," řekl. Uvedl také, že EU kvůli omezení obchodu s Ruskem přišla o 400 000 pracovních míst. "Cožpak to není rána pro ekonomiky států EU a pro lidi? Vždyť jde o rodiny, jejich příjmy, děti!" zdůraznil.

Sankce postihly i Rusko, ale ekonomika země se jim mezitím dokázala přizpůsobit, a tak se hlavě státu zdá, že klady momentálně převažují nad zápory. Nicméně investory do Ruska lákal i slovy, že v ruských projektech bývá zisk "třikrát až čtyřikrát vyšší než na jiných trzích".

Lodě byly v mezinárodních vodách, říká Ukrajina

Ukrajinské úřady tvrdí, že Rusko napadlo a ukořistilo ukrajinské vojenské lodě ještě v mezinárodních vodách Černého moře. Odvolávají se přitom na souřadnice ukrajinských dělových člunů Nikopol a Berdjansk a remorkéru Jany Kapu v době, kdy je Rusové ostřelovali a zadrželi. Ruské úřady naopak tvrdí, že ukrajinská plavidla nezákonně vplula do ruských výsostných vod, a tak proti nim zasáhly lodě pohraniční stráže.

"Podle článku 95 úmluvy o mořském právu se vojenské lodě těší na otevřeném moři plné imunitě vůči jurisdikci jakéhokoli státu kromě státu, pod jehož vlajkou plují," uvedlo podle listu Ukrajinska pravda ukrajinské ministerstvo pro dočasně okupovaná území a vnitrostátní uprchlíky. Útok ozbrojených sil na námořní síly jiného státu je podle rezoluce OSN agresí, zadržení ukrajinští vojáci jsou pod ochranou ženevské konvence o válečných zajatcích, připomnělo ministerstvo a dodalo, že organizátoři a pachatelé agrese by měli pamatovat, že trest je nemine.

Ukrajinské ministerstvo spravedlnosti se kvůli neprodlenému propuštění 24 zajatých námořníků na svobodu obrátilo na Evropský soud pro lidská práva, oznámil podle televize 112 ukrajinský ministr spravedlnosti během dnešního zasedání vlády v Kyjevě.

Média připomínají, že válečný stav byl na Ukrajině vyhlášen vůbec poprvé, nehledě na anexi Krymu a konflikt s proruskými separatisty na východě země, který si za čtyři roky vyžádal více než 10 000 mrtvých.

V separatisty ovládaných částech Donbasu na východě Ukrajiny zpráva o vyhlášení válečného stavu podle Kommersantu vyvolala znepokojení: "Panika sice nevypukla, ale někteří obyvatelé se rozhodli doplnit si zásoby krup, soli a cukru, které kupovali ve velkém." Obavy ale budí hlavně hrozba výpadku ukrajinských důchodů, za kterými musí penzisté z Doněcka či Luhanska a okolí jezdit na území kontrolované kyjevskou vládou. Teď nelze vyloučit nové potíže při přechodu frontové linie. Povstalecké úřady také odrazují před návštěvou Ukrajiny z toho důvodu, že mladší ročníky by mohly být povolány do ukrajinské armády.

Německo očekává, že Rusko zajaté Ukrajince propustí a ukrajinské lodě vrátí. Na tiskové konferenci v Berlíně to ve středu řekl mluvčí německé vlády Steffen Seibert. V oblasti podle něj nesmí být omezována mezinárodní námořní plavba.

Berlín podle Seiberta situaci sleduje s velkými obavami a vyzývá ke zdrženlivosti a dialogu. "Jasné je, že očekáváme od Ruska, že zajatí námořníci budou propuštěni, očekáváme také, že zadržené lodě budou Ruskem vráceny," poznamenal na adresu 24 Ukrajinců a trojice lodí. Za německou vládu také kritizoval, že se zajatci objevili v ruské televizi.