Nobelovu cenu za fyziku si letos rozdělí tři vědci: polovinu dostane Arthur Ashkin, po čtvrtině Gerard Mourou a Donna Stricklandová, která se současně stává třetí ženou honosící se nejprestižnějším oceněním, jakého se fyzikovi může dostat. Oficiální zdůvodnění zní "za průlomové objevy na poli laserové fyziky", které ovšem otevírají nové možnosti v celé řadě vědeckých disciplín i praktických uplatnění.

"Objevy letos oceněné Nobelovou cenou umožňují získat laserový paprsek mimořádné intenzity a soustředit tak velké množství energie do mimořádně malé plochy," vysvětluje Georg Korn, někdejší spolupracovník Arthura Ashkina, který momentálně působí jako vědecký a technologický manažer výzkumného centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech. To otevírá nové možnosti v základním fyzikálním výzkumu, ale i v celé řadě dalších oblastí.

Arthur Ashkin (narozen 1922) je po rodičích východoevropského původu; jeho otec Isadore emigroval do USA z Oděsy, matka Anna z ukrajinské Haliče. Prý měl v dětství sen, že bude pohybovat předměty pouhým paprskem světla - a na rozdíl od mnoha jiných dětí za svým snem šel tak důsledně, až vystudoval dvě univerzity (Columbia University a Cornell University). Během druhé světové války se podílel na nejvýznamnějších strategických výzkumech. Kromě účasti v projektu Manhattan (jaderná bomba) pracoval také na vývoji magnetronů, což je klíčový prvek moderní radarové techniky.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Dále se dočtete:
  • Jak se Arthur Ashkin dopracoval až k Nobelově ceně.
  • Které průlomové objevy jsou v laserové fyzice oceněné.
  • A kde se tyto objevy dají využít.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se