Západ EU válcuje východní země bloku v podílu lidí pracujících na zkrácený úvazek. Česko je ve srovnání mezi posledními

Nizozemsko dominuje mezi zeměmi Evropské unie v podílu lidí zaměstnaných na částečný úvazek. Východní členské země ve srovnání zaostávají. Česko skončilo mezi posledními, z tuzemských regionů dopadla nejlépe Praha. Vyplývá to z výroční knihy evropského statistického úřadu Eurostat.

V Nizozemsku pracuje na zkrácený úvazek více než polovina lidí. Všech dvanáct nizozemských provincií obsadilo v žebříčku prvních dvanáct pozic mezi unijními regiony. Vůbec nejvyšší podíl zkrácených úvazků (56,4 procenta) má univerzitní provincie Groningen na severu země.

Mimo Nizozemí evropští statistici zjistili, že podstatná část ekonomicky aktivní populace pracuje na kratší úvazek také v Rakousku (28,8 procenta), Německu (28,2 procenta) a ve Velké Británii (26,4 procenta).

Česko se společně s dalšími státy z východní části EU umístilo na opačném pólu žebříčku. V tuzemsku využívá kratší pracovní hodiny pouze 7,3 procenta lidí. Podobně jako Češi jsou na tom Poláci. Kratší pracovní týden má u našeho severního souseda rovněž zhruba každý čtrnáctý.

Vůbec nejhůře v tomto ohledu dopadlo Bulharsko (2,4 procenta). Podobně ze srovnání vyšlo také Maďarsko (4,8 procenta), Chorvatsko (5,6 procenta), Slovensko (6,2 procenta) nebo Rumunsko (7,9 procenta).

Průměrně v celé Evropské unii pracuje na zkrácený úvazek přibližně každý pátý vydělávající člověk.

Odborníci se shodují, že široká nabídka kratších úvazků je pro ekonomiku prospěšná. Tyto pozice totiž mohou využívat například matky na mateřské dovolené, studenti nebo důchodci, kteří by plný úvazek nezvládli.

"Řada lidí s částečným úvazkem si vydělá víc, než je minimální mzda. Pro ekonomiku je důležité, aby se do práce dříve vracely především matky s vysokou kvalifikací," uvedl dříve pro HN Ekonom Filip Pertold z výzkumného institutu CERGE-EI.

Z dat rovněž vyplývá, že v řadě hlavních měst, například v Bukurešti (ta vykázala vůbec nejnižší číslo - 0,6 procenta), Madridu, Paříži, Helsinkách nebo Bratislavě, je podíl pracujících na kratší úvazek nižší než činí celostátní průměr jednotlivých zemí.

"Může to odrážet vysoké životní náklady v hlavních městech, což způsobuje, že někteří lidé si nemohou dovolit pracovat pouze na částečný úvazek," uvádí se v minulý týden publikovaném dokumentu Eurostatu.

V Praze se tento trend nepotvrdil. V tuzemském hlavním městě má kratší týden každý desátý pracující, což je nejvyšší podíl ze všech českých regionů a o několik procentních bodů více, než je český průměr.

Ve srovnání českých regionů za Prahou následuje oblast severovýchod (Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj), kde si tímto způsobem zajišťuje obživu přibližně každý třináctý pracující.

Nejnižší poměr brigádníků na celkové pracovní síle má tuzemský severozápad (Karlovarský a Ústecký kraj), druhou nejnižší hodnotu pak evropští statistici zjistili ve středních Čechách. V obou těchto oblastech má kratší úvazek pouze jeden z dvaceti ekonomicky aktivních lidí.

Práce na částečný úvazek se podle Eurostatu v posledních letech rozšířila zejména díky moderním technologiím. Lidé po ní sahají často proto, aby mohli kombinovat různá zaměstnání nebo si přilepšili k důchodu. Mladí lidé je pak využívají, aby se stali finančně nezávislými na rodičích, uvádí statistici ve výroční knize.

Práce na zkrácený úvazek v českých regionech

Podíl zkrácených úvazků na celkové pracovní síle (v %)