Místo vyhazovu povýšení. Německá opozice kritizuje dosazení šéfa kontrarozvědky Maassena do křesla tajemníka ministerstva vnitra

Povýšení šéfa civilní kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena do role státního tajemníka ministerstva vnitra vyvolalo v Německu vlnu kritiky. Nového prezidenta Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) bude ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) teprve hledat. Do té doby kontrarozvědku nadále povede Maassen.

Pětapadesátiletý úředník musí v čele (BfV) skončit kvůli svým kontroverzním a nepodloženým výrokům o situaci v Chemnitzu (Saské Kamenici). Paradoxně se ale dočká povýšení, protože funkce státního tajemníka, v níž bude mít na starost mimo jiné veřejnou a kybernetickou bezpečnost, je lépe placená. Maassen si přilepší téměř o 2600 eur měsíčně na celkem 14 157 eur měsíčně (360 000 korun).

Zvláštní změnu tvrdě kritizuje opozice, ale i členové vládní sociální demokracie (SPD), kteří po Maassenově odchodu volali jako první. Místopředseda strany Ralf Stegner hovoří o katastrofě, jeho kolegyně z vedení SPD Natascha Kohnenová chce, aby kvůli řešení, s nímž souhlasila i předsedkyně sociální demokracie Andrea Nahlesová, v úřadu skončil i sám ministr vnitra.

Velmi podobný pohled na úterní rozhodnutí špiček koalice mají i média, která píší o tom, že byl Maassen za trest povýšen, což hodnotí jako znepokojivé. "Takový vyhazov by si zřejmě přál každý zaměstnanec," konstatuje list Westfalen-Blatt. Podle deníku Mittelbayerische Zeitung to ve vládě funguje jako v blázinci. Další listy zase vyjadřují přesvědčení, že kabinet kancléřky Angely Merkelové (CDU) dál ztratí na důvěryhodnosti.

Opoziční svobodní demokraté (FDP) hovoří o frašce, Levice o tom, že se vyplatí nebýt loajální, a Zelení o neskutečném čachrování a o tom, že byla odměněna blízkost k protestní Alternativě pro Německo (AfD). Tato strana naopak kritizuje, že byl odstraněn podle ní nepohodlný šéf BfV.

Za zvolené řešení i za samotného Maassena se nadále staví Seehofer, podle něhož má Maassen velké zásluhy o německou bezpečnost.

Maassen vyvolal na německé politické scéně bouři svým nepodloženým tvrzením o dění v Chemnitzu, kde se po vraždě Němce, z níž jsou podezřelí tři přistěhovalci, konaly demonstrace i útoky na cizince. Jeden z nich zachytilo i hojně zveřejňované video, které šéf kontrarozvědky zpochybnil s tím, že mohlo jít o cíleně šířenou nepravdivou informaci. Později se ale ukázalo, že pro toto tvrzení neměl žádné důkazy, a musel tak připustit, že video je autentické.

Dalším tvrzením, že se v Chemnitzu nekonaly žádné štvanice, se Maassen přímo postavil proti kancléřce Merkelové, která o těchto štvanicích opakovaně hovořila. Navíc se šéfovi kontrarozvědky vyčítaly údajně příliš blízké kontakty s AfD, což ale odmítal.