Reforma autorských práv: Internetové vyhledávače mají podle Evropského parlamentu vydavatelům platit za využívání textů

Evropským parlamentem prošla kontroverzní směrnice o autorských právech. Po vášnivých debatách ve středu europoslanci odsouhlasili její kompromisní znění, které navrhla Evropská lidová strana.

Internetové vyhledávače i jiné agregátory zpráv mají podle europoslanců vydavatelům platit poplatky za používání jejich textů, včetně krátkých úryvků textu.

Podle kompromisního návrhu se směrnice u ustanovení týkajícího se práv vydavatelů nebude týkat soukromého a nekomerčního použití. Autorská ochrana se navíc nemá týkat pouhých hypertextových odkazů. V případě automatizované kontroly nahrávaného obsahu kompromis zavádí výjimky pro malé a střední podniky.

Směrnice nyní postoupí v legislativním procesu dále a budou o ní jednat zástupci EP, členských států a Evropské komise. Z jejich diskusí by mělo v následujících týdnech či měsících vzniknout finální znění právní normy.

Zpravodaj zodpovědný za autorskou reformu Axel Voss na závěr hlasování poděkoval všem zúčastněným a prohlásil, že se jedná o dobrý signál pro všechny tvůrce obsahu na internetu.

"Možná to není ideální řešení, ale s lepším ještě nikdo nepřišel. A například obava, že zanikne kvalitní žurnalistika, je oprávněná," prohlásil ještě před hlasováním český europoslanec Luděk Niedermayer (za TOP 09).

"Smyslem je posílení práv autorů. Umožnit jim smazat díla, která byla zveřejněna a sdílena bez jejich souhlasu," popsal advokát František Vyskočil z kanceláře Vyskočil, Krošlák a partneři. Novou ochranu před vykrádáním vlastního on-line zpravodajství získaly také mediální domy. Podle šéfa Unie vydavatelů Václava Macha se tak například vydavatelstvím lépe zhodnotí investice do nákladných zahraničních cest jejich reportérů. Ta se dnes často nevyplácí, protože reportáže zveřejňují třeba vyhledávače na svých stránkách.

"Já si myslím, že to je respekt k principu, že každý by měl být za práci zaplacen," komentovala rozhodnutí komisařka Věra Jourová. "Speciálně novináři ale i umělci a další něco vytvářejí a pak si to někdo převezme, dá to na internet, nalepí na to reklamu a zpeněží. Z velké části ty peníze navíc ani nezůstávají v Evropě. Narovnáváme něco, co dosáhlo velké nespravedlivosti," zdůraznila Jourová.

Komisařka Jourová: Posílením autorských práv napravujeme nespravedlnost

Pravidla počítají s povinností zavést identifikační a rozeznávací technologie, které nelegálně šířený obsah na dané stránce rozeznají a zabrání jeho opakovanému sdílení. Taková zařízení už dnes má například Google, který do jejich vývoje investoval desítky milionů dolarů a práci stovek odborníků.

Evropská unie přišla s návrhem na lepší ochranu autorských práv před dvěma lety, a to především na popud německých produkčních společností. Uživatelé dnes běžně nahrávají na sociální sítě nebo úložiště velké množství dat. Jejich provozovatelé však nemusí hlídat, zda není obsah nezákonný nebo neporušuje autorská práva. Filmy, knihy či hudbu ze svých stránek mnohdy nesmažou, ani když je na to původní autor upozorní. Tvůrci tedy prakticky nemají šanci zabránit nelegálnímu stahování vlastních děl. Jenomže automatická zařízení, která budou autorský obsah vyhledávat a mazat, znamenají náklady navíc.

"Směrnice může být likvidační pro malé podnikatele a start-upy. Ti nemusí najít dostatek financí k tomu, aby si filtrační zařízení mohli pořídit. Pokud budeme tímto způsobem postupovat, tak na internetu zůstanou jenom velcí hráči, jako je Google, kteří na to peníze mají," tvrdil na semináři, který v Poslanecké sněmovně koncem srpna pořádali piráti, David Albrecht ze společnosti Za svobodný a bezpečný internet.

Michal Nulíček z advokátní kanceláře Rowan Legal kritizoval nepřesné znění navrhovaných pravidel. Některé pojmy jsou podle něj vágní a mohly by znamenat problém při vymáhání v praxi. Nešlo by o první takový případ. V uplynulých dvou letech firmy spravující osobní údaje zažily mnoho nejistoty kvůli požadavkům na jejich přísnější ochranu. Tu zavedlo nařízení známé jako GDPR, které platí od letošního května. Nařízení je napsáno tak obecně, že nebylo jasné, co přesně budou požadovat dozorové úřady.

Nulíček je přesvědčený, že současná právní úprava je dobrá, ale i tak je prostor ke zlepšení. "V praxi existují problémy s nahlašováním závadného obsahu a jeho následným stahováním z internetu. Je tu prostor pro zlepšení vzájemné komunikace mezi autorskými společnostmi a poskytovateli obsahu. Stejně tak ve vymahatelnosti," myslí si.

Tvrzení, že by byla dnešní pravidla dostatečná, však držitelé autorských práv odmítají. Uvádí, že digitální vykrádání děl je pro ně likvidační. "Náš problém nejsou pouze velcí hráči jako Google, ale také úložiště, jejichž byznys stojí až z 90 procent na nelegálním užití obsahu. Například malí a střední nakladatelé mohou mít komerčně zajímavých pouze okolo deseti autorských děl. Pokud jim je někdo vykrade a zaplaví tím internetový trh, tak mohou svůj byznys zavřít," uvedla Oldřiška Rychtaříková, která zastupuje společnost Bontonfilm.