Ochrana autorských práv: Přečtěte si přehled nejčastějších faktů a mýtů

V Evropském parlamentu v úterý probíhala poměrně vyhrocená debata o nové podobě autorských práv na internetu. Kontroverzní připravované změny mají řadu svých odpůrců i podporovatelů. HN připravily přehled těch nejdůležitějších faktů a  nejčastěji šířených mýtů, které se v souvislosti s novými projednávanými pravidly ve veřejných diskusích a na sociálních sítích objevují.

1) Proč chce Evropa zpřísnit ochranu autorských práv?

S rozvojem internetu se otevřela snazší cesta k filmům, hudbě, knihám a dalším autorským dílům. Nedaří se ale zastavit šíření jejich nelegálních kopií. Ty kolují internetem a z jejich stahování plynou příjmy provozovatelům webových stránek, úložišť a sociálních sítí. Tvůrci však podíl na tomto zisku nemají. Tím jim vznikají velké ztráty a uvádějí, že s rostoucí oblibou pirátství se jim brzy nevyplatí autorská díla vytvářet.

Současně s tím usilují vydavatelské domy o to, aby jim firmy jako Facebook, Google, či Amazon platily, pokud na svých stránkách sdílejí či kopírují jejich reportáže a zprávy.

2) Povedou nová pravidla k cenzuře a zániku internetu, jak ho známe?

Evropští poslanci čelí kvůli návrhu pravidel nebývale silné lobby jeho odpůrců. Například evropští piráti se obávají, že dojde kvůli nim k omezování svobody internetu a následně i svobody projevu. Provozovatelé sociálních sítí a úložišť by podle směrnice měli nově obsah na svých stránkách monitorovat a v případě, že narazí na autorská díla, je musí smazat. Současně s tím by mohlo docházet i k mazání obsahu, který není určený ke komerčnímu užití, jako jsou například parodie na některé filmy nebo sestřihy.

Zařízení, která budou obsah vyhledávat, by podle odpůrců navíc mohla být zneužita k plošnému získávání informací o uživatelích internetu. Směrnice však takové jednání výslovně zakazuje. Internet navíc už v dnes monitorovaný je, například kvůli reklamě cílené na konkrétního uživatele.