Vedra snižují výkon solárních elektráren. V horkém a suchém létě se můžeme spolehnout jen na uhlí, tvrdí jeho obhájci

Německo z obnovitelných zdrojů, především ve větrných parcích na souši i na moři, v letošním prvním pololetí poprvé v historii vyrobilo více elektřiny než z černého a hnědého uhlí. Z celkové produkce 324,6 miliardy kilowatthodin na ně připadlo 36,3 procenta, zatímco na uhlí 35,1 procenta. Zastánci "zelené energie" ale důvod k oslavám nemají. Nedávná úmorná vedra totiž ukázala, jak zranitelná je energetika spoléhající na vítr, slunce a vodu. Její výpadky v dodávkách často musely nahrazovat uhelné a také jaderné elektrárny. Kapacity, jichž se chce Německo během několika let zbavit.

Extrémní teploty šplhající až ke čtyřicítce byly často provázeny naprostým bezvětřím. Často se stávalo, že na třicet tisíc větrníků s celkovým instalovaným výkonem kolem 58 tisíc megawattů prudce snižovalo výrobu elektřiny, která se někdy blížila nule. "Během července a srpna se nejednou stalo, že ze soustavy vypadlo 1200 až 1400 megawattů, což přibližně odpovídá výkonu jedné jaderné elektrárny," uvádí ve své zprávě berlínský výzkumný ústav Agora Energiewende.

"Aby se větrníky pořádně roztočily, musí hodně foukat. A to se děje hlavně v době, kdy nastává změna počasí. Ale protože se nad Skandinávií dlouho držela oblast vysokého tlaku vzduchu, panovalo ve značné části Německa téměř bezvětří," vysvětluje jeho expert Christoph Podewils. Německé větrníky během července dodaly do sítě 4,4 miliardy kilowatthodin, což bylo o pětinu méně než loni ve stejném měsíci.