Washington stupňuje tlak na Peking. Trump chce clo zvýšit z navrhovaných 10 na 25 procent, tvrdí Reuters

Spojené státy plánují zavést 25procentní clo na čínské zboží v objemu 200 miliard dolarů (4,4 bilionu korun), uvádí zdroj agentury Reuters. Původně mělo být zvažované clo pouze desetiprocentní. Washington se tak snaží stupňovat tlak na Peking, aby učinil ústupky v obchodních sporech. Vláda prezidenta Donalda Trumpa by nová cla podle zdroje mohla oznámit již v úterý.

Čína dnes v reakci uvedla, že pokud Spojené státy podniknou další kroky v omezování obchodu, zareaguje stejně. Mluvčí ministerstva zahraničí v Pekingu řekl, že americký nátlak nebude fungovat a že Čína v obchodních otázkách vždy prosazovala dialog.

Trumpův kabinet 10. července ohlásil záměr zavést nová, tentokrát desetiprocentní cla na dalších zhruba 6000 čínských výrobků. Na zveřejněném seznamu jsou potraviny, léky, výrobky z hliníku a oceli a spotřebitelské zboží jako krmivo pro psy, nábytek, cyklistická kola, baseballové rukavice nebo kosmetika. Cla se mají uplatňovat od září. 

Spojené státy zahájily obchodní válku s Čínou začátkem července zavedením cel ve výši 25 procent na čínské zboží v objemu 34 miliard dolarů (744 miliard korun); Čína v odvetě zavedla cla ve stejné výši na stejný objem amerických výrobků. Trump posléze uvedl, že je připraven zavést cla na veškerý dovoz z Číny v objemu 500 miliard dolarů (téměř 11 bilionů korun).

Podle amerického prezidenta jsou zvažovaná cla na zboží za 200 miliard dolarů odpovědí na čínská odvetná cla. Erin Ennisová z americko-čínské obchodní rady se domnívá, že problematická je již desetiprocentní sazba. Pokud se více než zdvojnásobí, bude to mnohem horší. Cla se budou vztahovat už zhruba na polovinu čínského dovozu do USA, včetně spotřebního zboží. "Růst nákladů se převede na zákazníky, dotkne se to peněženky většiny Američanů," řekla Ennisová agentuře Reuters.

Spojené státy obviňují Čínu z krádeží duševního vlastnictví amerických firem a chtějí snížit svůj vysoký schodek obchodní bilance s touto druhou největší světovou ekonomikou. Obchodní spor je nicméně vnímán šíře jako upevňování pozic a snaha o získání většího vlivu na mezinárodní scéně, napsal zpravodajský server BBC.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v pondělí oznámil plán investovat v Asii a Tichomoří 113 milionů dolarů (2,5 miliardy korun) do technologií, energetiky a infrastruktury. Pozorovatelé krok vnímají jako pokus bojovat proti rostoucímu vlivu Číny v regionu.

Washington se rovněž v příštích týdnech chystá uvalit cla na zbylé čínské zboží v hodnotě 16 miliard dolarů (350 miliard korun) z celkem plánovaného objemu 50 miliard dolarů.

Česká ekonomika by cla na dovoz aut do USA ustála

Česká ekonomika by případné zavedení cel na dovoz aut z Evropy do USA přečkala bez větších problémů. Ani pokles poptávky po autech z USA o 25 procent by nezpůsobil výraznější zpomalení růstu HDP Česka. K významnějším dopadům by došlo pouze v případě eskalování situace do podoby obchodních válek, ale ani to by nevedlo k recesi české ekonomiky či výraznějšímu oslabení koruny. Vyplývá to ze studie analytiků České spořitelny (ČS).

Pokud by případné zavedení cel nevyvolalo obchodní válku, česká ekonomika by takovou situaci bez problémů přečkala. Obchodní války by růst české ekonomiky výrazněji zpomalily. Celkové dopady na českou ekonomiku dokument odhaduje v případě poklesu poptávky v USA o desetinu na 9,2 miliardy korun, v případě propadu odbytu o čtvrtinu na 24 miliard korun. Pokud by vypukly obchodní války, dopad na českou ekonomiku by činil 75,6 miliardy korun.

"V případě desetiprocentního poklesu poptávky by byl důsledkem nižší růst HDP o zhruba 0,2 - 0,3 procentního bodu. Pokud by poptávka poklesla o 25 procent, česká ekonomika by rostla pomaleji o zhruba 0,6 - 0,7 procentního bodu," uvádí studie. V případě obchodních válek by byl negativní dopad zhruba 1,5 - 1,7 procentního bodu do růstu HDP. Ani v případě obchodní války by ale česká ekonomika s velkou pravděpodobností nepropadla do recese, odhadují analytici ČS.

Zavedení celních tarifů na dovoz aut do USA by přímo ovlivnilo vývoz aut či jejich součástek v ČR do USA. Druhým dopadem by byl nižší vývoz aut ze zemí EU do USA, což by ČR ovlivnilo přes nižší poptávku po komponentech, které ČR do EU vyváží. Zavedení cel by se také projevilo v nižší investiční aktivitě firem v ČR, které by mohly dočasně snížit své investice. Cla by také dopadla relativně významně na německou ekonomiku, což by ovlivnilo tamní domácí poptávku a tím i poptávku po českých exportech.

Vývoz z ČR do USA má na celkovém zahraničním obchodu relativně malou váhu, když z celkového objemu českých vývozů směřuje do USA zhruba 2,1 procenta. Z toho tvoří automobily jen zlomek. Podíl vývozu aut do USA na celkových českých vývozech tvoří 0,1 procenta.

Celkový objem vývozu automobilů z ČR do USA je zhruba 169 milionů dolarů (3,7 miliardy korun). Čistý dopad na české vývozy ve výši zhruba 160 milionů korun v případě desetiprocentního poklesu poptávky z USA a 400 milionů korun v případě 25procentního poklesu poptávky je z pohledu celkového ekonomického vývoje v ČR zanedbatelné, uvádí analýza ČS.