EU přitvrdí v boji s migrací, povinné kvóty padly. Podle Babiše je to obrovský úspěch Česka

Země Evropské unie výrazně přitvrdí svůj přístup k migrační krizi. Na summitu v Bruselu se na tom nad ránem po víc než osmi hodinách jednání dohodli lídři členských států osmadvacítky. "Dosáhli jsme obrovského úspěchu," tvrdí český premiér Andrej Babiš (ANO). Povinné kvóty na přijímání uprchlíků, které předloni navrhla Evropská komise, už podle něj nehrozí. "O kvótách už nikdo nemluví," prohlásil Babiš.

Země EU se na summitu domluvily, že z Itálie dobrovolně převezmou část migrantů, kteří tam připlouvají přes Středozemní moře. Česko se k přijetí žádných běženců nechystá. Celková dohoda, kterou premiéři či prezidenti států unie uzavřeli, má migranty odradit od toho, aby se na cestu do Evropy vůbec vydali.

Členské státy vyhověly výzvě Itálie, aby jí partneři v EU se starostí o migranty ulehčili. Zároveň ale odmítly požadavek italské vlády na to, aby od ní povinně na základě kvót převzaly prakticky všechny běžence na jejím území. "Itálie už není sama," pochvaluje si přesto dosaženou dohodu italský premiér Giuseppe Conte.

Státy, které k tomu budou ochotné, migranty z Itálie umístí do uzavřených center, kde s nimi provedou azylové řízení. Ti lidé, kteří nárok na azyl nemají, by měli být na základě zrychlené procedury vráceni do státu, odkud pocházejí, nebo do tranzitní země, přes kterou do EU přišli. Takových osob, tedy takzvaných ekonomických migrantů, je mezi lidmi snažícími se dostat do Evropy momentálně jasná většina.

Ty běžence, kteří mají skutečně nárok na azyl, by si mezi sebe následně rozdělily země EU, a to opět na základě dobrovolnosti. Tato zpřísněná procedura by měla zajistit, že se počet lidí, kteří se do Evropy snaží připlout, dál sníží. "Bude to signál pašerákům i samotným migrantům, že naděje na to dostat se do Evropy se razantně snížila," prohlásil mimo záznam vysoce postavený zdroj z jednání evropského summitu.

Lídři států unie na summitu taky zopakovali dřívější prohlášení, že by se měli na reformě stávajícího azylového systému dohodnout jednomyslně. To znamená, že o otázkách, jako je starší návrh Evropské komise na povinné uprchlické kvóty, by se už nemělo hlasovat, jak k tomu došlo v roce 2015, kdy bylo Česko ohledně dočasných kvót přehlasováno.

Tato dohoda se do budoucna může změnit, pokud by ale zůstala v platnosti, znamenalo by to, že povinné kvóty můžou být přijaty jedině se souhlasem všech zemí. Česko a další státy Visegrádské čtyřky přitom kvóty striktně odmítají.

Země EU se taky domluvily na přípravě dohod se státy na severu Afriky. Pokud je skutečně uzavřou, měly by do těchto států lodě odvážet pokud možno všechny migranty, které zachrání na moři. Proud lidí snažících se dostat do unie by tak měl ustat. I to by mělo přimět migranty a jejich pašeráky, aby snahu dostat se do EU vzdali.

Domluva na takových dohodách ale může trvat. Země jako Tunisko nebo Libye až dosud zřízení těchto záchytných center na svém území odmítaly. Pokud by vznikla, migranti bez nároku na azyl by z nich měli být rychle vyhoštěni zpět. Uprchlíky s nárokem na ochranu by si země EU i v tomto případě rozdělily na dobrovolné bázi. Premiér Babiš něco takového za Česko vyloučil. "Není k tomu důvod," tvrdí.

Počet lidí, kteří chtějí v EU dostat azyl, se oproti vrcholu migrační krize v roce 2015 snížil o 96 procent. Za letošní rok nelegálně překročilo hranice EU zhruba 50 tisíc osob. Z toho asi 37 tisíc lidí připlulo po moři. Sám Babiš v Bruselu připustil, že spory o migraci jsou teď v rámci EU spíš politické, než že by měly reálnou souvislost s počty běženců, kteří se do Evropy snaží dostat.

Lídři zemí EU se na summitu dohodli taky na tom, že by měli bránit přesunům migrantů napříč unií. Část běženců dnes zmizí ze zemí na evropské hranici, jako je Itálie či Řecko, a snaží se dostat především do Německa. Podle pravidel by přitom měli zůstat v tom státě, který je při vstupu na půdu EU zaregistroval. Každá země EU by tak měla udělat "všechna nezbytná … opatření, aby takovým pohybům zabránila".

Na takový slib tlačila hlavně německá kancléřka Angela Merkelová, které by jinak mohla vypovědět poslušnost bavorská CSU, sesterská strana její CDU.

Bavorští politici hrozili uzavřením hranic své země, pokud by Merkelová z Bruselu dohodu o zastavení pohybu migrantů napříč EU nepřivezla. Je otázkou, jestli jim bude obecný slib domluvený na summitu stačit. CSU výsledky jednání posoudí v neděli.

Merkelová jednostranné uzavření německých hranic odmítala. Upozorňovala, že pokud by to udělalo Německo, přidaly by se i další země, jak už některé z nich pohrozily. Volný pohyb osob a zboží v rámci Schengenu by tak fakticky skončil. "Evropa čelí mnoha výzvám, ale ta migrační může rozhodnout o její další existenci," tvrdí Merkelová.

Zavření hranic v rámci EU odmítl i premiér Babiš. "Úspěch naší ekonomiky obrovsky závisí na hladkém fungování schengenského systému," zdůraznil minulý týden. Do zemí EU míří skoro 85 procent českého vývozu.