Erdogan obhájil mandát, hlasovali pro něj i Turci v Německu a Rakousku. Opozice neměla v kampani stejné podmínky, říká OBSE

Nedělní volby hlavy státu v Turecku vyhrál již v prvním kole současný prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož podle výsledků po sečtení více než 99 procent hlasů volilo 52,6 procenta zúčastněných voličů. Volební účast činila 86 procent. Hlavní opoziční kandidát Muharrem Ince, který dostal 30,6 procenta hlasů, porážku uznal a Erdogana vyzval, aby byl prezidentem všech. 

Po sečtení 99,91 procenta hlasů volební komise oznámila, že Erdogan zvítězil ziskem 52,6 procenta a že jeho Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) dostala v nedělních parlamentních volbách 42,5 procenta hlasů. Její spojenec, nacionalistická Strana národní akce (MHP) získala asi 11 procent hlasů. Dohromady budou mít v 600místném parlamentu přes 53 procent křesel. Volební komise také oznámila, že posoudí podané stížnosti a konečný výsledek potvrdí 29. června. Mezi 600 poslanci má zasednout 78 žen.

V zemi bylo při volbách zadrženo deset cizinců, mezi nimiž jsou tři Němci, tři Francouzi a čtyři Italové. Turecké úřady proti nim zahájily řízení. Podle turecké tiskové agentury Anadolu nikdo ze zadržených nebyl akreditován jako pozorovatel u Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, přesto se ale tito lidé vydávali za pozorovatele a pokusili se zasáhnout do voleb ve čtyřech provinciích.

Podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která zajistila pozorovatelskou misi, neměla v předvolební kampani opozice stejné podmínky jako vládní strana. 

"Byli jsme svědky omezení základních svobod, což tyto volby ovlivnilo. Doufáme, že Turecko tato omezení zruší co nejdříve," řekl José Ignacio Sánchez Amor z OBSE.

"I když příležitosti nebyly rovnocenné, většina kandidátů mohla veřejnosti tlumočit svůj program," uvedla OBSE na tiskové konferenci v Ankaře. Podle agentury AFP jde o předběžnou hodnotící zprávu. Ohledně volebního dne v ní stojí, že "obecně byly dodrženy všechny postupy". Určitá pochybení OBSE zaznamenala při sčítání hlasů, některé lístky nebyly orazítkovány komisemi, pod něž spadaly určité volební místnosti, a hlasovací lístky nebyly v místnostech systematicky zaregistrovány. Výtky se také týkaly přítomnosti nepovolaných osob – často policistů – a jejich zasahování do volebního procesu.

Turecko po volbách oficiálně přechází na prezidentský systém s posílenými pravomocemi hlavy státu. Agentura Anadolu v pondělí napsala, že nová ekonomická administrativa umožní rychlejší a efektivnější rozhodování o ekonomických otázkách.

Podle agentury bude řešení ekonomických otázek v novém systému snadnější mimo jiné i proto, že počet ministerstev odpovídajících za hospodářské resorty bude snížen na polovinu, ze šesti na tři. Hospodářství budou řídit ministerstvo financí, ministerstvo průmyslu a technologií a dále ministerstvo obchodu. Rozhodovací proces bude stát na třech hlavních pilířích – na výrobě, financích a obchodu.

V Německu v neděli hlasovaly pro Erdogana téměř dvě třetiny tamních Turků, kteří už v noci slavili v ulicích německých měst. Bývalý šéf německých Zelených Cem Özdemir na adresu oslavujících Erdoganových stoupenců v Německu řekl, že dávají najevo odmítání liberální demokracie. Ještě lépe dopadl Erdogan v Rakousku, kde pro něj hlasovalo na 72 voličů.

Mluvčí německé kancléřky Angely Merkelové k zatím předběžným výsledkům tureckých voleb řekl, že Německo bude dále budovat "konstruktivní a navzájem prospěšné vztahy mezi německou a tureckou vládou". Mluvčí Steffen Seibert dodal, že kancléřka Erdoganovi pogratuluje v patřičnou dobu.

Státní tajemník britského ministra zahraničí Alan Duncan prohlásil, že Británie chce s Ankarou "úzce spolupracovat". Na Twitteru situaci v Turecku komentoval výrokem "jasné volební výsledky v Turecku".

Erdoganovi poblahopřál například generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který v Lucembursku před jednáním s ministry obrany a zahraničí EU mimo jiné připomněl strategickou polohu Turecka. "Turecko bylo významné v boji s terorismem, v boji s Islámským státem. Využívali jsme k zásahům v Iráku a Sýrii tureckou infrastrukturu," uvedl.

Evropská komise doufá, že Turecko zůstane přesvědčeným partnerem EU v klíčových otázkách společného zájmu, jako je bezpečnost, migrace, stabilita regionu a boj proti terorismu, řekl mluvčí komise Margaritis Schinas.

Podle ruského prezidenta Vladimira Putina volební výsledek potvrzuje velkou Erdoganovu politickou autoritu a všeobecnou podporu způsobu, jakým řeší sociální a ekonomické problémy. Putin podle Kremlu též sdělil, že je připraven pokračovat v dialogu a spolupráci s Tureckem. Také íránský prezident Hasan Rúhání Erdoganovi gratuloval a vyjádřil naději, že se vztahy mezi Íránem a Tureckem dále posílí.

Švédská ministryně zahraničí Margot Wallströmová řekla, že turecká demokracie by měla napravit své nedostatky a že Erdogan by měl dostat šanci to učinit. Turecko "by nikomu nemělo dávat lekce v demokracii… jestliže jsou tamní opoziční politici ve vězení," řekla. Erdogan v noci prohlásil, že vítězem voleb je demokracie.

Turecká lira v reakci na Erdoganovo vítězství výrazně zpevnila vůči dolaru a euru hned ráno asi o tři procenta na nejvyšší úroveň za poslední dva týdny.