Řekové splnili všechny úkoly a jejich záchrana úspěšně končí. Eurozóna jim výměnou za to uleví od části dluhů

Vrcholní politici z eurozóny strávili za poslední roky mnoho společných nocí. A to kvůli zdlouhavým jednáním o záchraně Řecka. Tentokrát by to už ale mohlo být naposledy, aspoň pokud půjde vše podle plánu. Ministři financí zemí platících eurem se v Lucemburku nad ránem domluvili na snížení vysokého řeckého státního dluhu. To by mělo zajistit, že se Řekové po osmi letech života s mezinárodní pomocí opět postaví na vlastní nohy. "Je to výjimečný okamžik. Řecká krize končí dnes v Lucemburku," prohlásil eurokomisař pro hospodářství Pierre Moscovici.

Řecko má dluh ve výši 180 procent svého hrubého domácího produktu. Horší je v této statistice už jen Japonsko. Zatímco o japonské schopnosti své dluhy splácet nikdo nepochybuje, u Řecka je situace jiná.

Naprostou většinu řeckého dluhu teď vlastní země eurozóny a Mezinárodní měnový fond. Pokud by Řekům jejich dluhové břemeno neulehčily, jen těžko by se zvládli vrátit zpět na trhy a půjčovat si stejně jako ostatní státy světa. Politici proto opakují, že je v zájmu všech Athénám dluh snížit, aby Řecko mohlo opět fungovat jako normální země.

Eurozóna se tak shodla na tom, že o 10 let prodlouží dobu, kdy jí Řecko nebude muset splácet prakticky žádné záchranné půjčky. Athény tak začnou posílat svým evropským věřitelům peníze zpět až od roku 2033. Mezitím by měla řecká ekonomika růst, takže se dluhové břemeno ve vztahu k HDP sníží.

Toto opatření by v kombinaci s několika dalšími mělo vést k tomu, že by Řekové měli získat zpět důvěru investorů. "Skládám hold řeckým občanům. Jejich snaha nebyla marná," uvedl předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Upozornil tím na to, že Řecko získalo dluhové úlevy díky tomu, že úspěšně splnilo všechny podmínky svého třetího záchranného programu. Ten by tak měl 20. srpna oficiálně skončit. Oproti době před začátkem krize v roce 2009 se výkon řecké ekonomiky snížil o víc než pětinu. Jde o nejhlubší příklad hospodářského propadu nějaké země v mírových časech od velké hospodářské krize z přelomu dvacátých a třicátých let minulého století.

Eurozóna dosáhne ulehčení řeckého dluhu pomocí odkladu jeho splatnosti. Na samotné výši toho, kolik Řecko dluží, se nic nemění. Státy s eurem tak Řecku žádné dluhy neodpouští.

V rámci všech dosavadních záchranných programů půjčily země eurozóny a Mezinárodní měnový fond Řecku celkem 274 miliard eur, tedy přes sedm bilionů korun. "Je to největší výraz solidarity v lidských dějinách," prohlásil Klaus Regling, šéf takzvaného eurovalu, tedy záchranného fondu eurozóny známého pod zkratkou ESM, přes který státy s eurem Řecku poskytly velkou část záchranných půjček.

Řekové museli výměnou za tyto půjčky přijmout celkem 450 reforem a úsporných opatření, jako je snížení důchodů a platů nebo reformy státní správy. Eurozóna jim jejich dluhové břemeno ulehčí jen pod podmínkou, že budou i do budoucna hospodařit s přebytkem rozpočtu, jak se jim to daří v posledních letech. Až do roku 2022 bude muset mít Řecko přebytek rozpočtu ve výši 3,5 procenta. Následně až do roku 2060 bude muset přebytek v průměru dosáhnout 2,2 procenta. Jedná se o takzvaný primární přebytek, tedy o rozdíl mezi příjmy a výdaji státu bez započtení nákladů na splácení dluhu. Primární přebytek je ukazatelem toho, jestli je daná země schopná žít "za své".

Díky opatřením schváleným eurozónou si Řecko další téměř dva roky nebude muset od investorů vůbec půjčovat, protože má dostatečně velké finanční rezervy. Následně by až do zmiňovaného roku 2033 mělo splácet jen menší část záchranných úvěrů. Athény i eurozóna věří, že investoři začnou zemi opět věřit. Řecko se od loňska už pustilo do několika prodejů svých dluhopisů na finančních trzích a všechny byly úspěšné.