EU, Mexiko a Kanada by mohly postupovat proti americkým clům společně. Odvetná opatření připravují i Rusko a Japonsko

Evropská unie, Kanada i Mexiko se budou bránit novým clům na ocel a hliník, která vůči nim od pátku začínají uplatňovat Spojené státy. Německý ministr hospodářství Peter Altmaier upozornil, že EU by mohla svůj postup s Kanadou a Mexikem koordinovat. Na finančních trzích nyní panují obavy z vypuknutí globální obchodní války.

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker ve čtvrtek označil postup USA za zcela nepřijatelný a uvedl, že EU bude bránit své zájmy v souladu s mezinárodním obchodním právem.

Unie už tento proces zahájila na půdě Světové obchodní organizace (WTO). Komisařka EU pro obchod Cecilia Malmströmová odmítla argument prezidenta Donalda Trumpa, že cla jsou nezbytná z důvodů národní bezpečnosti USA. "Vnitrostátní bezpečnost není relevantní, je to čistý protekcionismus," prohlásila komisařka. Cla podle ní dále oslabí transatlantické vztahy. O zákonnosti amerických cel nyní bude rozhodovat WTO.

Zavedení cel odsoudili také čeští představitelé. "Tahle obchodní válka mezi USA a Evropou poškodí všechny. Evropa musí bránit svoje zájmy na půdě WTO," napsal premiér Andrej Babiš na twitteru. Podle ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera jdou americká opatření za hranice rozumných přijatelných rizik vzájemných obchodních vztahů.

Dopad amerických cel se u českých hutních firem projeví až za několik měsíců, nejspíš až příští rok. Podle ocelářských firem američtí odběratelé totiž nejprve budou muset sehnat za dodávky z Evropy náhradu. Ocelárny se ale obávají přesměrování části dovozů určených pro trh v USA na trh evropský. Tím by v Evropě vznikl velký nadbytek oceli.

Hospodářská komora uvedla, že české firmy loni vyvezly do USA ocelové výrobky za pět miliard korun, v objemu jde asi o 130.000 tun. "USA není pro nás zásadním vývozním trhem, 80 procent našeho vývozu oceli směřuje do EU. Do USA jdou tři procenta objemu českého ocelářského exportu.

EU už dříve představila desetistránkový seznam amerického zboží, které by se mohlo stát terčem odvetných cel. Seznam zahrnuje širokou škálu produktů od potravin a oděvů po průmyslové výrobky. Figurují na něm například džínsy, trička, bourbon, pomerančový džus, kosmetika, motocykly či rekreační plavidla.

Podle agentury Reuters členské země EU podporují plán Evropské komise zavést cla na americké zboží, jehož roční dovoz do EU dosahuje hodnoty 2,8 miliardy eur (72 miliard korun). Francie uvedla, že konečná podoba unijních protiopatření by měla být hotová do poloviny června.

Kanada již oznámila, že od 1. července zavede odvetná cla na americké zboží v celkové hodnotě 16,6 miliardy kanadských dolarů (283 miliard korun). Kromě ocelářských výrobků bude jejich terčem řada dalších produktů, včetně potravin a nápojů.

Rovněž Mexiko zveřejnilo seznam položek, na které hodlá uvalit cla. Zahrnuje například ocelářské výrobky, masné produkty, sýry či ovoce. Podle vlády budou odvetná opatření v platnosti, dokud USA cla na ocel a hliník nezruší.

Spojené státy zavedly nová cla na ocel a hliník již 23. března. Evropská unie, Kanada a Mexiko ovšem měly z placení těchto poplatků prozatímní výjimky, které v pátek vypršely. Americký ministr obchodu Wilbur Ross ve čtvrtek oznámil, že výjimky nebudou prodlouženy.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

Čína již začátkem dubna zavedla odvetná cla ve výši až 25 procent na 128 výrobků ze Spojených států. Čínská cla se týkají mimo jiné amerického mraženého vepřového masa, vína, některého ovoce a ořechů.

Rusko a Japonsko minulý měsíc varovaly, že by mohly vůči Spojeným státům jako odvetu za cla na dovoz oceli a hliníku uvalit obchodní sankce v hodnotě téměř miliardy dolarů (zhruba 22 miliard korun).

Americký prezident Donald Trump k březnovému zavedení sankcí na ocel a hliník využil zákona z roku 1962, který mu umožňuje uvalit cla v případě, že dovoz ohrožuje národní bezpečnost. Zdůvodnění obavami o bezpečnost USA však Evropa pokládá za absurdní. "Ačkoli Spojené státy označují tato opatření jako bezpečnostní, jsou to v podstatě ochranná opatření," uvedla dříve EU.

Ochranná cla mohou být podle pravidel Světové obchodní organizace zavedena u dovozu určitého produktu v případě, že jeho výrobcům v dané zemi hrozí vážná újma v důsledku náhlého nárůstu importu. Ve Spojených státech však podle kritiků amerických cel na ocel a hliník žádná taková hrozba neexistuje.

Přední členové americké Republikánské strany s Trumpovým krokem nesouhlasí. Republikánská hlava státu podle nich nesprávně trestá americké partnery, může poškodit ekonomiku země a ve výsledku ublížit své straně v podzimních kongresových volbách.

"Místo řešení skutečných problémů v mezinárodním obchodě s těmito produkty (kovy) dnešní (čtvrteční) rozhodnutí útočí na americké spojence, s nimiž bychom měli spolupracovat na řešení neférových obchodních praktik zemí jako je Čína," uvedl šéf Sněmovny reprezentantů Paul Ryan.