Eurocontrol varuje před lety nad východním Středomořím. Do 72 hodin může začít útok na Sýrii

Evropská agentura pro řízení letového provozu Eurocontrol vydala varování leteckým společnostem pro lety ve východním Středomoří. V příštích 72 hodinách by mohly začít údery na Sýrii, které mají potrestat tamní režim za údajný chemický útok na Dúmu. Provozu Českých aerolinií se opatření zatím nedotkne.

Eurocontrol upozorňuje, že k útoku by mohly být použity střely typu vzduch-země nebo řízené střely, které mohou narušit navigační systémy.

"Lety ve východním Středomoří a v oblasti Kypru je třeba plánovat s patřičnou opatrností," uvádí Eurocontrol.

Letoví regulátoři v mnoha zemích včetně USA, Británie, Francie a Německa nedoporučují využívat syrský letový prostor. Agentura Eurocontrol ale oblast rozšířila i na území mimo Sýrii.

"Situace v žádném případě ještě nemá vliv na český vzdušný prostor," řekl ve středu mluvčí Řízení letového provozu Richard Klíma. Podle něj ve chvíli, kdy by nastal zásah či nějaká nebezpečná situace, může dojít k určitým změnám toku letového provozu.

Je to vyloženě operativní záležitost, jak k tomu budou přistupovat letečtí dopravci, dodal mluvčí.

Letů ČSA se varování Eurocontrolu nedotkne, řekl ve středu mluvčí aerolinek Daniel Šabík.

Syrský vzdušný prostor ve středu dopoledne ještě využilo několik leteckých společností, mimo jiné ze Sýrie a Libanonu; krátce před polednem SELČ byl ale podle letového radaru nad syrským územím jediný stroj - boeing iráckých aerolinek Iraqi Airways mířící z Bejrútu do Bagdádu.

Mluvčí Lufthansy řekl, že jeho společnost je v kontaktu s úřady a o varování evropské agentury ví. "Letadla Lufthansy se už v rámci preventivních opatření určitou dobu východnímu Středomoří vyhýbají," řekl.

Společnost easyJet oznámila, že přijme ochranná opatření a změní trasy letů do Tel Avivu. Ryanair a British Airways zatím operují podle plánu, ale situaci pečlivě sledují.

Obavy z možné nehody vyvolává případ letadla malajsijských aerolinek, které v roce 2014 sestřelila nad Ukrajinou raketa země-vzduch. Zabilo se všech 298 lidí, kteří byli na palubě.

Podle úterních zpráv vyhlásila syrská armáda na 72 hodin pohotovost na všech svých základnách a na letištích. Americký prezident Donald Trump řekl, že rychle rozhodne o patřičné reakci za útok na Dúmu, při němž byly podle očitých svědků použity chemické látky a o život přišly desítky lidí. Trump kvůli krizi zrušil svou plánovanou cestu do Latinské Ameriky.

Chemický útok na město Dúmá a americká odveta

Dalších 11
fotografií

Americký ministr obrany Jim Mattis není jednoznačně pro vojenskou operaci v Sýrii. Podle serveru Politico je Mattis proti amatérské akci bez řádné úvahy, jaký bude důsledek.

Mattisův spolupracovník a bývalý velvyslanec v Iráku James Jeffrey řekl, že šéf Pentagonu není pro odvetnou akci, pokud nebude promyšlena celková strategie USA v Sýrii. Americká administrativa nyní podle něj takovou strategii nemá.

Jeffrey také poukázal na to, že se Mattis snaží chránit vojenské zdroje kvůli Severní Koreji a chce, aby se pozornost soustředila na ni. "Dokud je tu nebezpečí severokorejských raket, nebude Mattis chtít rozptylovat pozornost kvůli něčemu na Blízkém východě, co může skončit širším konfliktem s Íránem," řekl.

Také Eric Edelman, který pracoval v administrativě George Bushe, řekl, že loňský raketový útok na Sýrii rovněž nebyl ukotven v širší strategii. Podle Edelmana americká loňská odveta syrský režim neodradila od dalšího použití chemických zbraní právě proto, že chyběl širší strategický plán.

Americký generál ve výslužbě Jack Keane řekl, že odradit režim od používání chemických zbraní nelze odvetným útokem. "Musíte použití chemických zbraní zabránit a to je možné jedině zničením odpalovacího zařízení nebo chemických zbraní samotných či obojího," řekl.

Spojené státy musejí počítat s tím, že všechny rakety vypálené na Sýrii budou sestřeleny. Řekl to ruský velvyslanec v Libanonu Alexandr Zasypkin. Mluvčí Kremlu doufá, že destabilizaci na Blízkém východě se stále dá zabránit. Místopředseda branného výboru ruské Státní dumy Andrej Krasov řekl, že Rusko bude považovat útok na Sýrii za válečný zločin.

Zasypkin řekl, že cílem obranného útoku budou i místa, odkud budou střely odpáleny.

"Pokud Američané zaútočí, rakety budou sestřeleny a bude se útočit na místa, odkud budou odpáleny," řekl Zasypkin televizi Al-Manár, která patří libanonskému Hizballáhu, tedy spojenci Damašku.

Zasypkin se odvolal na slova prezident Vladimira Putina a také náčelníka ruského generálního štábu. Ruská armáda už v březnu oznámila, že zareaguje na jakýkoli americký útok na Sýrii a soustředí se na vypálené střely a zařízení použitá k jejich odpalu. Zasypkin řekl, že by se střetu mělo zabránit a že Rusko je připraveno vyjednávat.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Moskva doufá, že všechny strany "se vyhnou neospravedlnitelné akci, která by mohla destabilizovat situaci v regionu".

Peskov přiznal, že situace je mimořádně napjatá, a řekl, že Rusko stále podporuje "nezávislé a objektivní vyšetření" událostí v Dúmě.

Kreml trvá na tom, že obviňování syrské armády z chemického útoku není založeno na faktech.

Krasov, jehož ve středu citovala agentura RIA Novosti, řekl, že Rusko případný útok na Sýrii "nebude považovat jenom za agresi, ale za válečný zločin".

Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja v úterý v Radě bezpečnosti OSN vyzval Američany, aby upustili od plánů na útok proti Sýrii. Řekl, že Washington ponese odpovědnost za "nelegální vojenské dobrodružství". USA a Rusko si v úterý v Radě bezpečnosti vzájemně zablokovaly rezoluce navrhující vyšetření událostí v Dúmě. USA navrhly, aby vyšetřovatelé měli také právo zjistit, kdo za útokem stál, ruský návrh předpokládal, že o vině rozhodne RB OSN.

Trump reagoval tweetem, ve kterém Rusko varoval, aby se připravilo na rakety.

"Rusko hrozí sestřelením všech raket vypálených na Sýrii. Připrav se, Rusko, protože (rakety) přijdou, pěkné a nové a ´chytré´! Neměli byste být partnery toho Plynem Vraždícího Zvířete, který zabíjí vlastní lidi a raduje se z toho," tweetoval Trump.

Agentura Tass uvedla, že navzdory novému napětí ruská i americká armáda stále koordinují svůj postup v Sýrii s využitím linky zřízené k tomu, aby se zabránilo nehodám v syrském leteckém prostoru.

Odveta má být tvrdší než loni

Útok na Sýrii, který plánuje americká administrativa, bude masivnější než loňská odveta za syrský chemický útok na Chán Šajchún.

Podle The New York Times se prezident Donald Trump a jeho poradci domnívají, že jenom důrazná ukázka síly odradí syrský režim od dalšího použití chemických bojových prostředků.

Loni za Chán Šajchún bylo z amerických letadlových lodí ve Středozemním moři vypáleno na Sýrii 59 řízených střel. Poškodily letovou dráhu a hangáry na základně Šajrát, odkud podle USA startovaly syrské stroje s chemickými bombami. Škody byly ale rychle odstraněny.

Tentokrát chce Trump masivnější reakci a také Francie je připravena jednat, potvrdí-li se, že v Dúmě byly použity chemické zbraně.

Podle listu The Guardian připadají jako nejpravděpodobnější cíle v úvahu syrské letecké základny a letecký park syrské armády, který tvoří 265 vojenských letadel.

NYT píše, že tentokrát chtějí USA zasáhnout více než jeden cíl a zároveň útočit déle, a ne jenom jeden den jako loni. Kromě Francie počítají také s podporou Británie, Saúdské Arábie a Kataru.

Podle The Times nicméně britská premiérka Theresa Mayová v úterním telefonátu s Trumpem řekla, že Británie potřebuje o útoku na Dúmu více informací.

Trump věnoval část svého úterního programu schůzce s novým bezpečnostním poradcem Johnem Boltonem a s personálním šéfem Bílého domu Johnem Kellym.

Podle NYT syrská armáda představuje vyšší ligu ve srovnání s protivníky, proti nimž bojuje americká armáda například v Afghánistánu nebo v Somálsku.

Sýrie má protiletadlovou obranu schopnou sestřelit útočící stroje. Proto zřejmě USA nebudou chtít poslat k útokům na syrské základny letadla s americkými nebo francouzskými piloty a riskovat jejich sestřelení. Pentagon spíše znovu uvažuje o střelách odpalovaných z vojenských plavidel.

Michèle Flournoyová, která pracovala v administrativě Trumpova předchůdce, řekla, že v Bílém domě teď na jedné straně chtějí, aby byl útok masivnější než ten loňský, ale na druhé se nehodlají zaplést do trvalejších bojů. "Rozhodnou se buď pro jeden masivní útok nebo pro několik menších," řekla.

David Gordon z administrativy prezidenta George Bushe řekl, že Bílý dům nyní zvažuje, co syrského prezidenta opravdu oslabí. "Chtějí narušit jeho arzenál, ale myslím, že to bude zase jeden útok - možná ve dvou vlnách, ale ne trvalejší útočení," tvrdí Gordon.

The Guardian připomíná, že USA mají ve východním Středomoří námořní bojovou skupinu vyzbrojenou řízenými střelami. Dále pak vojenská letadla v Kataru a letadlové lodě v Perském zálivu, určené k útokům na Islámský stát. Nebudou ale zřejmě chtít riskovat přelety nad Irákem a Saúdskou Arábií, takže využití raket a útok ze Západu se jeví pravděpodobnější.

WHO: Chemikáliemi bylo zasaženo 500 lidí

Po sobotním útoku v Dúmě vykazovalo příznaky zasažení toxickými chemikáliemi na 500 lidí, oznámila ve středu Světová zdravotnická organizace (WHO), která zároveň požádala o umožnění okamžitého přístupu do oblasti.

"U postižených osob šlo zejména o příznaky silného podráždění sliznic, selhání dýchání a narušení centrální nervové soustavy," uvedla WHO ve svém prohlášení. Organizace se přitom odvolává na údaje poskytnuté partnerskými zdravotnickými organizacemi, protože sama do oblasti přístup nemá.

Na údajný chemický útok upozornily takzvané Bílé přilby, což je dobrovolnická záchranářská organizace mající blízko k povstalcům ovládajícím zasaženou enklávu ve východní Ghútě.

"WHO je hluboce znepokojena zprávami o podezření z použití toxických chemikálií ve městě Dúmá ve východní Ghútě," uvedla ve středu WHO. Podle ní při útoku zahynulo údajně více než 70 lidí, kteří se nacházeli ve sklepeních domů. Z nich 43 obětí vykazovalo příznaky naznačující, že byli vystaveni vysoce toxickým chemikáliím. Při útoku byla prý zasažena také dvě zdravotnická zařízení.

WHO připomněla všem stranám konfliktu, že mají podle příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN za povinnost zdržet se útoků na zdravotnická zařízení a personál.

"WHO požaduje okamžitý a neomezený přístup do této oblasti, aby mohla poskytnout péči postiženým, posoudit dopady na jejich zdraví a zajistit komplexní zdravotnickou pomoc," sdělil v prohlášení zástupce šéfa WHO Peter Salama.