Británie vyhostí 23 ruských diplomatů. Rusko je odpovědné za otravu agenta Skripala, řekla Mayová

Británie v reakci na případ otravy bývalého ruského tajného agenta Sergeje Skripala a jeho dcery vypoví 23 ruských diplomatů, které úřady identifikovaly jako nedeklarované pracovníky tajných služeb. Na opuštění země mají týden.

Poslancům britského parlamentu to ve středu oznámila premiérka Theresa Mayová s tím, že jde o největší počet vypovězených diplomatů za posledních více než 30 let, tedy od studené války.

Rusko podle Mayové může za pokus o vraždu Sergeje a Julije Skripalových. Moskva obvinění odmítá a už dříve pohrozila odvetnými opatřeními.

Británie rovněž zruší plánované schůzky s Rusy na nejvyšší úrovni, informovala Mayová. Bude se to podle ní týkat například chystané návštěvy ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v Londýně. Členové vlády ani královské rodiny také nepojedou na mistrovství světa ve fotbale, které se bude v Rusku konat v červnu a červenci. Mayová zároveň zdůraznila, že není v britském národním zájmu zcela přerušit dialog s Ruskem a že Británie nemá nic proti ruskému lidu.

Britské ministerstvo zahraničí také vyzvalo své občany, kteří cestují do Ruska, aby se tam kvůli zvýšenému napětí mezi oběma zeměmi vyhýbali debatám o politice. Chovat se mají obezřetně a neměli by se účastnit žádných protestů či demonstrací.

"Zmrazíme ruská státní aktiva, kdekoli budeme mít důkaz, že by mohla být použita k ohrožení života či majetku britských občanů nebo lidí v Británii žijících," oznámila Mayová další opatření přijaté v souvislosti se Skripalovou kauzou. Británie podle ní rovněž posílí své možnosti uvalovat sankce za porušování lidských práv.

Kvůli Skripalově kauze Británie podle premiérky prověří, zda není třeba přijmout nová opatření namířená proti špionáži.

O situaci bude ve středu jednat na mimořádné schůzce Rada bezpečnosti OSN, ve čtvrtek bude kvůli kauze zasedat i Severoatlantická rada.

"Je tragické, že se prezident Putin rozhodl jednat tímto způsobem," uvedla Mayová. Zároveň poděkovala za podporu, jaké se Británii v posledních dnech dostalo od řady spojeneckých zemí.

Podle Mayové po útoku v jihoanglickém Salisbury, při kterém byla proti Skripalovi a jeho dceři použita nervová látka označovaná jako Novičok a vyvinutá v někdejším Sovětském svazu, existovaly jen dvě verze. Buď čin Rusko spáchalo přímo, nebo ruská vláda nad smrticí látkou ztratila kontrolu.

Moskva podle britské premiérky tváří v tvář žádosti o vysvětlení, jak se Novičok dostal do Británie, projevila naprosté pohrdání a neposkytla žádné "důvěryhodné vysvětlení". Jediným možným závěrem tak může být, že Rusko má pokus o vraždu Skripalových a ohrožení obyvatel Salisbury na svědomí. To britská premiérka označila za "nezákonné užití síly ruským státem proti Spojenému království".

Vaším ministrem je Johnson

Ruské velvyslanectví v Londýně označilo vyhoštění 23 ruských diplomatů z Británie za nepřijatelné, neodůvodněné a neprozíravé. Odpovědnost za "úpadek" vzájemných vztahů má prý Londýn.

Kreml podle agentury AFP prohlásil, že vypovězení ruských diplomatů Británii brzy oplatí podobným způsobem.  

Krok Londýna komentovala na Facebooku i mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Pozastavila se nad tím, že Mayová údajně v projevu hodnotila, zda je ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov hoden svého úřadu. Podle agentury Reuters není jasné, v jaké pasáži premiérčina projevu takový výrok zazněl.

"Hodnotit ministra může jen ruský prezident. Chápu, že to chcete vnímat jinak, ale vaším ministrem je Boris Johnson," vzkázala ruská mluvčí Mayové.

Ruské ministerstvo zahraničí rovněž prohlásilo, že britská vláda se rozhodla vyhoštěním ruských diplomatů ještě více vystupňovat napětí mezi oběma zeměmi.

Lavrov ve středu podle agentury TASS řekl, že Rusko nemělo motiv pro to, aby Skripala a jeho dceru otrávilo. Motivy podle něho vymýšlejí ti, kteří chtějí vést "rusofobní kampaň".

Lavrov se také ohradil proti tomu, že mu byla podle britského oznámení zrušena pozvánka k setkání s jeho britským protějškem Borisem Johnsonem v Londýně. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariji Zacharovové Lavrov pozvánku ani nepřijal.

Podle šéfky horní komory ruského parlamentu Valentiny Matvijenkové musí být ruská odpověď na britská obvinění "rychlá, tvrdá a přiměřená". Podle ní jde o obvinění bez důkazů, což podle TASS označila za bezprecedentní záležitost.

Matvijenková vyjádřila názor, že jde o cílenou provokaci těsně před ruskými prezidentskými volbami.

Mayová dala Rusku čas do úterní půlnoci, aby vysvětlilo, jak se do Skripalova těla dostala nervová látka vyrobená údajně v bývalém SSSR. Moskva ultimátum ignorovala a ve středu hodlá požádat o kontakt se Skripalovou dcerou, kterou látka rovněž zasáhla.

Jakoukoli souvislost Ruska se Skripalovou otravou ve středu v Moskvě znovu popřel kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. "Moskva nepřijme absolutně prázdná a neprokázaná obvinění, odmítá jazyk ultimát," řekl mluvčí. Doufá, že "ostatní evropské státy neopodstatněnost obvinění proti Rusku pochopí".

Podle agentury Interfax ruské velvyslanectví v Londýně hodlá ve středu požádat o konzulární kontakt se Skripalovou dcerou Julijí, která byla jedovatou substancí zvanou Novičok rovněž zasažena.

Třiatřicetiletá žena má ruské občanství, o jejím aktuálním zdravotním stavu nejsou žádné informace. Při hospitalizaci byl podle britských médií její stav stejně jako stav jejího otce kritický.

Británie má podporu spojenců

Podle ruského analytika Fjodora Lukjanova rozsah britské reakce závisí na tom, zda kroky Londýna podpoří jeho evropští spojenci. Evropa ale nebude ochotna Rusko izolovat, řekl politolog agentuře Interfax.

"Arzenál odvetných kroků se podstatně rozšíří, pokud se Londýnu podaří přesvědčit spojence o nezbytnosti jednotné konsolidované reakce. Kontinentální Evropa není proti tomu, aby se ruský faktor využíval jako prostředek jejího sjednocení, nicméně nehodlá dopustit faktickou roztržku s Moskvou," soudí Lukjanov.

Země NATO ve středu vyzvaly Rusko, aby Británii odpovědělo na všechny otázky. V prohlášení daly najevo znepokojení z prvního "ofenzivního použití" nervové látky na území členského státu aliance od jejího vzniku v roce 1949. Britům spojenci nabídli podporu při dalším vyšetřování incidentu.

Spojenci se shodli, že útok nervovou látkou v Británii byl jasným porušením mezinárodních norem a dohod. Připomněli, že aliance opakovaně odsuzovala používání chemických zbraní v Sýrii. "NATO pokládá každé použití chemických zbraní za ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti," uvedla aliance v prohlášení z jednání diplomatů členských zemí.