Británie chystá Rusku odvetu za otrávení agenta. Ruští oligarchové jsou přitom v londýnském City jako doma

Británie dala Rusku ultimátum, aby do úterního večera vysvětlilo, co má nebo nemá společného s otravou bývalého důstojníka ruské vojenské rozvědky a zároveň britského agenta Sergeje Skripala.

Pokud nedostane jasnou odpověď na to, kdo a proč Skripala a jeho dceru otrávil nervovou látkou ve městě Salisbury, přijme odvetná opatření.

Pokud Rusko věc do půlnoci nevysvětlí, "oznámíme reakci Spojeného království a ta přijde zítra (ve středu)," řekl v úterý Johnson.

Rusko však tento požadavek odmítá. "Dřív než předkládat ultimáta by Británie měla dodržet své vlastní závazky vůči mezinárodnímu právu, v daném případě vůči konvenci o zákazu chemických zbraní," komentoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov britský požadavek.

"Jakmile se objevily pověsti o tom, že ve vztahu ke Skripalovi byla použita látka vyrobená v Rusku, okamžitě jsme oficiálně požádali o možnost látku analyzovat. Na naše absolutně zákonné požadavky jsme ale dostali negativní odpověď, odmítli nás," prohlásil Lavrov.

Vyšetřování v Británii ukazuje na to, že látka má svůj původ v ruských, respektive bývalých sovětských laboratořích. Co však může Londýn proti Moskvě reálně podniknout?

Zpřísnění ekonomických sankcí se může obrátit i proti britským ekonomickým zájmům, pokud by odvetné kroky zasáhly ruské finance ve Spojeném království.

Británie je pro řadu ruských oligarchů a boháčů druhým domovem. Nebo dokonce prvním. Svá sídla zde mají Roman Abramovič, průmyslový a mediální magnát Ališer Usmanov, investor Michail Fridman, byznysmen s ropou a plynem German Chan. Na londýnské burze je 113 firem z Ruska a bohatí Rusové kupují v Londýně a okolí drahé nemovitosti a pozemky.

Když se země EU dohadovaly v roce 2014 o podobě protiruských sankcí kvůli anexi Krymu a válce na Ukrajině, Británie nechtěla, aby se dotkly ruských peněz a investic v londýnském City a vůbec v celé Británii.

Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis v pondělí uvedl, že EU stojí pevně při Británii. Podobně se vyjádřil po telefonickém rozhovoru s britskou premiérkou Theresou Mayovou francouzský prezident Emmanuel Macron. Brusel a Londýn nicméně i přes brexit plánují zachovat úzkou bezpečnostní a diplomatickou spolupráci.

Zpřísnění sankcí vůči Rusku nemá v Evropě jednoznačnou podporu. Už dříve byly proti například Itálie, Řecko nebo Maďarsko. Otázkou také je, nakolik solidaritu s Londýnem ovlivní proces britského odcházení z Evropské unie.

Možností je rovněž odstřižení Ruska a jeho bank od mezinárodního systému SWIFT. Ten používají banky i jiné instituce pro komunikaci mezi sebou a výměnu dat. Banky, které k němu ztratí přístup, mají omezenou možnost přijímat a odesílat peníze. Evropská unie může Rusy od systému odříznout, protože jeho centrální sídlo se nachází v Belgii a SWIFT společně spravují centrální banky USA, Kanady, Japonska, Švýcarska a šesti členských zemí EU.

Po vzoru Francie by mohla Velká Británie také přitvrdit v postoji vůči ruským médiím. Především proti televiznímu kanálu Russia Today, považovanému za propagandistickou mediální platformu Kremlu.

Jako nevyhnutelné se jeví vyhoštění ruského velvyslance Alexandra Jakovenka z Londýna. Na to ruská vláda v souladu s diplomatickými zvyklostmi nejspíš zareaguje recipročně a britský velvyslanec v Moskvě také skončí.

Takto reagovalo Spojené království už v roce 2006 po otrávení bývalého důstojníka ruské Bezpečnostní a informační služby (FSB) Alexandra Litviněnka. V londýnské restauraci vypil polonium v čaji, vyšetřovatelé obvinili z činu Rusa Andreje Lugového. Ten se pozdeji stal poslancem ruské Dumy za Liberálně-demokratickou stranu nacionalisty Vladimira Žirinovského.

Britský ministr zahraničí Johnson poděkoval Francii, Německu či USA za podporu v tomto případu.

Americký prezident Donald Trump totiž v úterý řekl, že Rusko či kohokoli jiného odsoudí, až USA dostanou bližší informace o Skripalově případu - a budou-li s nimi souhlasit. V rozhovoru s Mayovou se pak s ní shodl, že ruská vláda musí jednoznačně vysvětlit, jak to, že při incidentu byla použita nervově paralytická látka vyvíjená v sovětských laboratořích.

Německá kancléřka Angela Merkelová v telefonickém rozhovoru ujistila Mayovou, že bere velmi vážně obvinění Londýna, že za útokem stojí Rusko. I ona souhlasila, že Moskva musí poskytnout vysvětlení. Pokud by se prokázalo, že za ním stojí Rusko, byl by to podle šéfa německé diplomacie Sigmara Gabriela velmi vážný incident.

Solidaritu s Británií vyjádřil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis v Bruselu uvedl, že Británie může v kauze počítat se solidaritou EU. Použití nervové látky při útoku na civilisty odsoudila také Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).

Nervově paralytickou látku Novičok (Nováček) označovanou svého času za nejmocnější chemickou zbraň světa podle Kommersantu vyvinuli pracovníci ruského Státního vědecko-výzkumného ústavu organické chemie a technologie (GNIIOChT) koncem 80. let minulého století. Dostali za ni prý Leninovu cenu, jedno z nejvyšších sovětských státních vyznamenání.

Ruská agentura Interfax s odvoláním na Vila Mirzajanova, jednoho z hlavních tvůrců nervové látky Novičok, uvedla, že Skripal ani jeho dcera Julija nemají po otravě ani při těch nejpříznivějších okolnostech šanci plně se uzdravit. Oba jsou po útoku ze 4. března v kritickém stavu v nemocnici. Mirzajanov, který podle ruských médií emigroval do USA, podle Interfaxu tvrdí, že látku Novičok nemohla použít jiná země než Rusko, protože složení substance bylo tajné.

Britská ministryně vnitra Amber Ruddová uvedla, že policie prověří po útoku na Skripala úmrtí několika dalších lidí v Británii, u kterých panuje podezření, že by za ně mohlo být zodpovědné Rusko. Mohlo by jít o případy úmrtí někdejšího ruského agenta Alexandra Litviněnka, nevyjasněnou smrt jednoho z nejbohatších ruských podnikatelů Borise Berezovského či předpokládanou otrava ruského podnikatele Alexandra Perepiličného.