Firmy mohou prohledávat i soukromá data zaměstnanců, řekl Evropský soud pro lidská práva. Rozhodující jsou ale pravidla jednotlivých států

Zaměstnavatel může prohledat i soukromá data ve služebním počítači zaměstnance, pokud ten vysloveně neoznačí příslušné složky jako soukromé, rozhodl ve čtvrtek Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Verdikt uzavřel spor mezi francouzskou železniční společností SNFC a jejím zaměstnancem Ericem Libertem, jehož soukromé složky ve firemním počítači zaměstnavatel prohledal. Podle štrasburského soudu tím neporušil právo na soukromí.

Společnost SNCF Libertovi v jeho nepřítomnosti v jeho služebním počítači našla množství pornografického materiálu a také falešné dokumenty s oficiálním logem státního podniku. Zaměstnanec byl propuštěn, proti čemuž se marně bránil u soudů různých instancí a nyní pohořel i ve Štrasburku.

Muž podle soudu prohledané složky neoznačil zřetelně jako soukromé, a jeho zaměstnavatel tudíž podle francouzských zákonů měl právo je prohledat. Z rozsudku se ale nedá vyvozovat, že by zaměstnavatelé i v jiných zemích měli automaticky právo prohledávat firemní počítače, uvedl mluvčí soudu. Rozhodující podle něj vždy je, jaká pravidla pro takové případy platí v jednotlivých státech na národní úrovni.

V Česku zákoník práce výslovně stanoví, že zaměstnavatel nesmí bez závažného důvodu narušovat soukromí zaměstnance tím, že odposlouchává jeho telefonické hovory nebo kontroluje elektronickou poštu. Případný závažný důvod musí spočívat "ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele", a v takovém případě má zaměstnavatel povinnost zaměstnance informovat o rozsahu kontroly a způsobech jejího provádění. Zaměstnanci na druhou stranu bez souhlasu zaměstnavatele nesmějí užívat jeho výpočetní techniku ani telekomunikační zařízení pro svou osobní potřebu.